Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seúsměv sedmikrásky, kterou jsi mi nikdy nedal
29. 01. 2007
0
3
1406
Autor
I_v_a_n_k_a
omlouvám se, ale při úpravě jsem dílko omylem smazalo, proto se tu objevuje znovu...
Chtěla jsem vracet čas
do těch tak krátkých nocí,
kdy snad ani meziplanetární pas,
nebyl by býval moci
vynést nás výš
než vůně toho starého čaje.
(Vzpomínáš na tu jeho sladkou chuť ?)
Usmíval ses a já si s vlasy hrála,
a tak nahá ruka Tvá,
snad jako by se i trochu bála,
byla náhle má.
Spojily se, jako to každé ráno dělal
chleba s máslem, co jsme mívali k snídani.
(A teď se opět usmíváš, vždyť já tehdy nejedla.. )
Ale to už byl konec naší pohádky,
čert již čekal za vrátky.
Umřela jsem a znovu se zrodila,
snad jen, abych nám ještě povila
Bolest a Samotu.
Ale to vše je zapomenuto
pro úsměv té sedmikrásky, kterou jsi mi nikdy nedal.
(A teď se nejspíš ukřivděně mračíš - vždyť tehdy už žádné sedmikrásky nerostly )
(ale já už nevzpomínám...Slunce vychází...)
do těch tak krátkých nocí,
kdy snad ani meziplanetární pas,
nebyl by býval moci
vynést nás výš
než vůně toho starého čaje.
(Vzpomínáš na tu jeho sladkou chuť ?)
Usmíval ses a já si s vlasy hrála,
a tak nahá ruka Tvá,
snad jako by se i trochu bála,
byla náhle má.
Spojily se, jako to každé ráno dělal
chleba s máslem, co jsme mívali k snídani.
(A teď se opět usmíváš, vždyť já tehdy nejedla.. )
Ale to už byl konec naší pohádky,
čert již čekal za vrátky.
Umřela jsem a znovu se zrodila,
snad jen, abych nám ještě povila
Bolest a Samotu.
Ale to vše je zapomenuto
pro úsměv té sedmikrásky, kterou jsi mi nikdy nedal.
(A teď se nejspíš ukřivděně mračíš - vždyť tehdy už žádné sedmikrásky nerostly )
(ale já už nevzpomínám...Slunce vychází...)
3 názory
ale jo, de to. Někdy takový "říkankokokoidní" ;)
některé verše se mi líbí, ale jiné zase ne...