Autor stojí o hlubší kritiku. Předpokládá se, že autor chce rozvíjet svůj literární talent a stojí o hlubší (vážný a věcný) názor na dílo. Je tedy připraven přijmout i negativní hodnocení svého úsilí, o kterém lze vést pod dílem polemiku. K hlubší kritice lze vložit maximálně 1 dílo měsíčně.
Vzemi zaliatej slnkom, vzemi zmáčanej dažďom, vkraji kde veterných dní je viac, kde ľudské srdce halí sa do slobody, kde zneba padá zlato a chodníky sú zdrahokamov, bol postavený dom. Túto stavbu, ako napokon všetko, budoval najvyšší staviteľ a dom bol dokonalý. Perfektne zapadal do celkového obrazu a dotváral ducha miesta. Ničomu čo bolo stvorené a vytvorené však nie je dovolené pretrvať večne a inak tomu nebolo ani vtomto prípade.
...
Nikdy jsem toho moc nenamluvil.
Vlastně nikdy jsem neřekl ani slovo
a přesto bych Vám teď chtěl vyprávět jako za úplňku svým druhům. Snad mi budete chtít rozumět.
To dobré co máš, dej druhým
...
Tvé svobodě bráni mříže a ostnatý Drát,
Trest za to, že jsme s drogama neuměli přestat.
Vzali ti nejenom svobodu, chtěli i lásku vzít,
Netušili ale, že to by nás museli zabít.
...
Podzim
Ještě nedávno pod tím stromem čekávali, aby s maskami srdečných volů rozlévali mléčnou smavost příslibů, a přitom jen kypěli ve slabinách. Ach, ti nepozorní čtenáři růžových kronik, té poptávky po nejvulgárnějším spolubytí, již ženy rozsévají v marné naději sklidit alespoň jediný klas života, třebaže napadený námelem šílenství, anebo v hodině nejvyšší ukrást bohu hojnosti z kredence ještě poslední kus žvance, aniž si troufají samy. Nyní v opuštění do posledních pater prohořívají srdce, podobna větvím o podzimu.
Na hranici bytí
V globální jídelně na hranici tarifních pásem povečeřel křemínkový lurd s cesmínou, nadužil opiové léky a vydal se do noční knihovny, posedět u dobrých knih, v tiché společnosti špetky osamělců.
...
Počátkem sedmdesátých let výjimečně promítali ve filmových klubech snímek Bezstarostná jízda, jehož vyznění jakoby až osudově předznamenávalo konec bezstarostnosti i pro mě.
V té době, přesně v roce 1972, jsem nastoupil do zahradnické školy v Zábřehu na Moravě. Mělnická mi byla zapovězena, neboť jsem se nedokázal soustředit na matematiku a neudělal z ní zkoušky. Je možné, že to způsobily moje občasné pocity úzkosti, které se u mě odmalička vyskytovaly.
...
Sloka před půlnocí. A nad nábřežním mostem noc už tiše loká den. Tak zrazen, zrazen, zatracen. A nad nábřežním mostem tiše už se chýlí,co chvíli při světle jsi s touhou sledoval,pod polštář mechu a tmavé noci padáta stará, stará a ztracená.
...
Na konci
kdy se slunce vrací
namalovala bych nebe na zemi
A zemi na nebe, ať zima nezebe
...
Změnil jsi mi život,
bez vědomí a nápadu,
Jako světlo v temnotě.
Najednou bylo za čím jít,
...
Když si žena stěžuje že na ní při běhání začali pokřikovat chlapi, můžeme automaticky hledat příčinu v umírajícím patriarchátu, anebo, zvlášť když sama říká že by se to ještě před pár lety nestalo, možná zkusit hledat příčinu která víc odpovídá době ve které žijeme, době kdy se netolerance a moralizování druhých stalo normou, době kdy se elita rozhodla vytvořit ideální svět tím že si vychová ideální lidstvo, tím že bude mluvit do všech oblastí jejich života a vnucovat jim svý osobní úchylky, jenže lůza, místo toho aby poslouchala, začala elitu napodobovat a stvořila svět kde nikdo nerespektuje ostatní a žádá po nich aby se přizpůsobili jeho představám, kde každej druhýho obviňuje z netolerance ale neni schopnej uvědomit si tu vlastní, době, kde se právě nacházíme.
...
“Na tohle už asi začínám být starý. ”
Tak tuhle větičku si osvojil nedlouho poté, co se mládí nachýlilo a on vstoupil do středního věku. A pronášel ji pak s chutí stále častěji.
Že ta polovina života ale utekla.
...
Žijeme v depresivní době, kdy je zbytečný cokoliv dělat, protože už předem víme, že v tom vždycky někdo najde něco špatnýho. Jedinym možnym rozptýlením je hodnotit, co udělal někdo jinej. Nebo hodnotit kritiku toho, co udělal někdo jinej. Nebo hodnotit hodnocení kritiky toho, co udělal někdo jinej.
...
Koukáš jak tele
Na nový vrata
Na stále stejný dramata
Že se nepochopili
...
Jsem svůj vlastní kříž
Tou tíhou lámu sobě vaz
Na sebevraha ideální adept.
...
Humanitní vědcimají strach z neuronůale esence lidstvísnad není výpočetní kapacitacha. coloured peoplepeople of colorněco z toho je okkdyž se nese rundarůžovýho ginu&sweet'n'souršestá kniha Aeneidydnes již není zapotřebíčteme jak díla čte někdo jinýa všude plavounarcistické polemikyhlavně si u stánkuudržitelnýho rozvojenezapomenout koupitpytel masek licoměrnostiaby člověk na dnech diverzitypůsobil náležitě důstojně
radši doprovodím Terezu na poslední terapiicestou nám plakátová kastasměšně tvrdíjak myslí na naše životyale nemaj ani páruže Bóthisattva odmítlnebeskou vílu
půlnoční světla jsou úmorný&Cecílie je prý víc sexy než Ingridprotože jazyk napodobujekopulační pohybypřitom lze dost dobře soudit
že nejlepší je Sweet Jane.
...
Hvězdy byly zlaté
této noci
jako nápisy na starých německých hrobech
já vím
...
bežím ti po pobreží
ktorým tu po bokoch ležíš ako príliv aodliv
všetko je už rýchlejšie než ešte schnúce brehy
boží pobočníci
...
“Vy jich tedy máte. Pánbůh požehnej. A těch druhů. Jen bedlu nevidím.
...
Ve snu jsem měl prorocké sny o smrtícím měsíci, co měl dopadnout na mou prorockou hlavinku a další tisíce hlavinek s lunetickým křikem zkázy, měl dopadnout a mafie se tomu snažila zabránit boží rukou vytesanou do kamene, co by ho chytila a držela na nebeské klenbě, tohle dělali aby udrželi svůj obchod a moc, a já se bál o život své maminky, jenže to není důležitý, ze snu se probereš a to samé se možná stane po smrti, oživení po letitém snu, který tě naučí milovat a nenávidět, sen života tě naučí jak se probořit skrz faleš a sněť skutečného bytí, naučí tě citům a hloubce, probudíš se a kolem bude nový svět s vlastním Ježíšem, Pol Potem, Kerouacem a Jakubem Vojenčiakem, co se probral z odpoledního šlofíku.
...
Když je zabíjim, uvědomuju si jak jsem manipulovatelnej. Neni to z osobní nenávisti, osobně jsou mi vlastně lhostejný, ale ze strachu, aby i na mně neulpěl ten pocit hnusu kterej ve všech vyvolávaj, kterej se vztahuje na všechny co se snima stýkaj, co bydlej ve stejným domě, to mě děsí, proto je taky zabíjim, jako ostatní.
...
Nad zvětralým pivem
dopitým tonikem
nad ulepenou desku stolu opavské Oázy
poslední tu marním vlak.
...
Keď si sa rozhodla ísť ďalej, že všetko čo máme ačo sme, opustíš, všetko čo sme roky budovali zanecháš toku času, cítil som ako moja duša praská, láme sa. Loď, ktorá náš unášala prúdom života, ktorej plavba pod hrdo vztýčenými vlajkami stability adôvery bola bezpečná vkaždej zátoke, medzi toľkými útesmi, tá loď, tá jediná pevná pôda pod mojimi nohami mala odrazu prasklinu. Netrvalo mi dlho kým som všetko pochopil avedel som, že takéto poškodenie sa opraviť nedá ak nechcú obaja, aty si nechcela. Naprotiveň osudu som napäl všetky sily azačal loď predsa len opravovať.
...
Dá se páskou slepit láska.
Nebo spojit páskem páska.
Bude to pak pravá láska.
Láska praská.
...
Písmák