báseň náhle klesá loví
vták spod mraku
náhle klesá
loví
čo má nohy
...
vták spod mraku
náhle klesá
loví
čo má nohy
...
“Krize středního věku říkáš. Jak vyšitá. Kdepak. Jen mi tak říkajíc spadl řetěz z kola,” odpověděl jsem příteli u piva na jeho dle mého názoru zcela unáhlenou a mylnou diagnózu.
...
aj dnes mi naznačili
že môžem vstúpiť
naboso
sto krokov a štip
...
môj mladý kocúr umiera
má päť rokov
nad okom a z oka mu vyteká hnis
vyzerá to na diabolku priamo doprostred čela
...
je-li, je-li libo hromadit, hromaditje-li, je-li libo se zařadit, zařaditje-li, je-li libo nic nevidět, nevidětje-li, jeli libo všem závidět, závidět
je-li, je-li libo živé zabíjet, zabíjetje-li, je-li libo lživé vyvíjet, vyvíjetje-li, je-li libo ruku nepodat, nepodatje-li, je-li libo se smrti podobat, podobat
Vedle sebe stojí lidé, dívají se za sebeNezdá se, že jejich srdce ani trochu nezebeNezdá se, že něco cítí, nezdá se, že doufajíMálokdo má tuhle šanci nedělat to potají
Postaví se proti sobě a na sebe ukážouNevěřili, že tu změnu udělaj a dokážouNeviděli, že kolem nich odvíjí se jiný světZemský ráj tu, zemský ráj zde napohled
...
dnes kosia zľava sprava
prečo sa vyspelosť civilizácie meria počtom stebiel v skrotenom koberci vyšľachtených tráv.
dnes skosia pravú zajtra ľavú hemisféru môjho praživota
jaskyne sú všetky objavené
...
unavená myšlienka
popukaná zem
a kto tuší
čo sa deje v duši.
...
v mrazivom ráne
mlčia jablone
slnko
zobúdzaj krehko
...
Stáří, ač smutné a bez rozkoše,
grošíky cinká, praví lichvář Moše.
Když tělo chřadne a v prach se mění,
bobtná Ti do krásy na účtu jmění.
...
Byla jsem jako v okovech,
dokud jsem tě milovala láskou,
která vyžadovala tvou přízeň,
byla to láska jak diabetická žízeň.
...
Dal jsem si tu práci vystavět krátkou o legraci (a
ohledně sporů ohledně Smyslu stvoření)
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Můžeme se spolu asi přít o smyslu stvoření, ale
...
Proč jsi Ježíši takový skleslý.
Ale ani se neptej, včera jsem byl na nonstop promítání filmů o Básnících a jsem dneska úplně uKřížovaný.
...
velký básník
jednou nohou
ještě nevkročil
na pole renesance,
...
[:Kdyby tady byla taková panenka, co by krásně pěla. :]
[:Co by krásně pěla, písně mé zpívala, na kytaru hrála. :]
/:Kdybych já ti měla písně tvé zpívati, na kytaru hráti. :/
/:Ty bys ty své písně měl nejen skládati, i noty k nim psáti.
...
Mám v úctě rituály
Ty tiché
i ty s muzikou a vínem
S konfetami
...
Jednou mi večer na dveře
Bezbožně zaklepal jistý anděl padlý
Řek mi: Jseš tu jak vklášteře
Jak u poslední večeře
...
Pravěký člověk byl obecně dost špindíra, potrpěl si však na čisté ruce při častých boxerských soubojích.
Často před nimi prováděl tzv. pěstní clean.
Ve Vůdcově bunkru v Berlíně by se dala atmosféra v dubnu 1945 doslova krájet a ponorková nemoc byla v dosti pokročilém stádiu.
...
Putování po poušti
Sluncem rozpálená obloha a zem,
zřím vpropasti bludů, strasti sten,
jakýsi symbol znicoty, dál mě zve,
...
Se Stanislavem Dvorským jsem se měl možnost setkat pouze dvakrát. Jediné slovo, které mi řekl, bylo: „Dobrý den“, když jsme se míjeli ve vestibulu metra Florenc. Toto docela náhodné setkání a reakce pana Dvorského na někoho, koho patrně viděl jen jednou (a kdo ho ve své nesmělé netečnosti pozdravil pouze jemným pokývnutím hlavy) mě upřímně potěšila, zahřála. Ono první setkání, vlastně zcela mimoběžné, proběhlo na večeru v kavárně Fra pořádaném Robertem Krumphanzlem při příležitosti osmdesátých narozenin Věry Linhartové.
...
Když nevíš, nepiš
Co vidíš, když zbystříš.
Čerta kříž.
Tak, to jsi blíž
...
problém s vysvětlováním je tenže některá slova jsou atomická:nejdou rozepsatna více slov.
...
Milovníci kávy, kteří ji dnes vydrží až do večera nepít, uvidí z latté prasátko.
...
Vánoční pokora, která se hluboce zakládá
na víře v Boha, který nás stvořil.
A dal nám lásku, radost a naději
v tento krásný čas roku.
...
Zvlněná je krajina mé duše
K nebi se vzpíná pohoří lásky
Rozervané údolími smutku
Protkané stržemi úzkosti
...