Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Znaménka...

11. 10. 2006
1
0
1296
Autor
Poetík

Za chvíli začnou zpívat ptáci...

Kdekdo by řek, že pro legraci

jsme jim, když chceme jít spát

a oni si začnou krákorat!

Potem jsou cítit peřiny...

Zbývají už jen vteřiny,

než zazvoní budík a já budu muset,

a přitom toužím v jednom kuse!

(jak dítě po náruči matčině)

A jenom tys tomu na vině,

že nedokážu zastavit ten křik!

Bolestný každý okamžik,

kdy neslyším své srdce ve Tvém těle

a nutím prsty rozechvělé

uvěřit času, zdráhat se víc...

Zas jako vandrák z Nemanic

půjdu a tajná Tvá znamení -

kdo by jen pohlédl,...zkamení.

Na věky věků ať v kámen se změní!

Kde nejsi Ty, ani mé srdce není.


Yeziiinka
14. 10. 2006
Dát tip
V téhle Tvé je něco naléhavého, až živého... je krásné číst báseň, která je "ještě teplá". Je krásné bez snažení a mimoděk moci plně důvěřovat obsahu. Za to *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru