Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Gurmet a bicyklista

13. 06. 2013
4
23
2783
Autor
Flákač

                Po obou stranách silnice se táhla širá kamenitá pláň, kam až oko dohlédlo. Místy se na chomáčích šedé, pichlavé a suché trávy pásla stáda býložravých taklamů. Šlo by je připodobnit například bizonům, jsou však mohutnější a chlupatější.

                Silnice byla místy úplně zavátá štěrkem. A na jednom takovém štěrkovém polštáři ležel muž. Právě vstával, na hlavě si nahmatal obrovskou bouli, dlaně a kolena jej pálily bolestí. Opřel se těžce o jeden balvan a zasténal. Kousek dál za chomáčem trávy ležel jeho bicykl. Přední kolo mělo příkladnou osmici.

                Muž zvedl bicykl a zkoumal stav ráfku a výpletu. Naštvaně vozidlem práskl zpátky na zem. Rozhlédl se po cestě, ale nikde neviděl svou stopu. Netušil, odkud přijel, hlava ho bolela tak, že nemohl na nic myslet, krajinu kolem nepoznával vůbec. Sáhl do kapsy. Mobilní telefon byl vybitý. Z dálky mu do ucha přicházelo jakoby škodolibé hluboké houkání taklamů.

                Nechtělo se mu jít proti slunci, a tak vyrazil opačným směrem. Musel hodně zatínat zuby, ale jak se rozcházel víc a víc, bolest ustupovala. Krajina byla jednotvárná. Muž šel s narůstající obavou asi hodinu, když narazil na ceduli Hérakles Novotný 2Km.

                Cedule ukazovala od silnice, kudy vedla nevýrazná pěšina. Muž se nerozmýšlel, vydal se tím směrem očekávaje brzkou pomoc. Pěšina vedla mírně vzhůru, pak zase zatáčela a klikatila se mezi balvany, až začala zase klesat a najednou muž zahlédl střechu.

                Stál zde srub krytý několika balvany. Kolem se válely hromádky šedivého sena a u balvanů se kupila hromada suchého trusu. Byla tady i malá ohrada, odkud na muže velkýma černýma očima hleděli dva taklamové a vyplazovali na něj přátelsky jazyky. Zbavil se pokušení jít je pohladit a vykročil ke srubu.

                Na verandě bylo staré křeslo, takzvaný ušák, a malý stolek s popelníkem. Na dveřích byla na hřebíku zavěšená cedule a na ní: Nakoupit jsem šel! Příchod do hodiny! Hérakles Novotný. Muž pokýval hlavou nad tím exotickým jménem a usadil se zatím v ušáku, nedočkavý, kdy se Hérakles objeví.

                Nečekal dlouho, za chvíli uslyšel dusot a taklamí houkání a od balvanů k ohradě přicházel stařík s krátkými bílými vlasy a šedivým plnovousem. Volal chlácholivě na zvířata a pak uzře návštěvníka na verandě, přidal do kroku, aby jej přivítal.

                „Dobrý den, příteli, co vás ke mně přivádí?“

                „Dobrý den, pane Novotný.“

                „Vy jste ale celý potlučený, co se stalo?“

                „No to já vlastně nevím, asi jsem spadl s bicyklu, probral jsem se na silnici s předním kolem na maděru.“

                „Aspoň, že jste se nezranil víc, už jsem viděl bicyklisty, co se neprobrali.“

                „Jo, promiňte, Adam Polenta, a vy jste opravdu Hérakles?“

                „Tak vidím, že jste mě odhalil, no, to je moje umělecké jméno, ale zůstaňme při něm.“

                „V čem umělčíte?“

                „Psal jsem do novin a maloval k tomu karikatury. Ale dostal jsem celoživotní ban na síť a taky mě vysídlili sem. Ale nevěřil byste, bylo to to nejlepší, co mě potkalo. Cítím se tu skvěle.“

                „Teda..“

                „No ale pojďte dál, dáme si skleničku a povykládáme si v sedě, pokud vám nevadí politický.“

                „Rád.“

                Srub byl zařízen skromně a účelně. Jedna místnost sloužila Héraklovi za pracovnu, jídelnu, kuchyň, v druhé byla postel a šatní skříň, v zadu v přístěnku měl malou koupelnu. Adamovi se tam líbilo, ale přímo nadšený byl z jedné věci na kuchyňské lince.

                „Teda vy máte makromolekulární troubu?“

                „Jo, to je taky jediná věc, kterou jsem si s sebou z města přitáhl. Ale mám tam jenom pár jídel, nemám ten přístup na síť, abych si něco stáhnul, no a programovat to na troubě mě nebaví.“

                „Mohl bych něco vyzkoušet?“

                „Jen do toho, akorát připojte tady ten drát do akumulátoru a pojede to.“

                Adam se vrhl na troubu, sjel si menu jídel. Hérakles měl program jen na toast, fazole v rajské omáčce, pečené kuře a bramborové pyré. Adam namačkal toast a fazole. Zapnul start. Makromolekulární trouba po chvíli cinkla a Adam vytáhnul umělohmotnou misku s toastem a druhou s fazolemi.

                „To je něco, kdybyste chtěl, já mám na mobilu přístup na síť, když ho nabijeme, můžeme spolu něco postahovat a uvařit.“

                „No, pane Adame, má makromolekulka je vám plně k dispozici, ale já jsem byl dneska na lepší jídlo. Kousek odsud stanují místní pastevci taklamů. A od nich jsem koupil domácí placky a taklamí máslo, pojďte ochutnat. Uvařím i čaj“

                Hérakles vybalil z mastného papíru hrudku mazlavé hmoty a ze sáčku vyndal několik placek. Adam se na ně moc netvářil, ale kousnul si placky s máslem, tak jak mu ji Hérakles nachystal. V jeho puse se stalo něco, co ještě nezažil. Máslo vyvolalo vzpomínku na dětství, placka chutnala jako něco, co nikdy nechtěl zapomenout cítit. Jídlo jej celého pohltilo, byl jen on a chuť.

                Polkl a podíval se na Hérakla, ten jen s vědoucím pohledem odepnul makromolekulku z akumulátoru.

                Hérakles uvařil slibovaný čaj, Adam vynesl na verandu ještě jeden ušák a tak spolu strávili pozdní odpoledne. Obloha temněla. Nad hlavou se jim zaleskly hvězdy a taklamové hlubokým houkáním oznamovali východ měsíce. Jejich druhové z nedalekých pastvin jim odpovídali se stupňující se intenzitou, až se Adam v ušáku podivoval.

                „Víte, nechcete tady nějakou dobu zůstat, na rekonvalescenci? Zjevně si máme co říci. Co, pane Adame?“

                „Bál jsem se, že se nezeptáte, milý Hérakle.“


23 názorů

Flákač
24. 07. 2013
Dát tip

ok :)


StvN
24. 07. 2013
Dát tip

Je to možný, ale já většinou ani jména autorů nečtu. Víš, aby to bylo jako nezávislý posouzení textu:)


Flákač
24. 07. 2013
Dát tip

stvn: myslel jsem v tvůrčím smyslu, mám od tebe kritiku často :) jestli ne, tak to, prosím, neřeš, čau.


StvN
24. 07. 2013
Dát tip

Neřekl bych, že tě znám.


Flákač
23. 07. 2013
Dát tip

reka: dík za koment, zapřemýšlím, koneckonců i výše mám podněty ke zlepšení, čau.


Flákač
23. 07. 2013
Dát tip

StvN. Vždyť už mě aspoň trošku znáš, u mě čekáš Vyšší logiku? Ale díky, že to nevzdáváš. Bylo to o tom, že i obyčejné může být výjimečné, dík za čtení.


reka
23. 07. 2013
Dát tip

Zacatek me celkem vtahl - ta scena se ztracenym cyklistou a ceduli Herakles Novotny byla zajimava, abych chtel vedet, co bude dal. Bohuzel je to poskladane jen z podobnych obrazu, ktere jsou zajimave, ale dohromady (pro me) nefunguji. Skoda, protoze imaginaci mas zajimavou. Mozna by neuskodilo, kdybys ji dal nejaky rad.

 

Dialog mi trochu skripal, pusobil divne, ne tak povidkove divne, ale spis nezvladnute.


StvN
21. 07. 2013
Dát tip

Prijde mi to slohove slabe. Celkove. Trochu tezkopadne, snaha o zaujeti pouzitim netradicnich vyrazu je spise na skodu. Obsahove to postrada nejakou vyssi logiku. Prinejmensim si mohli dele povidat. Na tom ten text stoji, nebo by mel stat, ale dialog se nakonec vubec nekonal. Skoda. 


Flákač
21. 07. 2013
Dát tip

K3: dík za přečtení a za reakci, myslím, že výstižnou :)


K3
20. 07. 2013
Dát tip

Docela příjemná povídka. Opravdu v ní nejde o moc, skoro by ani nemusela být fantasy.

Ono když si dáš bramborový placky s meltou a troškou mléka, nemusíš mít bůhví jak drahý hambáč, nebo jak těm nestoudným poživatinám říkáte, a je to taky docela pošušňáňíčko.

Ještě stručně k povídce:

nepřekvapí ani neurazí...

.


Flákač
12. 07. 2013
Dát tip

Janino, díky za podnětný komentář, s naprostou většinou připomínek se dá souhlasit. mám někdy chabší vyjadřování, bez byl, měl a šlo nedám ránu, "že jste__odhalil", chybí tam MĚ, "nakoupit jsem šel", je právě oslí můstek k tomu, že ten pán bude svérázný typ, díky za pomoc.


Janina6
12. 07. 2013
Dát tip

Poměrně netradiční varianta tradičního „útěku zpět k přírodě“... kamenitá pláň s chomáči pichlavé trávy mi sice nepřipadá moc idylická, ale kdo ví, jak to vypadá v těch městech. Kdyby to byl začátek delšího textu, tak by mě to docela navnadilo. Byla bych zvědavá, jestli se bicyklistovi vrátí paměť, protože o něm vlastně nic nevíme. Jako uvedení do příběhu docela fajn. Pokud to mám vzít jako kompletní uzavřenou povídku, tak je sice hezké, že mě to vybízí si mnohé věci představovat a domýšlet, ale na druhou stranu se mi nechce dělat většinu práce za autora :-) - chtěla bych po něm víc, a to se týká jak popisů, tak psychologie postav.

Po jazykové a slohové stránce mi to přijde trochu odfláknuté. Jsou tam takové ty „školní“ chyby, jako časté opakování stejných výrazů (např. „směrem od silnice... vedla pěšina... vydal se tím směrem... Pěšina vedla...“, „Kolem se válely hromádky... u balvanů se kupila hromada“, „něco, co ještě nezažil... něco, co nikdy nechtěl“), neobratné formulace („šlo by je připodobnit“ – lépe třeba „bylo by možné“, přední kolo mělo osmici – sloveso mít se mi nezdá vhodné, ono ji nemělo, ale vlastně tvořilo), stereotypní sloveso „být“ (byla tady ohrada, na verandě bylo křeslo, na dveřích byla... a dokonce „byl jsem na jídlo“!) „Tak vidím, že jste odhalil“ – chybí slovo, a za otázkou v závěru, jestli nechce zůstat, by měl být otazník.

Zarazil mě nepřirozený slovosled „Nakoupit jsem šel!“. Myslela jsem, že je to záměrné, že se Hérakles třeba bude takhle divně vyjadřovat i ústně, ale nestalo se.


Flákač
08. 07. 2013
Dát tip

ahoj, ano, souhlasím, díky :)


Janina6
07. 07. 2013
Dát tip

Flákači, souhlasíš s nominací? Dej mi, prosím, vědět.


Souhlasil bys s nominací do povídky měsíce?


Flákač
19. 06. 2013
Dát tip

Čau Diano, díky za návštěvu :)


Diana
18. 06. 2013
Dát tip
Hezky se četlo, příjemná fantazie i pointa. *

Flákač
15. 06. 2013
Dát tip

jj, díky.


Fruhling
15. 06. 2013
Dát tip

Ač nestojiš o hlubší kritiku, já to trochu rozvedu .)

Tak například hned úvodní obraz je hrozně ukecaný, v podstatě je to jen takový vtipný švenk na cyklistu, který leží na zemi a zveden se: ten začátek obrazu po pádu je pěkně umístěný, hned to diváka někam hodí, ale nechápu, proč má čtyři odstavce - to je strašně dlouhá doba na jeden vtip.

Taky mi vlastně nedošlo, jaký je vztah mezi těma dvěma muži, při seznamování to chvíli vypadá, že jsou známí, ale pak se vzájemně představují, byl jsem z toho poněkud zmaten.

Moment společného vaření je fajn, ale zase nevěřím, že jen vaření by dokázalo cyklistu zlákat k prodloužení pobytu. Chtělo by to možná i trochu naznačit, jestli ujíždí z nějakého uspěchaného velkoměsta nebo tak.

Celkově výběr obrazů i to, kam se text dějově (jako souslednost vybraných dějů) ubírá mi připadá vcelku fajn, ale ty cesty jsou občas trochu krkolomné.


Flákač
15. 06. 2013
Dát tip

no, to je přirovnání, teď už tě chápu líp :) co s tím dílem dál? co bys tam přidal, ubral, změnil, aby to bylo hutnější?


Fruhling
15. 06. 2013
Dát tip

Ono ani nejde o to, kolik se toho děje (já bychřekl, že swe tam toho děje naopak docela dost), ale celkově o podání těch obrazů Jako když si koupíš svíčkovou a uděláš z ní řízek.


Flákač
15. 06. 2013
Dát tip

Asi s tebou souhlasím, je to založené jen na obrazech, moc se tam toho neděje.


Fruhling
14. 06. 2013
Dát tip

Výběr obrazů je fajn, ale nějak tomu schází hutnost.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru