stejně tajemství zůstávají tajemstvímiať do toho buším jak chcia pro mě zjevné věci pro ostatní skrytýmia pro mě skryté věci pro ostatní zjevnýmimanuál sám na sebe. přečíst vlastní kóddovolit si ho mírně modifikovati když to může způsobitzpětnou vazbustejně záhady zůstávají viset ve vzduchu.
...
Jiná doba
Časy se mění:
nejprve barokní
sochy a lípy,
...
Hledala Slunce ve tmě
na konci chodby
bloudila lesem
se stromy se radila jemně
...
Úvodní slovo
„Život je jako hra. Nezáleží na tom, jak dlouho trvalo představení, ale na tom, jak dobře bylo zahráno. “
Lucius Annaeus Seneca
Mám moc rád moudré myšlenky antických myslitelů, které se ve formě citátů objevují na nejrůznějších webových portálech. V drtivé většině jsou nadčasové a aktuální i vdnešní době.
...
Za zenitem
Zahrady, kde už nevkročíš
do svůdných stínů.
Skalnatá horská úbočí,
...
Ludmila ještě nespala.
„No, prosím,“ ozvala se vzhledem knoční hodině do mobilu poněkud rozmrzele. „Kdo volá. “
„Monika, Tiborovo ségra.
...
ze strachu jsem ztratil úsměv,
teď je marné číst v mojí tváři,
neprozradí nic z mého strachu,
lidé prchají před přízrakem,
...
Srdce zběsile a s vervou bije, z hrudního koše chce se vyrvat ven. Bouře, smršť, krupobití, lije. Vír myšlenek bubnuje za zvuku píšťal; chvíli realita, pak zas sen. Chtěje mír - kanonáda z Flander; ostrý křištál.
...
díval jsem sedneska odpolednev televizina filmabych se zasedozvědělněco novéhoo sobě.
...
Jsem rozdělen
zapomenutým císařským řezem
jako Berlínskou zdí
asi na dvanáct opic,
...
Jen trocha tmy a jíní,
té vlezlé, neodbytné mlhy
a černobílý film
nás vtáhne do své šedi,
...
už nikdy nebudu vědec,
který ví,
ale ještě se chci ptát: "proč. "
zjistit, kde leží můj San Salvador. ,
...
Viděli z cesty, když šli
západ slunce, jak se sklání
nad krajinou.
Viděli, jak se barvy
...
vlna smutkubolí mě u srdcea ulice před domempísničky v rádiusouhvězdí na nebise chovají stejnějako kdykoli předtím.
...
Noc. Flétnista dnes valčík hraje,
strom tančí - spíš se kymácí.
Zas o vyhnání dávném z ráje
v tmě přemítají písmáci,
...
Po letech "doma"
Dům, kde jsi vyrůstal.
Po letech stojíš ve známé čtvrti
a okna ve třetím patře
...
V podkroví se svítí,
dole už je tma.
Moc se nelíbí ti
naše "apartná":
...
V utrpení se vracíme zpátky k soběDostáváme se níž, když padáme z oblačných výšininstantního duchovního osvícenízpátky k Zemi,abychom se mohli nechat stáhnoutdolů -- do hlíny, do země,až k samým kořenůmK plodným hlubinám, které nás vtáhnoua pomalu a jemněrozložíA my se pak vrátíme -- s uvědoměním,jak zaprášení a špinaví jsme,a že osvícení není to,čeho by měla duše dosáhnoutA zároveň přijde vděčnost,že díky rozkladumohlo něco v nás znovu vyklíčitJako když stromodevzdá své listy zemi,aby ji vyživil Tam, v hlíně,jež je zalévaná slzami,v hlubinách utrpeníse probouzíčistá duše.
...
V předchozí kapitole jsem psala o přechodném diagnostickém ústavu, kde vyhodnotili, že nás se sourozenci přemístí do dětského domova v Kralupech nad Vltavou.
Vůbec si nepamatuji cestu z diagnostáku do děcáku,mám extrémní vokno.
Ale vybavuji si,jak lezeme z auta podobného sanitnímu vozu s igelitkou a plyšákem do nového domova.
Byla to docela pěkná Vila se zahradou.
...
Písmák