Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFialky
21. 10. 2001
4
0
1545
Autor
Vaca
mám ruce plné fialek,
které zhořkly pod mým dotekem
mám ruce plné fialek,
které uschly pod mým dotekem
zbloudilá duše plachtí
tam kde tělo nemůže
rozteklá svíce stále hoří
je to až k nevíře
ztratil jsem se v hrsti fialek
tělo mezi listy
duše mezi květy
je to pěkný, první a druhá strofa se mi líbějí moc, ale třetí mi tam nějak nesedí...
souhlas s wqw, zní to skoro jako smutná písnička...
Možná by to chtělo víc melodična, ale nedokážu to asi moc přesně popsat.
Ale líbí... protože je to procítěné.
mám objímající pocit z první a třetí sloky, druhá mi ne tak docela sedí...., nevím proč, snad duše bývají moc často zbloudilé....
poslední řádky se mi líbí moc :-)
posladní sloka by úplně stačila:
ztratil jsem se v hrsti fialek
tělo mezi listy
duše mezi květy
myslim, ze to opakovani v prvni sloce je zamerem, ma zduraznit...
zajimave...prvni dve sloky na me pusobi dojmem marnosti, ale posledni se zda byt jina...nezna, vonava, konejsiva...
..
mam rada fialky
...
tip
no, prva strofa sa mi absolutne nepaci..sa mi zda byt celkom onicom, aspon to opakovanie a zmena len jedneho slova.......no, v druhej strofe je to o cosi lepsie, ale tiez nemuze - nevire, sa moc nerymuje, zaver je asi najlepsi