Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

zas tekl čas

01. 03. 2009
2
3
748
Autor
Mírotvůrce

Mírně Topolovsky laděná próza. Nic vážného.

Zas tekl čas tím medově pomalým tempem.
Jak hustej černej inkoust se plížil pryč škvírou pode dveřma.
Najednou sedíš a počítáš strojový cykly jak cvakaj při ohromným výkonu – miliardy instrukcí a žádní brouci.

Zářivej monitor, náhražka všech těch lidí. Barevný kytky a spousty velkejch příběhů. Z pohodlí domova pánové, novodobej luxus. Vidíš je, slyšíš je a všichni se chápou, všichni tě maj rádi.
Z pohodlí domova, ti všichni rozlítaní. Francie, Finsko, nebo třeba Brno, vždyť je to fuk.
A příběhy se melou den za dnem dokola jak historický knihy. Je z nich hutná mouka pro hltavé děti (a mlynář je starej hodnej pán).

Tichej dech a tlukot zvedám na kiloHertz, možná je to kofeinem, nebo mám zas bludy že je někdo tady.
Mozkový laloky chtěj nášup, tak vychrl prosím trochu všech těch zajímavejch kyselin. Vždyť všichni jsou na dosah, ze všech koutů světa, tak zapni obraz, zvuk a plivej po mě city.

Prej nějakej starej básník vzkazuje: "Nepřestávej hrát, Už tě zná i Geary." Jenže ono není komu, pane básníku. Už ti není šestnáct a nejsi naivní.

A kytky červenaj, jak teče čas ...
Přelejváš ho ven, panák po panáku.


3 názory

Marguerite
04. 03. 2009
Dát tip
presne tak rozumim.. a to se naraz temi tony nesou ty nejtajnejsi tuzby, ty nejtajnejsi vzpominky, ktere pali uvnitr. ale ta hudba, vezme je s sebou, odnasi je nekde daleko a pak naraz je cloveku lip, tak lehko, ze prsty na hmatniku tanci...

Nojo. Říkal sjem si že poslední dobou mám nějakou tvůrčí krizi. Pak si říkám, hele vždyť máš nějakou povrchní "co se životem" krizi, no tak jsem si napsal topoloidní blábol. A už se nemůžu dočkat, až si zase zahrajem. Ono totiž když hraju někde na koncertě chci hrát někomu, když hrajeme spolu, tak hraju sobě (potažmo nám) ;)

Marguerite
01. 03. 2009
Dát tip
ty jako ja prelevame se, teceme, plyneme, starneme. a idealy jdou tecou plavou vali se.. nebo ez odtekaji..ale hudbu, tu pohadku, sladkost zivota nam nikdo nevezme..myslim na tebe, jsem u tebe, pres monitor ale i v srdci. bez srdce by byl kazdy monitor prazdny..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru