Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jednoho dne

01. 11. 2008
0
0
901
Autor
wilson

Však to znáte..

Dešťová kapička
padá si do moře,
kočičí tlapička
změní ji směr.
Ležím s mojí milou
jenom tak v oboře,
hledíme do sebe,
co jsem to chtěl?

Hovory dochází,
O čem zas sním?
Co nás to provází?
Nuda to není...
Ptám se tě polibkem,
mohl bych? Smím?
Kdyz odpovíš dotykem,
všechno se změní.

Nejsou to kouzla
a nejsou to čáry.
Kam tlapka jí sklouzla?
Ne do sudu s vínem!
Tam daleko v oboře,
kdosi se válí,
a kočička na oře,
krotí ho klínem.

Těch polibků hordy a
doteků fůry.
Sto andělů z Torby,
S to vzdorovat nelze.
Pak výbuch, extáze,
a kočička z hůry.
Jsou zbytečné fráze:
je nám teď blaze.

Ona ta kapička,
nebyla dešťová.
Ta kočičí tlapička,
nestihla změnu.
Nějak to dopadne,
rozhodne příroda.
Snad porodní babička,
nemá zas směnu.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru