Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

člověkem až do konce

15. 11. 2010
10
16
2854
Autor
médea

 

 

utekla jsem ze skříně

a přestěhovala se na střechu

na půdě bývá tma

 

déšť doháněl trvalý skluz

hladovou dlaní olizoval mou tvář

pohřbíval zaživa

prach hluchotou oprýskaného města                        

z mého těla

 

ticho rozprostřelo vlasy

podél boků vlhkem ševelících cest

probouzelo poetiku svíravých kocovin

filozofa ze kterého se ti chce řvát na měsíc 

 

a já přemýšlela

o krásách lidských vnitřností

o teple plodové vody

o červech schoulených na dně petlahve

rudého vína co se nedá pít

užírali mé nic kousek po kousku

 

pokaždé říkám že mi nic není

 

a tak jsem řvala z plných plic

 

a dál? nic

 

přestalo pršet a já se přestěhovala do parku

 

 

 

 


16 názorů

skvělé! jasný tip*


médea
13. 06. 2011
Dát tip
bíša: děkuji ;)

Bíša
13. 06. 2011
Dát tip
t.

synáček
19. 12. 2010
Dát tip
*

médea
17. 11. 2010
Dát tip
děkuji ;)

médea
16. 11. 2010
Dát tip
juno: puf ;)

médea
16. 11. 2010
Dát tip
tak jo, díky za zastavení, trochu jsem to seřízla no

médea
16. 11. 2010
Dát tip
tak jsem to odstranila, dámy ;)

I když jako celková procházka špatná nebyla :-)

Laťka nasazená fakt vysoko, ta plastičnost se dala vycítit v každém okamžiku - i to komentované "nic" vlastně poprvé "něčím" bylo :) - ale od "řvaní z plnejch plic" mi to připadalo až moc okaté a jenom mi to sklouzlo po povrchu - pak už jsem ani nevěděl, o čem to vlastně bylo.

médea
15. 11. 2010
Dát tip
no, nasadily jste mi brouka do hlavy - popřemýšlím co s tím ;)

médea
15. 11. 2010
Dát tip
no, nasadily jste mi brouka do hlavy - popřemýšlím co s tím ;)

..poslední verš se mi nelíbí..jinak ano

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru