Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa vrátky
Výběr: nes, Zbora, Pacer
19. 06. 2011
42
93
9020
Autor
baronka
Půjdeme do kina
koupím ti eskymo
později Wenzla
a bude červen
Co tlačí musí se obalit
aby se zrodila perla
a třeba i na hnojišti
hotelu Ohře
v personálním pokoji
oknem se zvrací do dvora
Na mezi čas
v jarmulce básní
93 názorů
DavidPetrik
15. 03. 2012
Nic převratného v tom nevidim...na to kolik to má tipů ...žádná hitparáda
:D hovadina rekl bych. Bez urážky, ale tohle a nějaký zlatý výběr? To snad potom nemá cenu mít takovou fci, když se tam dostane takováhle věc, ne?
Marku, já nemusím být objektivní, já tady nejsem Kritik. Napsal jsem obšírně, jak tato báseň na mne, příležitostného čtenáře poezie a recitátora, (ne-)zapůsobila.
Působí-li mohutně na jiné, neberu jim to. Jak jsem napsal - asi mám málo fantazie.
P.S. Mnohé z děl baronky ovšem obdivuji a vůbec neházím všecka do jednoho pytle. Spíš to bude tak, že každý z nás má své lepší, ale i horší dny. I v psaní.
Edvine:
Jasně, chápu, také čtu někdy báseň, co má x tipů a výběrů a mně třeba neříká nic a nedokážu se do ní dostat. Možná jen nejsem naladěn, možná vidím císařovu nahotu, toť otázka.
Já báseň posuzuju podle toho, co ve mně probudí, jak se mnou zahýbe, kam mi umožní se zatoulat...
Andersena mám moc rád, téměř všechny jeho pohádky.
Trochu si jen říkám, proč by se někdo tady na serveru uchyloval chválit barvy a vzory, jež nevidí, o jaký úřad by se bál, že se k němu nehodí. Ale může být...
Díky za odpověď. To s tím seznamem je k zamyšlení - na druhou stranu, věřím i tomu porotci.
Někteří výborní básníci jsou i výbornými kolážisty a skládat se dá z lesčeho - a vznikne-li něco, co zapůsobí, co v Tobě něco vyvolá...
Měj se,
Marek
Sh.t, Marku, chtěl bych mít Tvou fantazii, asi bych byl méně kritický vůči mnohým básním, ale i můj život by byl bohatší.
Stejně si myslím, že by moderní poetové měli psát i pro lidi s mou omezenou fantazií, tedy srozumitelně. Tak, jak tomu bylo kdysi zvykem, a to po celá snad tři tisíciletí.
P.S. Víš, já mám někdy dojem, že mnohé básně nebo jejich úryvky by mohly být i dílem pécéčka, jež vyhledává slova náhodně, jen podle zvuku. Tak, jak je tomu dnes v Pentagonu v případě hledání názvů pro vojenské akce USA. Zní dobře, ale neznamenají nic, kupříkladu o charakteru akce nic neříkají, a ani to říkat nemají. Lidé se svou fantazií jim už smysl dají...
Vzpomínám si na jednu básnickou soutěž v Austrálii před pár desítkami let. Soutěžní komise vybrala básnickou sbírku dvou mladých, "avantgardích" básníků. Když si nechali předat cenu a přijali i poměrně vysokou finanční odměnu, teprve prozradili, že své "básně" sestavili dle různých seznamů, v tom telefonního, a třeba retrográdních slovníků, naprosto bezmyšlenkovitě a mechanicky. Když se pak novináři ptali předsedy soutěžní komise, velkého básníka Boba Hope, jak mu mohlo něco takového uniknout, tak ten se bránil slovy: "But it was a good poetry!"
Jistě, byla to "good poetry" - v jeho vlastní hlavě, v jeho géniální fantazii. Všem jiným ta genialita oněch textů unikala.
Ještě bych mohl psát o pohádce Andersena, o tom nahatém králi, ale už se nechce. Takový je holt dneska trend - ve výtvarném umění se obdivovat mazanicím, v poezii nesmyslným řadám slov. (A tvářit se při tom velice moudře.)
Edvine:
Myslím, že právě to je to kouzlo, co si kdo pod obrazy vybaví, zda na něho mluví, či ne, a mluví-li, jakou řečí.
Já tu vidím mezičas v jarmulce básní, kam se zvrací z pokoje pro personál, odosobněného, nebo naopak z pokoje velmi osobního, konkrétnho, z jedné trasy života.
Vnímám cestu hrbolatou s ostny podél, kde báseň nekvete z pupenů ale ze sedřených mozolů, slyším nenávist zamotanou do vlásenky pleše s rukou zvednutou k peklu... A vrátka vrzají...
Marek
Trochu mne pobavily ty "hlubší kritiky". IMHO tato slova:
v personálním pokoji
oknem se zvrací do dvora
Na mezi čas
v jarmulce básní
byla napsána tak, jak je slina Autorce přinesla na jazyk (nebo na mysl). Zní dobře, ale smysl mi vůbec žádný nedávají. Naprosto nechápu souvislost prvních dvou řádků z těchto čtyř se zbytkem básně.
Vím, co je mez, vím, co je čas, ale co chtěla básnířka říci jejich spojením? Mně nic.
Může být kniha, sbírka, sešit, šuplík plný básní. Ale co má ta malá čepička, co ji Židé nebo papež mívají na temeni při náboženských obřadech, společného s básněmi, mi už opravdu nejde na rozum. Že by si na ni Židé vyšívali básně?
Milí kritikové, Vaše hlubokomyslné komentáře nekomentují tuto báseň, nýbrž Vaše ego. Ponechte tato slova tím, čím jsou - krásně znějícími slovy. Ničím víc. Což mi úplně stačí.
Pokud o jejich jakémkoliv smyslu někdo něco ví, tak pouze Autorka. A ta, jak to u básníků bývá, na toto téma mlčí. Tak mlčte také.
Za nostalgii v prví části a krásně znějící slova celku tip.
Do kina s eskymem,
nebo buráky v cukru,
na ta léta vzpomenem,
se slzou v oku.
nes,
autor nemusí chtít zkoušet a přesto čtenář zakouší pocit zkoušení, často postačí zažitý a vlastně již nevědomý egoistický způsob zaobírání se sám sebou nebo stejně egoistická důvěra ve vlastní schopnost psát o mnohém, co se nám jeví jako zajímavé. Ostatně i odraz duše, sebepoctivější je jen poctivým odrazem duše (jaké?). Spontánnost naše vlastnosti nepřekonává, ale jen odráží a snad i znásobuje.
Někdy je to také životní nezkušenost a časem se projev vykrystalizuje natolik, že se stává srozumitelnějším, poněvadž je to konec konců přirozená potřeba být znovu nablízku.
toto je skutečná básnička, zdánlivě banální všední okamžiky a ve skutečnosti drobné sny, které dávají našemu jednání a myšlení energii. To tedy, pokud jde o umění obsahu, nestačí jen podařenými obrazy vyjádřit poetiku chvíle, ale kontext události s přesahem, který každá nutně má.
A pokud jde o zvolený výraz, pak čtenáři jistě neunikne, jak jsou v tomto půvabném textíku v milé symbioze obrazy
...oknem se zvrací do dvora
Na mezi čas
v jarmulce básní...
nebo
...aby se zrodila perla
a třeba i na hnojišti
hotelu Ohře...
Báseň nepotřebuje komplikovanou obraznost, která tzv. nutí k přemýšlení na úkor plynulého vnímání prožitku ze slova i atmosféry.
Komplikovaná obraznost je ovšem samozřejmě také velmi cenná a krásná, ovšem právě jen tehdy, kdy člověka nezkouší, ale spontánně ho prostřednictvím samovolných asociací učiní spoluučinkujícím.
být zdejším kritikem, neváhám s výběrem.
toto je skutečná básnička, zdánlivě banální všední okamžiky a ve skutečnosti drobné sny, které dávají našemu jednání a myšlení energii. To tedy, pokud jde o umění obsahu, nestačí jen podařenými obrazy vyjádřit poetiku chvíle, ale kontext události s přesahem, který každá nutně má.
A pokud jde o zvolený výraz, pak čtenáři jistě neunikne, jak jsou v tomto půvabném textíku v milé symbioze obrazy
...oknem se zvrací do dvora
Na mezi čas
v jarmulce básní...
nebo
...aby se zrodila perla
a třeba i na hnojišti
hotelu Ohře...
Báseň nepotřebuje komplikovanou obraznost, která tzv. nutí k přemýšlení na úkor plynulého vnímání prožitku ze slova i atmosféry.
Komplikovaná obraznost je ovšem samozřejmě také velmi cenná a krásná, ovšem právě jen tehdy, kdy člověka nezkouší, ale spontánně ho prostřednictvím samovolných asociací učiní spoluučinkujícím.
být zdejším kritikem, neváhám s výběrem.
blboun nejapný
20. 06. 2011sepotvkorunachstromu
20. 06. 2011
přečtu si ho znovu, tedy Eskymo Welzla :), Wenzla nemám rád, to byl podrazák u nás ve firmě:)
nevím,neznám
19. 06. 2011nevím,neznám
19. 06. 2011Sebastiana
19. 06. 2011
pupin
vždy je při cestě
nějaký ten hotelisko je lepší
zdravotní středisko
je užitečnější
to posledni-
Oknem se zvraci do dvora
Na mezi cas
v jarmulce basni
(- pardon za komoleni...)
Mi pripada genialni...
...hotel Ohře už za vrátky....proměněn na zdravotní středisko...
báseňka uhrančivá:)
sestricka.slunicko1
19. 06. 2011
Jé eskymo, to už mi dlouho nikdo nekoupil
Dnes je to samá alghnida nebo mövepiv *
nevím,neznám
Ve varech bylo kino Petr
dovnitř se dalo vejít
s eskymem
dát si kávu a kouřit...