Moje malá sestřičko

Včerejší noc byla jiná,

tma skryla čerstvou rosu

barvy mešního vína

na stéblech trávy.

Svěcená voda

z bosých noh malých víl.

Viděl je někdo tančit

na žiletkách života?

Moje malá sestřičko

se stopami na rukách...

Jaké je pohlazení ocele,

blištící se za svitu měsíce?

Zůstala jsi v tmavém pokoji

s balkonem do prázdna.

Jaká je ozvěna výkřiku,

který nikdo neslyší?

Dusot černých koní

a pláč pannen na kříži,

to je co tu zůstalo

s černou tuhou v kabelce.

Uchopím Tvé alabastrové paže

pořezané střepy světa,

aby jsi nemohla utéct,                Ptáš se proč?

protože jsem sobec.

Nepustím Tě, ještě ne, ne, NE!

Vykřičím to do otevřené nebeské brány.

Andělé v černých hábitech

odejděte, prosím, a nechte nás být.

19.8.2005