tvář..í..ví se to?

letče. pro tebe. pro to(ne proto),že jsi se dnes ve mě zklamal. pro to,že o tom budeš přemýšlet a budeš zklamaný ještě víc.

13. 01. 2006
1
0
882
Indispozice

Životopis Eugena Oristana

Člověku stačí málo a jeho nálada se rázem celá od základů změní. Mám chuť zarecitovat ti sonet a v závěru si pateticky z hlavy strhnout tmavý klobouk s červeně zabarvenou stuhou. Předtím bych však musela upoutat tvou pozornost vhozením drobného kamínku do vašich zavřených oken. Doufala bych,že se strefím zrovna do okna patřícímu tobě.

16. 12. 2005
2
0
696
Indispozice

Být upřímnou zpovědí III

37. říkalo se mu Skleněný muž,viděla jsem to tolikrát,některé pasáže snad už umím i zpaměti
38. chtěla bych dokázat spoustu věcí,stačí mi ale maličkosti
38. někdy se cítím docela sama,i když mám kolem sebe dost lidí,ale nemůžu se toho pocitu zbavit,víte
39.

10. 11. 2004
0
0
1463
Próza na pokračování

Být upřímnou zpovědí II

23. +24. nikdy nechtěj znát svou budoucnost. když chvíli počkáš,ona přijde sama.

29. 10. 2004
2
0
1472
Próza na pokračování

Být upřímnou zpovědí

1+2. ráda bych si myslela,že všechno může jít dál,ale co když je svět chromý.
2+1. něco se někdy posere,nebo někdy se něco posere,a pak člověk přece neví,jestli zůstane stát na místě anebo půjde dál.

23. 10. 2004
2
0
1351
Próza na pokračování

Počátek začátku

Mezi topoly se mihl stín. A ještě jeden. Taky šlo slyšet hlasy. “Nedohoníš mě.

25. 08. 2004
1
0
1627
Povídky

MOST

…říkám,že ještě teď jsem ztoho v šoku…,který si nedokážu dost dobře vysvětlit…
Nedokážu pochopit,co se vté maličké chvíli dokázalo změnit…Možná dokážu popsat,co následovalo potom…ale ten přechod…ta trapně krátká chvíle mi neustále uniká…….
Skoro už si ani nevybavím,,,proč to vůbec vzniklo…. Už od začátku to vypadalo,že každou chvíli propukne liják(taky jsem ho očekávala),ale nepřicházel.
“Co musíme stihnout předtím,než umřeme“…-zase ten můj podařený nápad.

14. 05. 2004
0
0
1421
Povídky

your way

. Nálady pařížských ulic.
. moc dobře si pamatuji.

14. 03. 2004
4
0
1777
Miniatury, hříčky

Protože jsou velký

Protože jsou velký….
Seděla jsem si na zábradlí,…. a četla si knížku. Ale nebyla to jen tak nějaká knížka,kterou náhodně vyberete a ničím zvláštním vás přitom nezaujme…knížka.

25. 01. 2004
1
0
1629
Jen tak pro radost

Je libo trochu cukru?

. seděla jsem na zeleném gauči. a čekala,až ten trapný zážitek skončí. ale pak jsem si řekla,,,že přece na trapasy už nevěřím.

23. 01. 2004
3
0
2735
Povídky

Útěk

Šla jsem ulicí prozářenou slunečními paprsky,…trošku poetické,ale mě vtu chvíli připadalo,jako by mi chtělo slunce darovat všechnu svoji horkost,žár,. možná se mu to povedlo,protože po pár krocích jsem cítila,že je mi stále větší teplo. Bylo docela zajímavé něco takového cítit,protože já jsem spíše člověk,co častěji pociťuje chlad. A teď tohle.

24. 09. 2003
3
0
1168
Povídky

Sankalpa

Sankalpa
Dneska jsem potkala pár…
ONA…. vyšší blondýnka,štíhlá,ne ničím výrazná,řekla bych dost průhledná,trochu apatická vůči svému okolí,ale přesto něčím strašně čistá. Její růžový svetr mě upozornil už na dálku,že proti mně někdo jde. K tomu měla sukni.

23. 09. 2003
4
0
1968
Povídky

Depresivum ultra vitalum

Strach,úzkost,neznalost,nový pocit,soucit,křivda,bezmocnost,štvanost,ponížení,bolest,zármutek,
rytmus,radost,veselost,smích,šepot,vzrušení,světlo,včerejšek,nový den,zítřek,temnota,křik,dupot,rytmus,cesta,štěstí,pohyb,skica,….
Poloha,zpěv,chůze,duše,tělo,muzika,pomoc,rozesmátí,bezpečí,…
DEPRESIVUM ULTRA VITALUM…. vakuum,vzduchoprázdno.

20. 09. 2003
3
0
1305
Povídky

Ztraceni

Ztraceni
Ztraceni pod rouškou noci.
tišše stojí.
naříkají.

17. 09. 2003
2
0
1170
Miniatury, hříčky
Nahoru