Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChce se mi...
15. 06. 2004
5
0
3409
Autor
Rufus
Jsem nějak tak napůl příjemně ve mně, napůl smuténkovej... Nejraději bych asi fakt zas vypad, tentokrát ale nadýl, sedl do svýho auta, pustil si nějakou fajn muziku, otevřel střechu a jel, jel někam pryč, jel nádhernou krajinou, díval se kolem sebe, zastavil vždycky někde na pěkným rozhledu, zapálil a kochal se krajinou, pak si zajel někam na jídlo, abych pak zas jel dál a dál... Prostě nemyslet na nic, jen být fascinován krajinou, oblohou, dívat se na kopci do západu slunce s pomalou muzikou, dívat se jak se obloha přetváří přes měděnou barvu do temné s hvězdami, dívat se jak se horizont začíná utápět v tmavých barvách a obloha modrá a temní, hvězdy vystupují, jedna po druhé, až je jich najednou spousta nad hlavou, vnímat příjemný závan chladnějšího nočního vzduchu který přilétá z dálek, z těch obzorů a přináší sebou jejich vůni a pocity, nechat si ho zas ovívat kolem tváří a jen se dívat a dívat... Chce se mi ujet někam do cest, mezi stromy, do cizího prostředí, objevovat kopce, louky plné sytosti a vůní, objevovat potůčky s chladnou vodou, klidné hladiny vod ve kterých se odráží stromy, mraky, zapadající slunce, lehký vítr který potichu a pomalu čeří hladinu, šumění trav podél břehů v šeru zapadajícího slunce... Chce se mi zastavit na kopci, kde je vidět do dálek, do modrých obzorů, do mraků, do cest, vystoupit a sednout si do trávy a jen se dívat, nechat se zmoknout jemným deštěm který tak nádherně vyčistí vzduch a posype trávy svými perlami, nabrat je do dlaní a nechat je stéci, jako slzy prošlých dní... Nechat je stéct aby je vzápětí vypilo přicházející slunce a pak zbyde po nich jen pocit... Chce se mi jet dál, vnímat jen vůni větru z dálek a šumění stromů podél cest... ššš...ššš...ššš...ššš...
Tak sedni do auta a nastartuj...pěkně jsi vystihl atmosféru - byla by to nádhera na chvíli zapadnout do přírody a být její součástí, radovat se z pocitu, že všechno je krásný, cítit teplo,jaký je to štěstí, že prostě žiješ...
Býti romantikem a vadit??? ne to rozhodně ne..
Snažím se býti romantikem naplno... a tobě se to též daří...
lepší je to udělat, než o tom psát..řekla bych tisíckrát..smuténkovej, když máš auto, co se mu dát otevřít střecha jo?:-))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Seregil: ...asi jsem, jak říkáš... ...snad nevadí... :) Dík
gabio: :)
maia: :))
Agáta: ...ani nevíš, cos tím posledním slovem vyslovila... :))
StvN: ...každý jsme jiný a o tom to je... :)
na me osobne nespisovne napsanej textik nezapusobi ... vzdyt v tom je to kouzlo, umet si pohrat s tema krasnyma ceskyma slovama ... .-) su divna ...
Rufus, no dobre, ked inak nedas, tak :-)))
A mimochodom, a uz si nejaku na toto dostal? ;-)
maia: díky... :)
...a ne a ani to není mým záměrem! :) Prostě jsou to jen mé pocity... Asi jsem divnej... :)
Nie je mi zname, ze by bolo divne mat pocity. :-) ...len som sa tak spytala, ked to tu bolo nadhodene... :-))
Ten hovorový začátek tomu moc nesluší, celkově je to celkem nudně jednotvárné, ale když si to člověk představí - nebo ještě lépe zažije - je to NÁDHERA. Tu fascinaci přírodou CHÁPU. Opravdu. Že se v tobě skrývá tak trochu dobrodruh? :-)
Tohle na mě nepůsobí.
Dokáži si podobné chvilky představit po svém, ale tvé dílo ve mně nic neprobouzí.
Navždy_Tvůj
15. 06. 2004
Artuš: ...to není cílem, jsou to jen mé pocity... jinak díky
Navždy: ...to jsem rád, díky...
Jsi nenapravitelný romantik....
Parádněs to rozepsal....
Hned bych jel s tebou...
tip...
a klub .... sekce (překvapivě) úvahy...
Sice slohově by se tam nějaká chybka našla, ale pocitovka je to výborná
t
Seregil: souhlasím...