Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJeho gesto
06. 01. 2002
4
0
1011
Autor
Hippie
Usínám s pocitem odmítnutí
Bíl
é světlo měsíce v úpln‘kuke mně proniká
Bez pozvání
Vzduch se chvěje
A odložené hračky
Vypovídají o náhlé změně
Zaprodání
Ukřivděně sedím v
pavučiněA stesk pomalu mizí
Za hustou mlhu se neschovám
Předpokládalo se černé odpuštění
Kromě posedlých zvuků noci
Zmizela jsem však ve tmě
Barevnou škálou
Pověrčivých stromů
Nemohu si pomoci, ale opět - jsi Mistr i Markétka zároveň, myslím Mistr Metafor, musím ocenit nejen dva velmi vydařené poslední řádky ale i prvních sedm, ty jsou opravdu kouzelné jak magické sluneční závoje, ale vždycky se Ti tam ty skvělé metafory smísí se skoro až zbytečnými chybami, myslím náhlé přechody jedné myšlenky do druhé a celkovou slepovanost díla, vždycky když pročítám jakékoliv Tvoje dílo zraňují mě dvě věci - kvalita Tvých metafor a schopnost snové imaginace x nenaplnění původního záměru a rušivé řádky.
Kvalita metafor a schopnost snové imaginace mě zraňuje, protože Ti ji závidím. Rušivé řádky, protože je mi líto zkažené básně kvůli jednotlivým fragmentům a ty logicky vyvolají nenaplnění půodního záměru, kterým je mnohdy navození nálady. Mnohokrát mě zaujmeš a mnohokrát zklameš, asi jako všichni.
Souhlasím s Krelem. Ty řádky jsou fakt bezva. No, ty ostatní vcelku taky. Píp*
jo, to se stava...
moc pekne napsany, zni to uprimne a to je dobre...
*!
páči sa mi to veľmi
tvoja poézia je veľmi milá, romantická a trochu depresie
tiež neuškodí, povedal by som - má to krídla -
Tip*