Písmák Kdo mi vrásky líbat bude?
Hrajeme rtyHrajeme prstyHrajeme vseděHrajeme vleže
Hrajeme bluesHrajeme barvamaZátiší s trubkamaHladíme dlaněma
Svetr v barvě kukuřičný kašena posteli s dekou promíchá se
Světelný smognedovolí tmězůstat tmou
...
Aréna
Autor stojí o hlubší kritiku. Předpokládá se, že autor chce rozvíjet svůj literární talent a stojí o hlubší (vážný a věcný) názor na dílo. Je tedy připraven přijmout i negativní hodnocení svého úsilí, o kterém lze vést pod dílem polemiku. K hlubší kritice lze vložit maximálně 1 dílo měsíčně.
Masožrouti
Chtějí být silní
převzít sílu
snědeného
jenže netuší
...
Ainulindalë
Souzvuk hlasů stoupá a padá
ohýbá stvořené, sám sebe skládá
Jasný i hluboký, mnohohlasý zpěv
burácí, vypráví příběhy všech
...
Básně číst, psát a kritizovat
Básně číst, psát a kritizovat
Dokonale prorýmovaný soubor tří básní, z nichž ta první může být klidně nazývána pouze říkankou, vznikl jako symbol vlastní básnické cesty a básnířského rozvoje. Je inspirován velkolepým básníkem a jeho doporučeními, názory a komentáři, které je možné sesbírat zde na Písmáku i v rámci všelijakých diskusí, které dosti často i vedou k rozporuplným závěrům, ačkoli by bylo možné najít i společná východiska. Báseň (říkanka) Kopřiva pomaloučku, nesmělými kroky, rozevírá básnickou tvorbu. Je zaměřena na zdánlivě bezvýznamnou rostlinu, někdo by řekl, že na plevel, a v dokonale sedmislabičném verši přináší prvky životního cyklu kopřivy dvoudomé (Urtica dioica, neplést s Urtica urens L.
...
Vzkaz v lahvi
„Těžko říct, kým jsme vlastně byli. Ale nějaký čas jsme žili na tomto místě. A byli jsme šťastní. Vtéto zahradě, kde se teď – neznámo proč – kope tak hluboko do země, že třímáte vrukou tento arch.
...
Nemusíte mít strach
Nemusíme mít strach z lidí co dneska potlačujou víru kterou budou za deset let prosazovat jako jedinou správnou až jim to přikážou jejich kolonizátoři. Můžou mít moc rozhodovat o našich životech, můžou nás donutit na kolenou odříkat vyznání pravý víry ale ani jejich moc nedosahuje až do našich srdcí, ani jejich moc nesahá tak daleko aby nás donutili uznat jejich autoritu v našich srdcích.
...
Mimo dohľad
cyklisti sa premávajú priamo pod tvojimi oknami
semafor nerušene posiela chodcov vpred
hrob neskryješ ani za bujné živé kríky
ležíš na kraji pobrežia
...
Sním o něžné ruce
máš pokoj pro sebezávěs si pohrává s větremna vizi hladkého spánku ve vánkujak na houpačcehořké sny ti dmýchají míchu strneš strachy pod stolemstíny dětí pod oborouza okny stále stejné stromyukřičení lidé dávno spí v koutech našikmo zastřižených domůdo krabičky od sirekstrkají prsty pro malý symbolický ohníčeknepůjdu plačky k nimani kdyby mi celý obzor měl odstřihnout srdeční stehnikomu za zády nehoří jaropřiletěl hřivnáčholub s vlastním prstencem z teplých krajinobloha růžoví ptám se co za tím může být-
kouzlo se schováváv uzlu látkového kapesníku od babičkynosíš ho v kapse pro nikdy nepohřbenou touhu po láscetemné ulice zavyjí hladem po hladových lidechčervánky blednou pomalu pro oddálení smrtikostelní zvony rozechvějí kamenné chrliče
jednou najdeš čajovnu kde pustí ti z žil krevjednou zjistíš kudy ti tma rozplete copy aby se tě dlouhými prstymohla dotýkat chtivá ruka z pekla
brzy najdeš kouzlove vile obrostlé vinnou révou dáš si skleničku a jenom lehce zeskelnatíšnajdou si tě mravenci proštípou na dřeň dívčí snysama víš že lásky z dětství dávno neplatí pro vstup do lepšího světa
...
Skaut - TD.
Školák Jaroslav Svoboda byl malý fotograf.
Tedy ve skutečnosti ještě nebyl, ale věřil, že již brzy bude.
Svůj první foťák totiž dostal teprve včera k narozeninám a byl to rázem jeho nejmilejší dárek, o kterém vždycky snil. Zázračný přístroj, který dokáže přenést obrázek až k němu do dětského pokojíka, do dosud prázdného alba.
...
Stále prítomná
vychádzam na útes so žulovým pomníkom
čakám na meč ktorý obkreslí oblaky
viem že existencia v jazerách je stále prítomná
žiadne slovo som zatiaľ nevymyslel
...
Pohádka bez happyendu
Proč máš tak velký oči. Bojím se ponořit, že už nevyplavuProč máš tak smyslný rty. Bojím se dotknout, že už se neodtrhnuA proč se rozpouštíš, stékáš do kanálu s tebou mé slzy a sny.
Pustím si na netu nějakou ždímačku To abych nemusela litovat sebeZ hlavy si vysmrkám poetickou břečku&abych zas na chvíli uvěřila v nebe umeju v ložnici malinký okýnko
Pořádná lovestory musí znát překážkyTo aby byla velká jak ČumulangmaSnad ví každej rejža a vim to i já
Léta je stavim a nejsem v tom happyThe End.
...
Předjaří blues
Ještě jsme bez listí
nazí jak stromy
jak vmlhách nejistí
vkrajině s domy.
...
Pokus o písně
Pro vás zkažené
Rozbili jsme zrcadlo,
Tak nás bůh nevidí.
My ho nerozbili,
...
Holúbky
Holúbky.
Tie sa mali podávať na ich svadbe ahostia od Partizánskeho sa stále dopytovali, kedy ich konečne prinesú na tanier avakej forme. To bolo prekvapenie – ana niektorých tvárach aj sklamanie – keď im naservírovali plnené kapustné listy.
„To še unás tak volajú,“ núkal ich starosta, ktorý napriek tomu, koľko pálenky požil, rozprával plynulo, stál vzpriamene ana všetky strany rozdával úsmevy bez ľavej hornej jednotky.
...
Jak jí vyprávět a nevyděsit
“Tati, už mi o vesmíru před spaním nevyprávěj,” procedí Lucinka mezi slzami, když s pláčem procitne do nového dne.
“Ale vždyť jsi o něm vypravovat chtěla,” brání se tatínek, zatímco jí ještě v pyžamu chystá snídani.
“To jo, ale nechtěla jsem se bát. Když o vesmíru mluvíš, tak se pak bojím,” kňourá Lucinka a otírá si poslední slzičky.
...
Co mi řekl Houston
Dostat se někam do Ameriky byl jeden z mých snů.
Tak si šeptám potají, co mi řekne tohle město v Texasu, kde se prý podle mého syna nechodí pěšky.
„Tulák se zoufale zpátky vlík,“ zpívá si ale Pavel Bobek a to si protiřečí.
Co by tam asi tulák mohl dělat, kdyby se nemohl toulat.
...
HŘBITŮVEK DNŮ
HŘBITŮVEK DNŮZabil jsem spoustu dnůa pohřbil na zahraděleží tam zakopanépod křížky v dlouhé řadějak čísla vkalendářiŠkrtnuté levným peremkdyž slunce dozářía večer zbarví šerem. Já zabíjel jsem dny a nebylo jich málo,zabíjet některé taky za to stálo. Leží tam na zahradě,ve svém hřbitovním tichua já je nelituji,jsem zproštěn všech svých hříchů. Žádný znich nevstal zmrtvých,ani o soudném dnu se jim to nepovede,den který škrtnut je,ten už vstát nedovede.
...
Vklad naděje s garantovaným výnosem
Co vložímkdyž mám jen povzdecha touhu čmárat po zdechk vytržení stránek pár.
Měsíc před koncem zimydocházejí mi rýmyTohle je vůbec divný období
V roztátém mrazuchladný osobymnoží se jako choroby
Byl únor měsíc jejich výroby. Odkojila je snad kalkulačka.
...
Černobílý knoflík
Opustil své hnízdo
nechtěný byl odložen
posléze zapomenut.
Ležel na posteli a čekal
...
Pohovor
Dnešního rána se Dominik probudil plný očekávání, téměř hodinu před zvukem budíku.
Už přes deset let pracuje na stejné pozici, ve stejné firmě. Vnitřně cítil, že je na čase se posunout. Před pár týdny se proto začal rozhlížet po pracovním trhu, kde by se mohl uplatnit a nejlépe i povýšit.
...
Sekundant
V oněch dnech, kdy svit byl strohýtenkrát dávno, někdy dřívmnohem dřív než přišel coviddřív než začal padat sníhza úplňku – jeho vlivemzdi myšlenky jurodivévrzající dveřní pantjakýsi hlas říkal „jdi ven. “jen já a můj sekundantMěsíc plul - astroláb snovýbílý koráb, loďka, prámArtemis, co nocí lovíkvetoucí běl živých strančerný kůň v magickém okules byl přístav plný dokůtrosečník pod světlem rampv letokruzích starých pokutjen já a můj sekundantSouřadnice socha zdobípětidveří lesních brankahan, svícen do zásobyposledních pirátů stanpět loučí souhvězdí vránypětistěžník Julianypět uzlů a jeden fantnezvi se, když nejsi zvanýjen já a můj sekundant. Koření a vůně ambryamfory prastarých vínloutna a zpěv dithyrambytucet nymf nevrhá stínvrásky stromů rozvětvenýchpůlnoc lesa, vlčí čenichvázy a v nich amarantchór satyrů bez ozvěnyjen já a můj sekundantRázný tacet ztlumil sboryv korunách utichl šumanděl z fresky od Auroryškrabadlo snů starých pumvraní oko, slepýš v křovístál tam s tváří sněžné sovykol očí čerň kruhů pandžidle a stůl ratanovýjen já a můj sekundantMoh´to být pták, avšak kdo ví. v lesku křišťálových lampv menopauzách mezi slovycítil jsem zášť vlivných vampkolotočář černé vdovytak trochu prazvláštní hobitkrupiér kasina Grandv rodokmenech ustal pohybjen já a můj sekundant„Těm, co znají peklo z Dantaosud pětkrát prominejen.
...
Zmar jednoho mrtvýho štěněte
Agresivní ženská v obchodě.
Nadává, vyhrožuje,
uráží nejen zaměstnance,
a její vlasy
...
Když zešednou
Se šerem přišlazapadlo sluncelávové červánkydo schrány srdce
Rozevlála sedo divokých tvarůto vánek výšinjeji lokýnky zved
Vybledly žínkytémbrové valePalety v duširozpučel květ
Živá a pestrámodravá pláňnespočet sluncítajících srdcí
...
Jak s tebou žít a nezbláznit se
My dva bychom spolu mohli žítKdybychom spolu jen mlčeliJen žili bychom a mlčky umřeliJak milující se suchý zip
Všecko hned správně napoprvéŽádný "tak tohle vystřihneme"Slova mě pletouGestům tvým rozumím mnohem líp .
...