Život na ostří nože - 3

Smrt je jenom návrat domů,
je to návrat do rodného domu,
kdy kapka s kapkou splyne ....

Bylo podzimní dopoledne.Slunce zimomřivě koukalo z oblohy na zem a snažilo se zalít tento pozemský svět svými životodárnými paprsky.Parta kluků se rozhodla projet se na svých oblíbených kolečkových bruslích. Proháněli se po chodnících tohoto malého městečka,které kdysi bylo slavné.Jenže sláva – polní tráva. Roman,určitě nejodvážnější z nich,vymyslel nový způsob jízdy.Vyšli na kopec,přes který vedla taková lepší čtyřproudová cesta.Byl to pro ně skvělý pocit,pustit to dolů po silnici.Co na tom,že rychlost byla neuvěřitelná.Adrenalin v krvi stoupal každou jízdou.Dávali si pozor na auta projíždějící okolo. Sem tam na ně někdo zatroubil.Vymýšleli stále nové a nové způsoby jízdy.Závodili jako o život.Připadali si jako bohové. Malý Martin pořádně upravil šněrování.Ostatní kluci už byli dole.Čekali na něj.Zhluboka se nadechl a vyrazil….. Ta rychlost začínala být velmi nebezpečná. Patrně najel na menší nerovnost,protože jej to vychýlilo z obvyklé dráhy přímo do protisměru,kde šplhal autobus.Martin se snažil dráhu nějak zkorigovat.Šlo to jen velmi těžko.Přece jen se mu to povedlo a bravurním obloukem se mu vyhnul…… …… přímo do dráhy rychle jedoucího automobilu. Martin vytřeštil oči hrůzou.Nebyl schopen udělat jakýkoliv pohyb.Na to už nezbyl čas.Jako ve snu,zaslechl kvílení pneumatik,které rvaly asfalt, když se zoufalý řidič snažil zadržet nezadržitelné….. Martin v hrůze viděl,jak mu ta kovová bestie letí přímo naproti. Každá živá bytost vycítí,kdy se blíží její konec.A Martin to cítil….. Projelo mu to mozkem,jako když uhodí blesk…. Uvědomil si poslední věc na tomto světě….. Že prohrál ! A ten náraz byl strašlivý…… Jeho tělo bylo odmrštěno několik desítek metrů.Martin zemřel dřív,než dopadl na zem….. ********************************************** Tahle smutná událost se stala před pár dny.Když jsem na druhý den jel kolem místa,kde k tomu došlo,velmi jsem se lekl! Najednou vidíte černé stopy po pneumatikách,až příliš dobře viditelné,jak se zatáčejí k okraji vozovky,kde náhle končí a …. na jejich konci malý dřevěný bílý kříž,kytice květin a svíčka…. Vyjel jsem nahoru na kopec a tam jsem několik minut stál .Nějak mě to sebralo.Ani jsem ho neznal a přece mi ho bylo líto,té malé bytosti! Jak to teď musí být hrozné pro jeho mámu,pro kterou byl to nejdražší na světě,co kdy měla! Jak musí být tomu řidiči,který bude celý život myslet na to,že zabil dítě! Jak muselo být v té chvíli Martinovi samotnému,než ho náraz odmrštil do země stínů …. ! ************************************************ Teď už není návratu zpět.Co se stalo,nedá se změnit. Věnujeme Ti Martine,tichou vzpomínku ….

---