Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVěnováno něze...
27. 01. 2004
16
0
6321
Autor
Rufus
Ztratil jsem něhu...
Život mi ji oddělil od těla.
Bolestným a syrovým řezem.
...
Už jsem se nebránil,
prostě jsem se jednoho rána probudil,
v tom ránu, které mi nic neříkalo,
a už jsem věděl...
Cítil jsem to ve spánku,
jak mi ostří čepele
projíždí skrz srdce,
skrz naskrz duší…
Křičel jsem,
ale..
nikdo neslyšel.
Né,
nebyl tu nikdo, kdo by slyšel,
jen jsem cítil,
tu ostrou
syrovou
bolest…
Lucifer`s Angel
22. 08. 2006Navždy_Tvůj
08. 02. 2004
Krásný,***,něhu člověk snad nikdy neztratí celou - srdce a duše se zase uzdraví a touha se do nich zpátky nastěhuje...
Tolik po ní toužíme,...heldáme a hledáme,..někdy přijde sama,..toď nádherný pocit,...ale prázno může být rychlejší než myšlenka. Moc pěkné :o)
Drsný, asi ze života, báseň pro smutné lidičky, aby věděli, že netruchlí sami, co ty na to???
Jojo, každý si táhne tu svou káru a na každé se veze i depka. Někdy vpředu, jindy ji ani nevidíš, ale je tam, tak jako bolest...