Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCesta
08. 09. 2008
0
5
822
Autor
Helča
já jsem ta cesta, ztracená do mlází
já jsem ta cesta, cestou se nacházím
já jsem ta cesta, zasetá do trní
já jsem ta cesta, cestou se nakrmím
já jsem ta cesta, vedu i přes vodu
já jsem ta cesta hledající svobodu
já jsem ta cesta, spočívám v aleji
já jsem ta cesta, víc už si nepřeji
já jsem ta cesta, vetkaná do polí
já jsem ta cesta, nejít - to zabolí
já jsem ta cesta, vhozená do pouště
já jsem ta cesta, štír, co mě pokouše
já jsem ta cesta, pokrytá růžovím
já jsem ta cesta, kam jdu se nedovím
5 názorů
ano máte pravdu opakuje se to a je toho moc. Já beru to tak, že "já jsem ta cesta" je mantra (mám ji jen vypůjčenou) a ta se musí opakovat dokud se nestane pravdou. Takže nic neškrtám, jak jsem měla po prvním přečtení v úmyslu, jem měním kategorii, tohle asi není poezie, ale napast jsem to musela.
ono "já jsem ta cesta" bych hodil do názvu..
..a z dílka samotného bych tuhle opakující se větu úplně vypustil.
...cesta te, myslim teda ja, az prilis svedla k vyrazne jednoduchosti a osekava nekde az krute abstraktni vyznam tohoto slova (pojmu)...
..........a na nekterych mistech jako bys uz nevedela, co k "ja jsem ta cesta"vepsat....tak tam prdnes, co te napadne, se neuraz....