Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Moji nazí

25. 03. 2006
1
0
1366
Autor
pamadeus

Potom nedivte se moji drazí,

 že není pro mě slova.

tak , jak jste mi sílu dali,

potácím se v základech

 

Potom nedivte se moji malí,

že pod křídly anděla už ůtočičtě není

pro samotnou slávu jeho.

Ve své vznešenosti,

vyčerpán na zem pad,

 že ona není ,

že křídlopád.

 

Potom nedivte se mojí známí,

 ve znameních zvěrokruhů Bohům přiděleni.

že pod okap postavený.

 

Potom slibujte mi

ona není !


GM(c)
18. 06. 2006
Dát tip
Jestliže jednou matka "není", tak ji nikde, v žádné dívce nenajdeš nebo jen těžko... Nelze jen brát, aniž bys něco obětoval. Když sám nic neobětuješ,kus sebe samotného, budeš psát do smrti, že ONA (taková, která by Tě milovala a starala se o Tebe třeba jako vlastní maminka) NENÍ! Každej potřebuje od druhého lásku...nejde jen brát, být citový příživník kvůli tomu, že sám jsi byl něčí obětí- třeba i vlastní matky, svých drahých, malých, atd. S touhle tvrdou realitou je třeba se vyrovnat, jinak budou trpět vločky.Ještě, že jedna byla rozumná... PS: neobviňovat vsechny okolo, ale pracovat na sobě by se slušelo.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru