Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nicole ve světě magie

03. 03. 2008
0
0
813
Autor
Moniiikaaa

Nicol je normální dívka, která zbožňuje psy. Když jednoho dne zjistí, že se u psů objevila nemoc, zvaná psonem, nakažlivá na člověka, propadne panice. Rozhodně nechce dopustit, aby psi zahynuli. Proto s tím chce něco udělat. Podaří se jí to? PS: Jsou tam určitě nějaké chyby a není tam přímá řeč, ještě jsem ji neuměla:) Snad to neva:)

Tati, ale to nemůžeš udělat! Rozkazuje 12letá Nicole. Je mi líto, Nicol, ale u psů se objevila nemoc, která je nakažlivá na člověka. To přece víš! Řekne táta. Ale přece Rexe nemůžeš dát pryč! Je prostě můj a já ho nikam nedám! Zakřičela Nicole. Ještě Rexe pryč dávat nebudu, nakažen zatím není, ale jednoho dne ho budeme bohužel muset dát pryč. Ne, tati, to vám nedovolím! Řekla s brekem Nicole a vzala si malého Rexe do náruče a utíkala po schůdkách do svého pokoje. Lehla si na postel vedle Rexe a slzy jí tekli na deku. Když se Nicole koukla na Rexe, uviděla jeho smutné oči. Byli tak smutné, takové Nicole nikdy neviděla. Objala Rexe a pošeptala mu do ouška: Slibuji ti, že tě nikam nedám. Za chvíli se Nicole koukla na hodiny. Bylo právě půl 8 večer. Vzpomněla si, že o půl 8 budou dávat reportáž o psí nemoci-psonem. Natáhla se po ovladači, který měla na nočním stolku a zapnula televizi. Šokující zpráva pro všechny lidi v New Yorku! Vyskytla se psí nemoc, zvaná psonem. Je to smrtící nemoc, která se rozšiřuje po celém městě! Za několik dní může být i v celém New Yorku a a několik měsíců dokonce i v celém světě! A ta nejhorší zpráva je, že psonem je přenosná na člověka. Proto žádáme všechny občany New Yorku, aby co nejdříve odevzdali své psy do ůtulků. Říká reportér v televizi. To je hrůza! Život bez psů, to ani náhodou! Co by to potom byl za život? Říká si Nicole, rozhodnutá pro psí život něco udělat. Nicole je psí milovnice a nedopustí, aby psi zahynuli. Další den ráno se Nicole po víkendu zase chystá do školy. Když odchází na autobus, připomene mámě. Mami, nezapomeň že dnes jdu na výtvarný kroužek, tak pro mě přijeď až ve 4 hodiny! Neboj, nezapomenu. To doufám, ahoj. Měj se Nicol! Nicole jezdí autobusem do městečka Av Lee do umělecké školy Workolandské. Myslí si, že chodí do té nejlepší školy s nejlepšími lidmi, jelikož učitelé jsou velice hodní a má tam nejlepší kamarádku, Marthu. Když vyjde do školy, uvidí, že se nebaví o ničem jiném než o psí nemoci. Slyšel jsi o té psí nemoci? Tak co, dali jste už svého psa pryč? Prý se vyskytla psí nemoc! Takové věty se tu poslední dobou hromadí všude. Já to nechápu, proč se o tom lidé tak hodně baví, ale nic neudělají? To snad chtějí, aby psi zahynuli? Řekne Nicole. to víš Nic, takový jsou už lidé! Zakroutí hlavou Martha. Crrr. Zazvoní zvonek na první hodinu. Žáci se Woekolandské školy se sednou na své lavice. Přichází paní učitelka Noelová. Přijde ke stolu a zaťuká na učitelský stůl. Můžu chvíli mluvit? Zeptá se paní učitelka. Třída se po chvilce uklidní. Děkuji. Takže bych vám chtěla říct, že tenhle týden vás budu mít místo vaší třídní učitelky Socklové. Je totiž nemocná. Jo! Prima! Super! Vykřikují žáci, jelikož paní učitelka Noelová je snad nejhodnější učitelka ve škole. Je dobré, že jste rádi, že mě máte, ale možná by jste se mohli trochu uklidnit! Třída poslechne a uklidní se.. Po škole si zajde Nicole s Marthou ještě do obchodu s oblečením. Za několik dní se chystá školní ples, neboli školní akademie. Škole bude totiž 100 let a učitelé se rozhodli, že udělají k večeru po školní akademii i školní ples. Je to super nápad a já se moc těším. Říká si Nicole. Dobrý den. Zdraví při vstupu děvčata paní prodavačku. Prodavačka děti také pozdraví. Martho, které si chceš koupit šaty? Zeptá se Nicole. Martha po dlouhém zaváhání odpoví: Asi nějaké modré, to je moje neoblíbenější barva, pokud ovšem nějaké budou. A ty? Asi červené, když je to moje oblíbená barva. Usměje se Nicole. Dívky vchází do chodby s šatami. Dívky žasnou, takové krásné šaty. Šaty jsou seřazeni podle velikosti, takže dívky stojí u posledních šat. To máme štěstí, že jsou tu šaty i na nás. Řekne s nadšením Martha. Hm..ale na mně asi ne. Jsem menší než ty. Řekne smutně Nicole. Ale nedělej, určitě se pro tebe něco najde. To doufám. Dívky si prohlížejí šaty... Hele, koukni! Tady jsou šaty přesně pro tebe! Říká Martha a ukazuje na červené šaty. Nicole se ušklíbne a zeptá se: A nejsou moc divné? Martha povzdechne. Pro tebe je asi vše divné, že? Já ti nevím, připadají mi takové bledé. Víš co? Doma si to rozmysli a pak se rozhodni, jestli si je koupíš. Řekne Martha. Tak jo, přikývne Nicole.
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru