Monitoring

„Tak co, jak to vypadá?“

„Zachytili jsme několik čipů, některé jsou bohužel bezcenné, psi jsou zmatení a neschopni s námi spolupracovat. Ale máme štěstí, zrovna je na styčné křižovatce náš oblíbenec, stříbrňák kudrnáček. Ten zase naprosto přesně monitoruje prostor..“  Tcc…

                                                                  *

Žena s něhou pohlédla na jejich mazlíčka zapřeného všemi tlapkami a rozhlížejícího se na křižovatce do všech směrů. Tiše si pro sebe povzdechla, věděla, že teď tady stráví spoustu času a ona toho musí ještě tolik udělat. Nakonec odevzdaně zvedla hlavu k nebi plnému hvězd.

Po pár minutách jí však došla trpělivost, vrátila svou pozornost k psovi a zavolala jej jménem. Nic. Zopakovala volání hlasitěji ještě dvakrát, než k ní pes konečně obrátil hlavu s nepřítomným pohledem a potom se znovu vrátil k pozorování křižovatky, na které v této době bylo úplně mrtvo.

Došla tedy až k němu, podrbala ho na hlavě a tiše řekla: „Tak už pojď, musíme domů.“

Pes několikrát přešlápl na místě a opět nic.

„No tak, pojď už, šupy domů,“ řekla o něco důrazněji. Pes uvolnil strnulý postoj, ohlédl se po ní udivenýma očima z návratu z veliké dálky a začal se šourat po jejím boku k domovu.

Než za sebou zavřela dveře od domu, naposledy zvedla oči k nebi.

Koutkem oka zachytila, jak  se jedna z hvězd dala do pohybu směrem od země, až zcela zmizela.