Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Cesta

24. 04. 2001
0
0
508
Autor
Simirek

Když rozkvete i jabloň stará a vůní květů oznámí, že přišla k nám královna jara, co bosou nohou vysází všude kolem zlaté kvítí a rukou zase fialy, tu opět zvedne oči tulák a tiše hledí do dáli. Vidí, co my nemůžeme, co nás čeká v příštích dnech, vždyť on je pánem času všeho a vidí co je v našich snech. Tak dlouho jako lidstvo samo, ba ne jako svět tu je, tak dlouho i on kráčí cestou a životy nám určuje. Jediný kdo stejně jako on se toulá krajinou je jen jeho poskok s kosou tolikrát už broušenou. A když i tulák starý pocítí že nemá sil, nebude už světa toho, kde si nohy unavil. Zvedne se pak jeho sluha a nabere dech na poslední úkol, který nese na bedrech. Pána svého i sebe teď pošle na věčnost, vysvobodí je z prokletí však viděli dost. A tak skončí tulák starý až my tu nebudem, smrt totiž má předurčenou Osud osudem.
Adanedhel
25. 04. 2001
Dát tip
Hmmm velice zajímavé dílko. Přiznám, že ten začátek je SUPER!!!! Tak do třetiny básně to zní jako nějaká stará Bilbova říkanka....fakt SUPER....pak to také není špatné, ale z veselé báničky se nám pomalinku rodí ne smutná, ale spíše pravdivá báseň....ale líbilo se. Jen tak dál hvězdičko.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru