zvesela, do kroku

Zaklíněna mezi kmeny,
nohu v pokrčení
silnice se drolí,
jizvy po zimích snězích -
krátery a jamky, teď
zality kaluží se hojí

pes olizuje hladinu,
vítr ji solí
květy kaštanu

Je třeba vykročit.

***

Proč je život tak banální,
nemohu se smířit.
Usínat a vstávat,
dřít se a kropit to vše nadějí
která je proradnější
než vnadná dáma u baru

tády tády dá

žiju co dům dá
Obleču se v sekndhendu,
v letáku si vyberu,
co uvařím k obědu
bez chuti a bez zájmu
alespoň ty knihy...
- drobenka na spáleném koláči
Ne, nepláči,
to už nedovedu.

Je ve mě stroho,
chladno, vlhko, zima
Chodím velmi zpříma,
jako dřív nikdy
co se se mnou stalo?
Že by srdce dobouchalo?
Přikládám stetoskop
na krajinu hrudní
a tam --- jako po povodni
šíro a duto
hluboko
bidlem nedosáhneš dna
tak tak, že puls probublá

Jsem pohublá,
prý bych měla přibrat.
když mě už nechutná,
můj milý světe
nechutná mi dýchat

Ach och achich ach

to jsme to dopracovali
6. pětiletka v p*****
...chci říct, že se nevyvedla

milí soudruzi!