Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Možná ....

25. 04. 2008
1
2
958
Autor
Arwen_

Pak sem pochopila tu zrůdnou pravdu té jediné věty

která prolétla až moc blízko.

 

A táta byl dál než sme si dokázali představit,

každé jeho slovo bylo cítit žlučí,

která se usadila za těch šestnáct let.

Pravda byla všude a nikde,

nebo sme ji prostě nemohli uchopit,

a to nás semklo, možná.

Každopádně ale, pamatuju si přesně tu chvíli,

kdy to všechno začalo…

A já proti vlastní vůli vstoupila mezi ostatní.

 

A teď můžu jenom děkovat pokaždý, když se přejím,

protože mě to pohltilo jen zčásti.


2 názory

Arwen_
29. 04. 2008
Dát tip
Dík... Je to vzpomínka na rozvod našich a jeho důsledky.

grafo
25. 04. 2008
Dát tip
neviem presne ci chapem..ale*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru