Interpunkční znaménka

=D Kantorka měla pravdu.. soustředila jsem se moc na vysvětlování "čáreček" a tohle mi uniklo.

Tak já nevím, měl jsem vždy za to, že do slova „neboli“ spojovník opravdu, ale opravdu nepatří, aspoň jsme byli takto naší češtinářkou cepováni, avšak píše-li korektor, že to možné je, začíná být má chatrná důvěra v kantorkou do hlavy nabité znalosti mateřštiny čím dál chatrnější.

No, když vidím tvůj profesionální rozbor pomlčky a spojovníku, couvám z klubu korektorů. Jsem diletant. :o)))

ale bacha, černobílá se píše jedině bez spojovníku! :-) je to výjimka...

Děkuji za načerpávavě-vyčerpávající odpověď.

V zásadě takový, že pomlčka je pomůcka typografická/syntaktická, kdežto spojovník funguje spíš na bázi morfologické. Mohu-li je tedy spojovník, kdežto vsuvková informace oddělená "tou dlouhou čárkou" je pomlčka. Typograficky je jí mnoho druhů (podle délky), spojovník je jen jeden. Spojovník patří do slov jako je "nebo-li", "pragmaticko-syntaktický" nebo pokud slovo dělíš na konci řádku (odtud běžně užívaný neoficiální název rozdělovník). Info navíc: dvojice přívlastků spojená spojovníkem naznačuje, že obě vlastnosti nese tebou označovaný jev stejnou měrou - jako by napůl byl pragmatický a napůl syntaktický. Nejlépe je to vidět na příkladu barev. Červeno-fialové boty jsou boty, jejichž části jsou jak červené, tak fialové. Červenofialové boty jsou boty, u nichž nevíš, jak pojmenovat výslednou směsovou barvu. =) Pomlčka může např. uvozovat přímou řeč, být interp. znaménkem pro vloženou větu, nebo jen samostatnou informaci, někdy se používá místo dvojtečky u výčtů.

Mohu-li, zeptal bych se na rozdíl mezi spojovníkem a pomlčkou; kdy, co / pokud mohu!

Norsko 1: co takhle: 10-03-5-2=0

100352