Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

5.5. 2005

15. 01. 2007
5
16
1503
Autor
Lais

Čtvrtek ráno. Začíná další z těch dnů, ke kterým se dokonale hodí přívlastek všední. Čtvrtek brzy ráno. Spoléhám na to, že alespoň část čtenářů vstává „uprostřed noci“ jako já. Spoléhám na to proto, že se mi špatně popisuje to, co se děje mezi půl pátou a sedmou hodinou ranní. Z těch okamžiků si prostě nic určitého nepamatuji. Takže když dovolíte, co nejplynuleji se teď přesuneme z mého potemnělého bytu do autobusu městské hromadné dopravy.

 

Hodiny ukazují 7:02, což je zhruba čas, kdy můj mozek obvykle začíná komunikovat nejen s okolním světem, ale i se mnou samým. Dnes ale, jak se zdá, ho ani tato hodina nedonutila k větší aktivitě. V polospánku přicházím před svou školní skříňku. Sahám do jedné kapsy, do druhé, do třetí…můj kabát má hodně kapes, ale ani v jedné z nich necinkají klíče jak bych chtěl. No nic. Ty tři sešity, ve kterých jsou tři domácí úkoly budou ještě do zítřka odpočívat na poličce (Jak já jim závidím!). Zdolávám jeden schod za druhým a myslím na paní profesorku, která se dožaduje mých domácích úkolů a na její hlas, jak stále opakuje: „Vy se pořád jenom vymlouváte.

 

Přicházím do třídy a s pozdravem zakopávám asi tašky svých spolužaček. Což samozřejmě vyvolá všeobecné nadšení. Usedám na svou židli s nadějí, že během vyučování se má schopnost myslet třeba vrátí. Nevrátila. V hodině německého jazyka mluvím na paní profesorku anglicky, v hodině anglické konverzace nemluvím vůbec. Optimista ve mně pořád žije. Buď rád, že nemáte tělocvik, něco by se ti stalo, říkám si. O přestávkách s hrůzou zjišťuji, že nejsem schopný komunikovat se svými kamarády celými větami.

 

Škola končí. Hurá domů. Doma se mě nemůže nic stát. V této náladě vstupuji do vozovky, kterou pojíždí jedno auto za druhým. Tato skutečnost mně však uniká a já jen tak, tak unikám ze silnice. Nevnímám nadávky vyděšeného řidiče a co nejrychleji nastupuji do autobusu. Vůbec na nic nemyslím. Zavírám oči. I ve snu mě pronásledují pohromy nejrůznějšího druhu. Přesto je to nejpříjemnější část dne.

 

A už jsem doma. Už jenom pár kroků k mému bytu. Už jenom odemknout. Ještě že nosím náhradní klíče v peněžence. Zase dlouhé hledání a zase zklamání. Přísahal bych, že když jsem nastupoval do autobusu, byla v kapse. S pocitem absolutní rezignace odcházím pro klíče k babičce.

 

Je večer. Skládám své unavené tělo do křesla, zrovna když doznívá znělka televizních zpráv. Od krásné slečny před kamerou dostávám svůj denní příděl přírodních, automobilových, politických a ještě jiných katastrof. Náhle mě ale zaujme zcela jiné sdělení.

„Dnes je 5.5. 2005. Podle numerologů byl tento den pro každého z nás plný štěstí, radosti a pozitivní energie.“ A to už je i na mě moc.

 

Přátelé, nejsem v řeči čísel zběhlý v jakémkoliv směru, ale napadá mě, že jestli mají odborníci pravdu, jsem docela rád že 5.5. 5555 se pravděpodobně nedožiju.

 


16 názorů

Lais
07. 03. 2007
Dát tip
tak pak je to dobré:)

palino8
07. 03. 2007
Dát tip
hej, občas sa to nakopí... na Vauda to nemá (odporúčam), ale čítalo sa dobre*

:D

Lais
16. 02. 2007
Dát tip
jestli tě to pobavilo tak jsem na chvilku taky usmátý autor. Trošku jsem sázel na to, že tyhle dny nejsou v životě všech lidí nic neobvyklého.

dosť dobré...nejdem to kritizovať, lebo som sa dobre pobavila... no dobre, niečo si neodpustím...v strede si akoby vypol a prestal si dávať tomu nejaký spád...začala chýbať iskra...ktorú si našťastie na konci zase našiel;) (ja som narodená 25.5. ...takže neviem, neviem...je to môj obľúbený deň (mimo piatkov 13., ktoré sú s ním zároveň...veď niekto ich predsa musí mať rád:D...ale to som už zase úplne mimo;) )... začiatok bol dosť dobre opísaný (ešte horšie je to, keď nespíš 1 celú noc...po prípade a pre istotu ešte ani tú ďalšiu...to ti je potom úlet...;))) ) A ja som mala párkrát tiež katastrofické dni...od straty peňaženky (s prachmi aj na slovník, takže toho bolo vcelku dosť;), ktorá bola v tom čase ešte aj dokladenkou (takže všetky doklady;) ), naťuknutím ockovho auta z roboty, rachnutím si hlavy tak, že ma bolela ešte dobré 2 hodiny k nevydržaniu a mala som tam hrču ešte pekné 2 týždne...a podobne;))) (tým chcem naznačiť, že to bol len zlomok toho dňa)... dík za pobavenie*

Lais
14. 02. 2007
Dát tip
díky...2015? Tam je těch pětek míň

Lais
14. 02. 2007
Dát tip
díky...2015? Tam je těch pětek míň

Nedlloyd
13. 02. 2007
Dát tip
Úvod nic moc, konec to napravil. :o) Hm...ale co 5.5. 2015? 15.5. 2015? 25.5. 2015? T*

Lais
22. 01. 2007
Dát tip
Díky Dante...každý dobrý inspektor má po ruce dobrýho policajta. Leasi v době kdy jsem to napsal jsme se ještě neznali, možná proto:)

Dante
22. 01. 2007
Dát tip
Čtivé, hravé. Jsi dobrý vypravěč i stylista. Jsi druhý nejlepší inspektor na světě hned za Poirotem.

Lais
21. 01. 2007
Dát tip
máš pravdu...nic jiného, než den loosera popsaný rádobyvtipně, to není. Přesto dík:)

violetlight
21. 01. 2007
Dát tip
den loosera popsany radobyvtipne ale presto se mi to celkem libilo :)

Lais
16. 01. 2007
Dát tip
Jestli myslíš pravopisný, stavá se mi to často. Jestli myslíš překlepy, máme asi stejnej problém:) Jestli myslíš nějaký jiný chyby chtěl bych je osvětlit. díky za postřeh.

Rabb
16. 01. 2007
Dát tip
hododičkový počteníčko.. ..jen je tam pár chyb.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru