Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak se dělá sladká rejže

13. 05. 2004
8
0
4911
Autor
Yossarian

Dva náměty ledabyle spojené v malý fejetonek, nevěřte však úplně všemu :o)

„Je tvůj fotr sklenář?“ zasyčel náhle kdosi za mnou, protože jsme zrovna seděli v zahradní restauraci někde v Brně a sledovali na velkém plátně, kterak naši hokejisti znemožňují své kolegy z Kazachstánu.

„Máš tlustý sklo, vole!“ přidal se hrozivě znějící hlas, a hubený, nervózně vyhlížející mladík konečně neochotně uhnul z výhledu.

 

  Je to ovšem zajímavé, že aniž kdokoliv řekl – „uhni, nevidíme přes tebe“- dotyčný snadno pochopil, o co jde.

S pojmem „tlustý sklo“ jsem se u nás setkával odmalička, nejčastěji ovšem u tatínka, zvláště když dávali v televizi Spartu a my si zrovna s bráchou hráli na schovku a pletli se tátovi před obrazovkou.

Jednou jsem zkusil použít „tlustý sklo“ sám, to když u nás byla na návštěvě korpulentní teta Drahoslava a překážela v obýváku, když jsem se koukal na Magion.

 

Nejenom že rodiče neocenili, jak blízko jsem byl tenkrát s tím svým „tlustým sklem“ pravdě, ale teta  z výhledu na Rosáka neuhnula a ještě jsem schytal pár pohlavků, abych příště nebyl drzý.

 

Od těch dob nikoho „tlustým sklem“ neobtěžuju a raději trpělivě čekám, až dotyčný vážený překážející uhne sám.

Což někdy může být docela problém, zvlášť když sedíte někde na pevně daném místě, třeba v zaplněné restauraci, a nezbývá vám nic jiného než vždycky ze svého místa vykukovat dopředu dozadu a hledat nejlepší pozici, kde je na tu televizi nejlíp vidět.

 

Ono takové poťouchlé vyčuhování přes rameno může bejt taky pěkně nebezpečné a někdy může vést i k vážným nesrovnalostem a záhadám.

  To jsem takhle jednou trávil dopoledne ve vlaku a během veledlouhé cesty do školy si cpal do hlavy poslední nevědomosti o světových dějinách do roku 1914 na chystaný odpolední test.

Snad abych si od učení na chvíli trošičku odpočinul, zabloudily moje oči na ostatní cestující v kupé.

Muž na lavici naproti se cpal nějakým salámem a žena vedle mě si právě z tašky vytáhla rozměrnou knihu a začala hledat brýle na čtení.

Mrknul jsem na nadpis otevřené stránky, a v tu ránu na mě šly mrákoty.

Tady snad každej studuje mezinárodní vztahy!

Na stránce totiž stálo- Růžový nástup s Habsburky.

Začal jsem se mořit usilovným přemýšlením, kdy že to bylo, ten růžový nástup v Rakousku?

Odpoledne z toho píšu, a já to nevím, takovou základní věc, jistě součást naší české historie!

Znechuceně jsem se vrátil ke svým poznámkám, abych alespoň ostatní události předválečné stihnul nastudovat, a ženy jsem si přestal všímat.

Roztěkané myšlenky mi však nedovolovaly hlouběji se soustředit na řádky popisující námořní reformy v Německu z přelomu století, a tak jsem se znovu vrátil do přítomnosti, rozhodnut přeptat se na ty Habsburky.

Pozorně jsem si svoji sousedku prohlédl- teda na studentku už moc nevypadala (jedině z třetího věku).

Nedalo mi to – „Prosím vás, můžu se zeptat, co to čtete?“ zjišťoval jsem co možná nejslušněji.

„To je dárek pro naši dceru do výbavy, Kuchařka pro začínající hospodyňky,“ vysvětlila mi ochotně žena a usmála se: „ Bude se totiž vdávat.“

Ještě jednou jsem mrknul na otevřenou stránku- stálo tam, kterak připravit chutný pokrm podomácku zvaný sladká rýže.

Nadpis zněl Rýžový nákyp s jablky.

Začal jsem se hystericky smát a poznámky na odpolední test jsem vyhodil z okna.

 

Zápočet jsem napsal na plnej počet.

Od těch dob zásadně ve vlacích nečtu cizím lidem přes rameno a sladkou rejži jíst odmítám.


Markel
21. 11. 2004
Dát tip
Psát zajímavě a humorně o všedních věcech, to se mi líbí - TIP

a2a2a
02. 09. 2004
Dát tip
já nechci lichotit, ale čtením tvých věcí se netrápím - tvůj styl vyjadřování mi připadá živý, veselý, a navíc píšeš čtivě o banální věci. - tip

Kačík
20. 08. 2004
Dát tip
:-) úžasný.... *t*

Matylda
16. 06. 2004
Dát tip
Lehounké, milé čtení. Mám od tebe ale radeji údernější témata. Také si myslím, že je to víc vyprávění než fejeton, ale sama mám někdy problém zařadit svůj literární výplod do nějajé kategorie.

Kliďas
11. 06. 2004
Dát tip
Já taky čtu lidem přes rameno . . . sice v šalině ne ve vlaku . Něco podobnýho se mi taky stalo . A máš to dobrýýý jako ostatně fšechno . . .

sicco
05. 06. 2004
Dát tip
ten konec je možná trochu přehnanej ale jinak moc dobrý

chalmin
24. 05. 2004
Dát tip
gumídci zřejmě vypili všechnu tu zábavnou hopsinkovou šťávu 8^(

Aviva
18. 05. 2004
Dát tip
Moc pěkný, lepší než zkratky.Tip

arijanek
13. 05. 2004
Dát tip
Taky rád jezdím vlakem :))) A odteď budu i číst přes rameno!!! :))

Davinči
13. 05. 2004
Dát tip
dobře napsané, líbí

cmukina
13. 05. 2004
Dát tip
je to fajn. :-)

ulita
13. 05. 2004
Dát tip
a já sladkou rejži miluju...:)) akorát když jsem ji dělala naposled, skončil celý obsah v hajzlu. doslova :)

Kytiii
13. 05. 2004
Dát tip
:o( to je blbý, já sladkou rejži mám strašně moc ráda... ale jinak moc pěkně napsaný :o) že ti to i odpustím :o)

Určitě spíš vypravování než fejeton. Čte se to dobře, ale přece jenom jsem od tebe čekal trochu víc... Snad příště!

Shellinka
13. 05. 2004
Dát tip
Máš pravdu, dva náměty jsou tady ledabyle spojené, první zavání slušným fejetonem, musím uznat, že jsem se upřímně zasmála, což se mi málokdy u literatury stává. ;) Druhý je opravdu spíš povídka s vtipným koncem, ten poslední odstavec bych osobně úplně vypustila... Nicméně se mi to strašně příjemně četlo a za ten vyvolaný smích - TIP!!! * :) Hezký den!

Abyss
13. 05. 2004
Dát tip
jo konec je opravdu vesely :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru