Víra

..raz s prvou a raz s druhou.. :)

Ze které, smím-li se ptáti?

..z casti aj suhlasim

Tangens_Omega36: Zdá se, že mi radíš více než dobře. Tohle již měnit nebudu, ale na té kritice ještě zapracuji, až budu mít chvilku. Každopádně děkuji. VT Marvin: To nemá cenu, oni si to stejně nepřipustí.;-)

Zde musím oponovat. Mnoho takových se dokonce považuje za velké intelektuály a čtou hodně, bohužel chápou jen málo.

Musím trvat na tom, že žádná vata tam není. Mám to ověřeno z vlastní zkušenosti. Spousta lidí zkrátka, když se řekne víra, myslí automaticky tu v Boha a již si neuvědomují, kolik jiných věcí v životě může být předmětem víry a že všichni jsme vlastně nějakým způsobem věřící. Pokud k takovým nepatříte, můžete se směle považovat za výjimečně chápavé.

Ano, je to otázka stylu.

Pak jsi došel jen na půl cesty. I za to jsem však rád.

Tím bych ale popřel smysl kritiky, kdyby pouze odkazovala a nehodnotila.

Jak? Názorným příkladem? Pak jej popírá každý, kdo něco takového používá. Možná to nevysvětlím já Tobě, každopádně to zkusím v tom dovětku.

Tím bych ale popřel smysl kritiky, kdyby pouze odkazovala.

VT Martin: Právě že na ní nesázím. Jen mi to občas zkrátka ujede. Třeba tu svou kritiku jsem psal hluboko v noci a dovětek, který by mi mnozí chápavější pak zřejmě vyčítali, se mi již psáti nechtělo. Mea culpa, lenost se nevyplácí.

Winter: Stále zaměňuješ víru se slepou vírou (fanatismem). Ta je pouze degradovanou formou, berličkou pro život, rezignací na hledání a kladení otázek. Kdežto opravdová víra se svými pochybnostmi a uvědoměním si úskalí své vlastní autoreferenčnosti je motivací. Jedinou skutečnou, protože rozum nedává na ty nejzákladnější otázky jednoznačné ani věrohodné odpovědi. Smysl žití je něco, co překonává potřebu bezprostředního přežití a v podstatě i rozsah našeho života. Naopak zvířecké přežívání je soustředění se pouze na to bezprostřední přežití, jak to dělají zvířátka, která si neuvědomují nic, co přesahuje je samé. Pravda je pak skutečností nezávislou na nás osobně i našem vnímání, ale to již zabíháme do jiného tématu. Stačí? Pouze slepá víra je takovým opiem, protože poskytuje únik od té největší bolesti...bolesti pochybností a té největší námahy...námahy otázek. Zato skutečná víra poskytuje odvahu obojímu čelit. Posmrkaná utěrka: Ani jedno víc, ani jedno míň. Je to rovnováha. Dave9562 a VT Martin: Ta druhá věta je tam pro vysvětlení věcí, které nemusí být pro každého zjevné. Vím to z vlastní zkušenosti. Koneckonců ani má včerejší kritika se neobejde bez podobných vysvětlovacích dovětků.

jasně, proč přemýšlet o barvě trávy...

Je to pro Vás víc nejhorší či víc nejlepší věcí na víře, prosím?

Já ti neví, jestli autoreferenční systém může mít nějaká pozitiva. Příklad: Zkus katolíkovi vysvětlit evoluci v katolickém jazyce, stalinistovi úskalí stalinismu ve stalinistickém jazyce. Ono to jde, ale je to už pokus hraničí s diverzí. Víra jako taková neumožňuje vlastní korelaci, "opravu". Člověku, který "věří, že pomeranč je modrý, prostě nevysvětlíš, že modrý není, nejde to, aniž bys ho musel odkrouhnout - neb jeho život je apriorně vystavěný právě a jen na takové víře v modrý pomeranč. Nechci tě urazit, ber to spíš tak, že jsem nechápavý, ale co je to "smysl" žití, co je to "pravda", co je to "zvířecké přežívání". Dá se to vysvětlit, aniž bychom použili "víry"? A jestli ano, proč na to roubovat právě víru? Halt, pro mě platí, že: Náboženství (víra) je opium lidstva .) Neodstraňuje příznaky, nýbrž tiší bolest.

Promiň, ale nyní si jsem jistý, že jsi plně nepochopil význam těch slov. Jednak opravdu nejsou kritikou víry. Koneckonců vyzdvihují jednu z jejích nejvýraznějších pozitivních vlastností. Když ale také říkají, že je to zároveň i vlastnost nejhorší, pouze upozorňují, že to má svá úskalí. Bylo by účelové a poněkud primitivní na základě toho víru pouze kritizovat či na ni útočit a člověk, který by se toho dopustil, došel jen na půli cesty. Druhá polovina naopak umožňuje víru pochopit. Ne nadarmo se říká, že ta skutečná nemůže existovat bez pochybností. Pokud se však na pochybnostech zasekneš, tak to spíše ukazuje na určitou intelektuální omezenost a duchovní vyprázdněnost. Koneckonců víra je to, co nás žene kupředu a dává našemu životu smysl. Bez ní je to jen buď zvířecké přežívání nebo zoufalé plácání se na místě, což je holá bolestná pravda, kterou nezakryje žádné intelektuální mudrování. V neposlední řadě jde o víru obecně, což krom transcendenta, bohů, duchů etc. zahrnuje i věci neskonale prostší.

Já vím, ostatně je jedno jestli to přesahující Něco, co je náplní víry, nazveš Bohem (jako Spinoza) nebo Duchem jako Hegel. V podstatě nicméně platí, jak říkáš, že metafyzická víra bývá vykazatelná zase jen v systému sebe sama, nikoliv už zvenčí. Slovy klasika to znamená, že: "metafyzika se příliš zabývá různými jsoucny na úkor bytí." (slovně nepřesná citace .)) Ono hodně těch pozdějších ... ehm ... postmetafyziků se nakonec ráda chytala do vlastních pastiček - zároveň to nic nemění na jejich síle demaskovat víru jiných a její principy. Ostatně ne nadarmo moderní filozofii provází nejbaravnější paleta schíz. Včetně postmoderny (kterou zachraňuje snad to, že si je sama své schízi vědoma). Se omlouvám, že mluvím tak tezovitě, ale amatérsky shrnout dějiny myšlení za poslední 150 let se nedá, aniž bych se uchýlil k různým klišé. A navíc už mám pocit, že více než citát samý, rozebírám jeho výskyt v dějinách. Takže se měj.

Nejsem si jistý, jestli plně rozumíš významu těch slov. On to totiž není výpad, spíše konstatování. Krom toho pojednávají o víře (o víře v podstatě v cokoli), nikoli pouze o Duchu či duchovnu.

No, tahle premisa v podstatě souvisí s rozpadem klasické evropské filozofie, takže konkrétně na mysli mám asi všechny významné filozofy umístěné na časové ose za Hegelem, posledním mohykánem jakéhosi Ducha. Nejvýrazněji ze starých klasiků to jde vidět na Nietzschem, ale i na Marxovi - a táhne se to, mno, až do dneška. Tahle oblast je prozkoumaná poměrně dobře a člověk se dnes nemůže cítit jako správný intelektuál, pokud ostrý výpad proti metafyzice neprovede alespoň dvakrát denně .) Jsem zvědav, co nám vymslí nová doba.

Děkuji, neosobuji si za tohle žádné zásluhy, i když mne těší, že jsem k tomu došel sám bez pomoci Hegelových nástupců (mimochodem, kterého konkrétně máš zrovna na mysli?). Jen se domnívám, že tato myšlenka stojí za to,aby byla více opakována. Zvláště v dnešní době.

Kdybys tohle řekl jako Hegelův nástupce, byl bys geniální. Bohužel už uplynula spousta vody. Což nemění nic na to, že takhle metafyzika skutečně funguje - a při kritice víry slouží jako základní premisa .)