Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Cyklistický cestopis: Noname open '98

28. 11. 2001
0
0
1519
Autor
RadeX

A jedeme dál. Nejdelší z letních cykločundrů - 818 km za 8 dní. Teplické skály, Ještěd, Pravčická brána, Amerika, Karlštejn...

NONAME OPEN '98

 

Nedlouho po uskutečnění a obrovském úspěchu letní velkoakce JÍZDA '97 se mezi skalními členy teamu začaly objevovat první plány na rok 1998. Pokud si to dobře pamatuju, tak se nejdřív mělo jet někam do zahraniční - přesněji na Slovensko. Postupem času jsme však dostali rozum (ale ne zas až tak moc) a přesunuli se zpět do ČR. Ať si kdo chce co chce říká, Slovensko je sice určitě pěkná zem, ale pobyt tam by nám mohly zkomplikovat některé nepříjemné skutečnosti. Zejména se jedná o fakt, že bychom byli cizinci, z čehož se odvíjí různé "speciální" ceny a přirážky, dále pak nastupuje otázka případných úrazů a nakonec ještě jazykový problém. I když, co se například mě týče, jsem dokonalá všehochuť (z hlediska dědičnosti 1/2 Čech, 1/4 Moravák a 1/4 Slovák) - přesto bych asi žádnou slevu nedostal (nebo přinejlepším jen 25%).

 

Cestovní variace číslo dva - z Prostějova furt na západ až do Aše, zpátky vlakem - to nás drželo dlouho. Pak se ale objevilo několik skvělých nápadů typu "Já chci vidět na vlastní oči Pravčickou bránu", a to rozhodlo o další modifikaci směrem nepatrně (až zcela) na sever. Ovšem daleko lépe než přesná trasa byly známé jiné údaje, jako odhad délky trasy (cca 500-800km), celková doba akce (7-10 dní) a počet účastníků (3 až ??). Z toho se už přece dá docela dobře vycházet, ne?

 

Čas letěl jako čas a než jsme se nadáli, bylo tu jaro. Za posledního půl roku plánování byla přesně domyšlena další důležitá věc - název akce: NONAME OPEN '98. Jak sami vidíte, trpěli jsme v té době totálním nedostatkem fantazie a později se už tento skvělý název nikomu nechtěl měnit. A přišlo období lovení účastníků. Snažil jsem se navábit spoustu lidí z INF91, ale zájem projevil jen Pavel Chytil a Bob Batůšek. Ostatním se buď nechtělo, nebo měli něco jiného, nebo se báli s námi někam jet - že prý jsme příliš namakaní profíci a že by naše cestovní dávky nepřežili. Nedařilo se mi je přesvědčit po dobrém, tak přišla na řadu malá lest. Začal jsem rozhlašovat, že máme v úmyslu denně maximálně 80 až 100km, a když ani to nepomohlo, rozptyl jsem ještě zvětšil na 60 až 120 km - těch 60 už přece vypadá celkem pěkně, ne?!

 

No musím přiznat, že efekt to nepřineslo žádný. Přesto to vypadalo, že nás snad pojede dokonce 7: Já, Honza, Bob, Pavel (INF91), Bob B (INF91), Bobův kámoš, Honzův kámoš. Postupem doby však někteří z různých důvodů odpadli. Nejrafinovanější byl Bob B, který jako výmluvu uvedl svou svatbu a shodou okolností se dokonce opravdu i oženil. Přitom klidně stačilo, kdyby třeba musel malovat nebo kdyby prastrýc měl narozeniny. Je to smutné, že takový studovaný člověk nepřijde na tyhle jednoduché záminky a hnedka utíká k oltáři. Dobře mu tak. Dobře jim tak. Ať je jim oběma móc dobře.

 

Přeskočím další události a přesunu se do doby blízké výjezdu. Naskytla se jedinečná šance zúčastnit se autobusového zájezdu do Alp. Zájem měl Honza a já - takže si 5 dní užíváme slunné Itálie, Rakouska a skvostných Dolomit. Následkem je týdenní posun.

 

Poslední týden před definitivním startem. Všechno připraveno, počet odvážlivců 5. Pavel si dokonce už i koupil kolo a prý i nějaké drobnosti na cestu - to je prostě paráda. Když jsem mu zavolal, ať trénuje, zmrazil mě odpovědí: “Víš Radku, já radši teďka jezdit nebudu. Ono by se mi to taky mohlo zošklivit, a pak bych třeba už jet nechtěl...”. Paráda. Na středeční předstartovní poradě se setkáváme jen 3 a připravujeme letos opět zapůjčené JirkaSovo kolo. Díky Jirko!

 

Plánovaný první start byl zrušen kvůli mně. Zachvátil mě nějaký bacil či co a celý pátek po příchodu z práce jsem se zmýtal v horečkách. Večer kolem půl desáté, když jsem definitivně vzdal naivní představu, že se z toho do zítřka do 3:00 (abych ještě stačil zabalit věci a v 5:45 vyjet) dostanu, jsem obvolal ostatní a požádal o odklad. Všechno zlé je pro něco dobré - počasí v týdnu, ve kterém bychom byli na cestě, bylo pro cykloturistiku dost nevhodné. Kvůli počasí jsme pak nevystartovali ani příští a ani popříští sobotu. Začínalo to vypadat bledě. Naštěstí dle předpovědi mělo být od 18.7.98 nádherně slunečno, což byla jedinečná šance. Dva dny před dnem D se ale objevil další zádrhel - Bob musí jít příští týden v úterý na zápis na VŠ a jeho kámoš bez něj nepojede. Po důkladné rozvaze s obtížemi nachazíme jediné možné řešení. Vyjedeme jen tři a ve středu se k nám Bob a jeho kamarád připojí na smluveném místě. Není to rozhodně ideální, ale další odsun možný není.

 

V sobotu 18.7.1998 tedy začíná letní velkovýprava NONAME OPEN '98 ... (kompletní vyprávění i s dobovými fotografiemi viz. odkaz)

 

Noname open '98

 

(Poznámka: Nepřehlédněte, že v tabulce jsou odkazy na samostatnou stránku pro každý jednotlivý den! ... je toho opravdu hodně :-))


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru