Aréna

Autor stojí o hlubší kritiku. Předpokládá se, že autor chce rozvíjet svůj literární talent a stojí o hlubší (vážný a věcný) názor na dílo. Je tedy připraven přijmout i negativní hodnocení svého úsilí, o kterém lze vést pod dílem polemiku. K hlubší kritice lze vložit maximálně 1 dílo měsíčně.

Jak jí vyprávět a nevyděsit

“Tati, už mi o vesmíru před spaním nevyprávěj,” procedí Lucinka mezi slzami, když s pláčem procitne do nového dne.
“Ale vždyť jsi o něm vypravovat chtěla,” brání se tatínek, zatímco jí ještě v pyžamu chystá snídani.
“To jo, ale nechtěla jsem se bát. Když o vesmíru mluvíš, tak se pak bojím,” kňourá Lucinka a otírá si poslední slzičky.
...

1
28
2
Povídky 01. 03. 2024

Co mi řekl Houston

Dostat se někam do Ameriky byl jeden z mých snů.
Tak si šeptám potají, co mi řekne tohle město v Texasu, kde se prý podle mého syna nechodí pěšky.
„Tulák se zoufale zpátky vlík,“ zpívá si ale Pavel Bobek a to si protiřečí.
Co by tam asi tulák mohl dělat, kdyby se nemohl toulat.
...

3
85
10
Reportáž 28. 02. 2024

Originalita hmly

skončí v kategórii medzi troskami za predpokladu
že legenda korunovácia a zdvorilostné frázy
hostia ostanú ukrytí posteľné plachty v kontexte
falzum za vlastnú jamu východ dužiny
...

4
81
10
Volné verše 25. 02. 2024

HŘBITŮVEK DNŮ

HŘBITŮVEK DNŮZabil jsem spoustu dnůa pohřbil na zahraděleží tam zakopanépod křížky v dlouhé řadějak čísla vkalendářiŠkrtnuté levným peremkdyž slunce dozářía večer zbarví šerem. Já zabíjel jsem dny a nebylo jich málo,zabíjet některé taky za to stálo. Leží tam na zahradě,ve svém hřbitovním tichua já je nelituji,jsem zproštěn všech svých hříchů. Žádný znich nevstal zmrtvých,ani o soudném dnu se jim to nepovede,den který škrtnut je,ten už vstát nedovede.
...

10
112
9
Vázané verše 24. 02. 2024

Černobílý knoflík

Opustil své hnízdo
nechtěný byl odložen
posléze zapomenut.
Ležel na posteli a čekal
...

3
60
2
Volné verše 23. 02. 2024

Pohovor

Dnešního rána se Dominik probudil plný očekávání, téměř hodinu před zvukem budíku.
Už přes deset let pracuje na stejné pozici, ve stejné firmě. Vnitřně cítil, že je na čase se posunout. Před pár týdny se proto začal rozhlížet po pracovním trhu, kde by se mohl uplatnit a nejlépe i povýšit.
...

0
31
0
Povídky 23. 02. 2024

Sekundant

V oněch dnech, kdy svit byl strohýtenkrát dávno, někdy dřívmnohem dřív než přišel coviddřív než začal padat sníhza úplňku – jeho vlivemzdi myšlenky jurodivévrzající dveřní pantjakýsi hlas říkal „jdi ven. “jen já a můj sekundantMěsíc plul - astroláb snovýbílý koráb, loďka, prámArtemis, co nocí lovíkvetoucí běl živých strančerný kůň v magickém okules byl přístav plný dokůtrosečník pod světlem rampv letokruzích starých pokutjen já a můj sekundantSouřadnice socha zdobípětidveří lesních brankahan, svícen do zásobyposledních pirátů stanpět loučí souhvězdí vránypětistěžník Julianypět uzlů a jeden fantnezvi se, když nejsi zvanýjen já a můj sekundant. Koření a vůně ambryamfory prastarých vínloutna a zpěv dithyrambytucet nymf nevrhá stínvrásky stromů rozvětvenýchpůlnoční les, vlčí čenichvázy a v nich amarantchór satyrů bez ozvěnyjen já a můj sekundantRázný tacet ztlumil sboryv korunách utichl šumanděl z fresky od Auroryškrabadlo snů starých pumžidle a stůl ratanovýza ním on - tvář sněžné sovykol očí čerň kruhů pandvraní oko, slepýš v křovíjen já a můj sekundantMoh´to být pták, avšak kdo ví. v lesku křišťálových lampv menopauzách mezi slovycítil jsem zášť vlivných vampkolotočář černé vdovytak trochu prazváštní hobitkrupiér kasina Grandv rodokmenech ustal pohybjen já a můj sekundant„Těm, co znají peklo z Dantaosud pětkrát prominejen.
...

4
253
5
Vázané verše 21. 02. 2024

Růže

šla jsi okolo
v červených šatech
tak nádherná
pro večer s jiným mužem
...

5
53
3
Volné verše 18. 02. 2024

Když zešednou

Se šerem přišlazapadlo sluncelávové červánkydo schrány srdce
Rozevlála sedo divokých tvarůto vánek výšinjeji lokýnky zved
Vybledly žínkytémbrové valePalety v duširozpučel květ
Živá a pestrámodravá pláňnespočet sluncítajících srdcí
...

0
32
0
Smíšené verše 17. 02. 2024

Jak s tebou žít a nezbláznit se

My dva bychom spolu mohli žítKdybychom spolu jen mlčeliJen žili bychom a mlčky umřeliJak milující se suchý zip
Všecko hned správně napoprvéŽádný "tak tohle vystřihneme"Slova mě pletouGestům tvým rozumím mnohem líp .
...

4
50
1
Vázané verše 17. 02. 2024

Klíč ke světlu

Část první: O klíči
Katka už byla dávno dospělá, a přesto si nechtěla odpustit každoroční odpočítávání dní do Vánoc. Pověsila si na dveře adventní kalendář se 24 kapsami a zamyslela se, čím si ho naplní. Oči jí padly na svazek klíčů.
Chvilku na ni působily odpudivě cize, protože nebyly její.
...

0
64
2
Povídky 16. 02. 2024

Říkám

Vstává právě svět
zkomínů stoupá ta černá a bílá jen
a ještě málo světla je
jako když se díváš se zavřenými víčky
...

2
53
0
Volné verše 13. 02. 2024

Klimatická změna

jsem to já a jsi to ty –rozvodněný životy
hádky vystoupily z břehůvyplavily všechnu něhu
marně lovíš otepleníve hlubině zapomnění
...

2
63
6
Vázané verše 11. 02. 2024

Večírky

Zase na cestě do nikam a je to šílený, protože domov máš tam, kde leží srdce, ale moje moje srdce je toulavý, a tak nemám domov a dneska dojedu do toho sálu, co je obří jak opera a s rodinou roztomilého kluka, který byl kdysi můj a teď je každý sám, sedíme ve správném rohu, schovaní a chránění zdmi, a všude kolem je pompézní okázalost maturáků, napudrované nic a roztomilí kluk je navlečený ve speciálním obleku, daleko lepším než ten můj, musí vypadat líp, tohle je večer obětovaný jeho studiu.
Takže sedím u toho stolu s rodinou, která rozhodně není v pořádku a spolkem teplých psychoušů, co jim říkám přátelé a oni pijí a všichni se bavíme a já s konopím čekám, než se sál opije, protože s chlastem musíš na blouznění pracovat, mně stačí párkrát táhnout. Hudba řvala a nebyla dost nahlas, aby byla dobrá. Pro nikoho z nás, společnosti teplých psychoušů, nebyla dost a tak chodíme do té mrazivé zimy pokuřovat jednu cigaretu za druhou a vždycky mi někdo nabídne, pokuřujeme a bavíme se o zbytečných hovadinách a je to krásný, ale už potřebuju svůj jed, jenže svět pořád neblouzní, trvá jim to, a pomalu se začínám nenávidět, protože ten hnus dělá realitu krásnou, ale falešnou a já s ním nechci nikdy přestat, nemůžu, vlastně nezáleží na tom jak se odrovnám, jen nesmím zůstat příliš dlouho čistý, jsem neschopný žít v běžné skutečnosti a tak si vymýšlím příběhy o prozření a nirváně v těch hnusech, prostě nahradíš chlast za něco jiného, je to zvrácený vtip.
...

7
131
13
Povídky 10. 02. 2024

O tom nejtěžším v životě

Vždycky jsem sám sebe vnímal jako ženu. A to nejtěžší, co jsem musel v životě udělat, bylo postavit se proti vlastnímu kmeni. Ale když zjistíte, že váš vlastní kmen stojí na straně silnějšího, že vás nikdy nebral jako jednu z nich, která si zaslouží spravedlnost, můžete buď padnout nebo pokračovat dál. A hledat nový kmen, kde vás přijmou, kde i na vás vyjde kus spravedlnosti.
...

5
67
1
Pohádky 09. 02. 2024

Jediná mezi všemi

“Jsi má jediná,” zašeptal něžně a políbil ji. Hluboce se zahleděla do jeho očí a lehce usmála. Beze slova.
“Nikdo jiný pro mě neexistuje,” pokračoval zvolna a pak se odmlčel.
...

2
67
2
Povídky 05. 02. 2024

Náš Pitomý Institut

Náš Pitomý Institut už nabírá tvar. Pozvolna mění se,ztrácí se píle,zbyvá jen prázdnota, zmar.
Vznešené cíle se zaklejí ve větě,že jedni těší sea jiní prý majínejlepší práci - na světě.
V pondělí sledují, vnímají, hltají rozumu dar.
...

0
55
0
Smíšené verše 31. 01. 2024

Proč pořád potřebujeme Ježíše

Protože bez něj se z vás stanou zmrdi, zmrdi který na každou událost reagujou touhou se pomstít a protože ten pravej neni v dosahu, pomstěj se někomu kdo je mu podobnej, proto ho potřebujete, proto, protože bez něj se každá dobrá věc prosadí jenom díky nenávisti, jenom díky posilování nenávisti vůči jiný skupině lidí, a tim se zkurví, proto ho potřebujete, protože bez něj se z vás stanou zmrdi, proto ho pořád potřebujete, protože to neni spravedlivej trestající Bůh, to ste vy, von je ten vodpad kterej nenávidíte, von je ten vodpad, kterýmu se chcete pomstít.
...

3
76
2
Úvahy 29. 01. 2024

Nepotřební

Hlavní nádraží uprostřed města.
A všude těla
seschlá svraštělá plazící se těla
zestárlých členů našeho rodu.
...

4
80
2
Volné verše 29. 01. 2024

Jak se hraje Hra

“Kbelíky s sebou a jde se na věc. ” zavelela Hanka. Tlupa dětí, ani se snad všichni navzájem neznali, popadla náčiní a následovala ji. Nový den na pláži si žádal další hrad z písku.
...

4
100
2
Povídky 19. 01. 2024

Mzingova cesta

V daleké zemi, kde hory hladí oblohu a řeky vyprávějí příběhy minulých věků, žil Papuánec jménem Mzingo. Jeho život byl jednoduchý a naplněný tradičními zvyky a rituály Mzingova kmene. Mzingo byl lovcem a rybářem, jeho ruce znaly práci s kopím a sítí, a srdce znalo jen staré bohy svého lidu.
Jednoho dne do vesnice přišel misionář, muž malé postavy, ale s velkým srdcem, a začal vyprávět o Ježíši Kristu.
...

0
68
0
Povídky 17. 01. 2024

Tuláci

Vzišli sme z jednej matérie, naplnení mesačným svitom a pachom starých pecí, spoliehame sa na niekoľko vlažných slov, pristrihujeme trávu nožnicami, každú chvíľu sa stotožňujeme s iným zdrojom svetla, v hlavách konkrétne zmluvné podmienky, stromy miznú z našich predpovedí, pero bodá do najbližšieho pleca, jeho atrament nám koluje v žilách, našim cieľom sú polia plné náhrobkov a malých mäsiarstiev, kde námesačníci čistia lúku od všetkých cudzorodých telies, kde si môžeme ľahnúť a spokojne privrieť viečka, dívame sa na žiarivé kryptomeny osvetľujúce nočné parky, vzdávame hold novému slnečnému božstvu, novému hviezdnemu systému, dostávame informácie o pravidelných policajných kontrolách, o vzoroch, z ktorých područia sa musíme vymotať, zaspávame na pohasnutých smartfónoch, na obrovskej klávesnici, do ktorej ťukáme svoju poslednú správu a vysielame ju v pravidelných rádiových signáloch, deň za dňom, rok za rokom do otvoreného kozmu.
...

7
91
1
Poezie v próze 17. 01. 2024

V mlžných deštinách Madeiry

1. Letiště CR7
Přistáváme na ostrově, který je proslulý jedním z nejzábavnějších letišť světa. Přinejmenším v Evropě obsazuje madeirský aeroport, v těsném závěsu za letištěm gibraltarským, druhé místo v soutěži o nejnebezpečnější přistávací dráhu. Místo pro runway je totiž zčásti vydlabáno ve skále, zčásti umístěno na náspu a téměř celá jedna třetina nejistě balancuje na vysokých pylonech nad mořem, kde silný vítr vytváří agresivní turbulence.
...

6
137
8
Fejetony 13. 01. 2024

Sladká

Sladká merlotem
za čtyři pětky
rovnou z petky
plnými doušky
...

6
118
3
Smíšené verše 12. 01. 2024

Vanitas

Svou přítomností
kazím svět
kVivaldiho jaru
nejlépe hodí se mlčení
...

6
93
3
Volné verše 11. 01. 2024

Pod šírym nebom

Směrem od Skalnatého plesa se objevily dvě postavy sotva dospělých mužů. Kráčely mlčky, viditelně unaveny. Moc toho s sebou neměly. Spacáky v torně, kus celty na přikrytí a v kapse peněženky.
...

5
198
17
Povídky 11. 01. 2024

Láska v rytmu rocku 1

Probudily mě paprsky vycházejícího slunce. Otevřela jsem oči, protáhla se a posadila na posteli. Pomalinku jsem vstala, mívám po ránu nízký tlak, tak abych sebou nesekla. Došla jsem do koupelny, omyla si obličej a pak se vrátila do pokoje.
...

1
63
0
Próza na pokračování 11. 01. 2024

Generace velkejch snů

My jsme dnes součástí vůbec první kultury vhistorii lidstva, která zcela rezignovala na výchovu, která za ideál moderního přístupu kdítěti považuje jakýsi unschooling. Jsme součástí kultury, na níž slovo zákaz působí jako červený hadr na býka při koridě, kultury, která slovo trest považuje za nástroj patřící někam hluboko do středověku. Podle Komenského se „člověk musí vzdělávati, má-li se státi člověkem. “ My jsme však daleko moudřejší než on.
...

7
234
25
Úvahy 10. 01. 2024
Nahoru