Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Deník české socky

17. 03. 2015
3
7
1375
Autor
Antoncek

Nevím, jak vybíral I. Diviš pro Teorii nebo třeba Zábrana či Vaculík pro svá "deníková díla", ale vím, že Považuji za nežádoucí zkrat... z motta T. S., mi utkvělo velmi hluboko. Ale tím netvořím analogii, spíš bych asocioval Virtuóza na prdel. Anebo se mi podařilo stvořit Kherroudlaka jako nového Frankensteina.

9. 2.
Slunce, zapadající
za levým ramenem,
mne oslepilo

14. 2.
Není důležité co si myslím nebo představuji, ale co se (mi) děje ve skutečnosti, a děje se toho mraky, mraky bolesti, jíž o život když nejde, jde o sex, a ten se neděje, jen ti klitoris frikcí gumuji z povrchu ženského, jen „to“ teprve začíná s felatio ex nihilo a v mystickém sňatku s „tím“ si bolestná Pravda bere příjmení Porodní, aby slunce chycené v rybářské síti noci, v plodových obalech matky Noci, už teď oplodnilo světlem čas než dojde Nirvány (přítomnost).

15. 2.
Jen na tobě záleží, zda holé stromy v oslepujícím jasu utvářejí dneska instalaci, či zítra performanci
    nebo
pokud sám Nietzsche padl v slzách koni kolem krku se slovy „ještě dnes se mnou budeš v ráji, bratře“, pak ty, v té prudké záři, obejmeš nejbližší kmen, aby se i tvá kůra pokryla mechem Soucitu.

17. 2.
A tak v dalším „post coitum“ použitá boží šprcka (máme přece monoteismus) prochází na nebi zpětně dějinami a z doby virtuální v letním žáru vrací se k polední době zlaté, ke zlatým kuřátkům nejmocnějšího Dia, nyní před bankrotem, grilovaným kuřátkům paralelních Soustav Slunečních, já se vracím za Zlína autem do Otrokovic spolu s ní, jsme v době bronzové (řev v prvotní jeskyni, řev děs a strachu, tma a neandrtálský rytmus, místo orgasmických vzdechů pšouky neandrtálkyň), a už přijíždíme v Reálný Ráj, ty kurvo kulatá, piškote oranžový, zapadáš za bilboard Kauflandu s refrénem tady jsem doma, tady je můj hrob.


18. 2.
(The Bible and The writing about writing/ a to je pravda, nic, než celá pravda - Konec Obelisku, J. Kainar):
Ačkoliv jsem nedávno, Pane Bůh, avizoval, že nevznikne zvláštní literární kvalita, stejně pořád vítězí arteficiálnost nad autenticitou, stylizace nad Pravdou, kterou bych dokázal jen tím, že si to hodím, v této situaci je to přiměřené, přece jinak není možné aby se stalo to, co se stalo, jen před smrtí je člověk přece schopný vyřešit své životní otázky jako je ta moje – je náhoda blbec nebo je náhoda Bůh? – když teďka už vím teda, že náhoda je Bohem, protože jen co jsem otevřel Bibli v místě třetí kapitoly proroka Abakuka „i kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása“, přišlo mi oznámení o tom, že tu práci zase nemám.
    
3. 3.
Oči navečer
přetékají světlem,
za druhou tváří měsíc

 


7 názorů

sepiolite
21. 03. 2015
Dát tip

jop, hlavně tedy za haiku, text mezi nimi bych osobně dost krátila,ale to je už jen na samotném uvážení autora...**


Josephina
18. 03. 2015
Dát tip

v týhle pokleslý spotřebitelský materialistický sexistický době mi připadá, že umění a arteficiálnost, stejně jako velká fantazie budou potřeba k přežití čím dál víc!


14.2 - no a co se děje ve skutečnosti, viz Čuang-c

15.2 - veice podnětné, ani jsem nevěděl, že Nietzsche něco takovéhořekl....pravím ti dnes, či pravím ti, dnes ? )

17.2 rád jsem četl

závěrem, nevím sice co je náhoda, ale vím, že v kauzálním světě nemůže existovat (ani Bůh)

 

 


Antoncek
17. 03. 2015
Dát tip

Tak už, konečně.


Antoncek
17. 03. 2015
Dát tip

Snakeu, nemám kontrolu nad tím, jak to vypadá na vašich monitorech. Když chci vidět u sebe, jaký je výsledek, musím si to otevřít v režimu oprav.

Ale jde o skutečný deník v rámci mé účasti na "Jedné větě denně". Takže se to "má tvářit, že si to na nic nehraje". Věty, v jakékoliv formě, jsou v podobě "nech to tak".


snake_01
17. 03. 2015
Dát tip

Je to zajímavá sekvence - a ta haiku se mi líbí (obě), je celkově zajímavé použít texty haiku jako rámec prozaického textu...

 


Antoncek
17. 03. 2015
Dát tip

Nevím, zda už je Písmák v pořádku, ale nějak se mi to nezobrazuje korektně. Musím se taky omluvit několika těm čtenářům, kteří četli včerejší text s prologem nepřiměřeným rozsahu publikovaného, ten jsem totiž musel uvést na pravou míru dnes. Je pravděpodobné, že jsem si toho včera prostě nevšiml.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru