Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Umění se rozhodnout

06. 10. 2016
2
62
3482
Autor
oran

sociální téma.

 

Ahoj všichni,

 

zajímá mě jestli, jak moc a jak často máte problém se rozhodnout. Jde mi spíše o dlouhodobá rozhodnutí.. např rozvod, rozchod, změna zaměstnání, stěhování na jiné místo apod.

 

Rozhodujete se lehce nebo vás to zatěžuje třeba i celá léta, popřípadě, co vám v rozhodnutí pomáhá?

 

Díky za postřehy, váš Oran.

 

 

 

 

 


62 názorů

Abelquin
08. 12. 2016
Dát tip

Já si myslím, že tyhle věci nejde dopočítat, zároveň si nemyslím, že by to bylo jedno. Rozhoduju se zdlouhavě a těžko podle nějakých znamení jako je i-ting nebo tarot... A doufám, že taky trochu podle sebe, ale když máš zamotané vnímání já, tak tohle vlastně nikdy nevíš najisto...


Gerty
25. 11. 2016
Dát tip

Já se rozhoduju povětšinou blbě.


Lakrov
23. 11. 2016
Dát tip

> ...ta volba (redaktorů) mi pripadla spise takova sranda...

Mně taky, ale jim už teď možná ne :-)


Někdy je člověk nerozhodný a je problém, když vybírá ze tří místo ze dvou triček..., jindy třeba po ránu, už bych měl vylézt z vany, nebo odpoledne, může se pít kolínská? Přemýšlím, jestli je nerozhodnost nedostatek, ale vybírat si mezi fešáky si kvůli tomu nebudu, už jsem to myslím zkoušel... Nerozhodnost v mluvení je horší, nemluvit doslova celé dny..., to je trochu psychologické..., stejně jako pohádky o Krakonošovi..., životní disbalnce pak přináší jen zmar, a je třeba ji upálit, třeba sportem...


Oldjerry
26. 10. 2016
Dát tip

Rozhodování je obtížná disciplina a já se domnívám, že ti nikdo nemůže poradit tak, jak bys potřeboval. Spočívá to v různosti osobního založení, všeho, co vlastně vytváří tvou osobnost a osobnost  každého možného rádce se  specifiky, která se u různých lidí  příliš často neopakují.

Musíš si definovat problém bez příkras, zvážit jakou chceš změnu, její klady, její zápory... málokdy dojde k rovnováze... je to lepší, než od kohokoli jiného právě proto rozdílné osobní založení...

I když ti někdo poradí - rozhodnout se stejně nakonec musíš sám...


K3
13. 10. 2016
Dát tip

Jsem nerozhodný. Jenže v krizových a kritických situacích se dokážu rozhodnu hned a dobře.


oran
08. 10. 2016
Dát tip

frantisku vyborne, ten zaver je skvely, ze kdyz chybi energie pada sebeduvera.

lakrov, ta volba mi pripadla spise takova sranda. :)

 


Lakrov
08. 10. 2016
Dát tip

Mnohá rozhodnutí představují  -- krom faktu, že se v tu chvíli něco změní --  také jistý závazek do budoucna  a kdo se v takovém případě rozhodl unáhleně,  třeba na základě okamžitých pocitů,  může se později dostat do nezáviděníhodného postavení.  

Uvědomili si ti, kteří se nominovali do pozic Písmáckých redaktorů,  že budou muset něco dělat?

P.S. OHaOM = O Hovně a O Mouchách  


FrantišekL
08. 10. 2016
Dát tip

Ono také záleží na tom, za jakých okolností se člověk rozhoduje. Třeba úředník, který by měl rozhodovat podle zákona, je pod existenční tlakem politiků, kteří sice zákony přopravují a schvalují, ale jsou také prvními, které obtěžují. Sami nic neriskují. Když se věc provalí, vyletí úředník. A když nevyhoví, vyletí taky. Možná zákon o úřednících něco změní.

V poslední době si v mém okolí spousta lidí staví byty nebo domy. Jejich zkušenosti s dozorováním takové akce jsoui velmi smutné. Ale když tuto funkci svěří  architektovi (myslím tím autora návrhu), vznikne paradoxní situace. Stavebníkovi je najednou bližší dodavatel, který ho šidí, snad proto, že i on šidí své zákazníky, a šizení je mu tedy po lidské stránce srozumitelnější, než architekt, který chce mít všechno co nejlepší, i když mu do toho vlastně nic není. Takový dozor se pak rozhoduje pod oboustranou palbou.

Rozhodovat v odborných věcech je snadné, pokud je člověk svým pánem. V takovém rozhodování mu může překážet (pokud je skutečným odborníkem) jen cizí blbost. Horší je to tam, kde působí společenské nebo mezilidské vlivy.

Oran má pravdu v tom, že kondice hraje velkou roli. Ten, kdo přepíná síly, jede na vnitní motor, vizi, která ho žene kupředu. Odvácenou stranou jsou četnější onemocnění nebo úrazy. V takové situaci stačí i malý nezdar k tomu, aby se celá konstrukce zhroutila. Najednou chybí energie, padá sebedůvěra atd.


Księżyc
08. 10. 2016
Dát tip

Poslední dobou si ve chvíli rozhodnutí vůbec neuvědomuji, že jsem se rozhodoval a že o nějaké rozhodnutí šlo. To mi dojde až dodatečně. 


dadadik
07. 10. 2016
Dát tip
Rozhodnutí u mě dozrávají a až dozrají, tak mám jasno co udělat... Víceméně se to děje mimo naše vědomí, tuším tak..

StvN
07. 10. 2016
Dát tip

careful, no to, protože ty se snažíš každého přechytračit, ty bys nesnesla šéfa, který by se uměl rozhodnout. Je mi jasné, že ti vyhovuje spíš šéf, který neví. Jenže to není normální stav. Dobrý šéf ví a rozhoduje. A jestli jsi pracovala jako plánovačka, tak to je sice fajn práce, ale nijak zvlášť profilovaná. Dneska se ti na plánovačku běžně hlásí 30 lidí, většinou ženské, co nic moc vlastně ani neumí a chtějí sedět v teple v kanclu. Zatímco na technické pozice nebo do výroby se hlásí horko těžko jeden člověk na 30 takových plánovaček.


oran
07. 10. 2016
Dát tip

vitalita organismu je zakladni stavebni kamen, kdyz je telo vitalni je vitalni i mysl (mozek je radne okyslicovan napr.) viz zdrave telo, zdravy duch. spaleni se je sebezkusenost a tu si kazdy muze vyresit po svem (bud zacne mit strach nebo ho to nejak extra nerozhodi.)


a2a2a
07. 10. 2016
Dát tip

Myslím, že vitalita má jen doprovodný vliv a nebo dokonce i škodlivý, pokud plní roli jakéhosi popoháněče. Zdá se mi, že to je jednak povahový rys a nebo důsledek zkušeností. Kdo se zatím moc nespálil, se zřejmě rozhoduje s větší sebedůvěrou než ten, kdo se spálil.


oran
07. 10. 2016
Dát tip

btw intuice ja zaklad, jenze prave pokud neni vitalita, dobrat se k svemu cistemu pocitu, na zaklade ktereho by se clovek rozhodl, je skoro zazrak.


oran
07. 10. 2016
Dát tip

a2 neni za co. :)


a2a2a
07. 10. 2016
Dát tip

V zásadních záležitostech se rozhoduji dlouho, obtížně a využívám i některých šarlatánských metod a intuice. Nikdy svých rozhodnutí, která jsou vždy jen má, nelituji, i když se ukáže, že byla chybná, protože si prostě řeknu - za blbost se platí. Důležité je ještě předem uvědomit si a přijat zodpovědnost za důsledky a to osvobozuje od případných výčitek vůči komukoliv, kdo mé rozhodnutí podpořil. 

Orane, dík za to téma, zkušenosti mnoha lidí zde mne docela uklidnily.


careful
07. 10. 2016
Dát tip

bříza::..jo, když jsem kdysi pracovala v jednom podniku jako plánovačka, tak tam se dělala na obchodním taková rozhodnutí, že bych ty lidi umlátila cihlou...jenže jim z toho šly asi prachy bokem a různý zakázky na kterých se prodělávalo a bylo to předem jasný, tam byly neustále a všem to bylo putna... takže jak funguje ono rozhodování, jsem tam viděla v praxi... nejlepší bylo vymalování chodby asi za 100 táců...školka hadr, ale byl to nějakej příbuznej někoho z vedení... a všechno kolem se rozpadalo... já do těch papírů viděla... umím si představit, jak to funguje jinde... 


careful
07. 10. 2016
Dát tip

...jinak ty zřejmě vycházíš z něčeho co spěchá a rozhodnout se musí hned... já si myslím, že šéf, co dělá špatná rozhodnutí tam, kde se má vyznat, má být vyměněn...no ale chápu, že to mnohde jako řada věcí nefunguje


careful
07. 10. 2016
Dát tip

Jo, mnohdy jo...jindy mnohdy, když něco rozhodneš jen abys něco rozhodla, tak toho taky můžeš dost nenávratně zničit...

... vycházím z kategorického i špatné rozhodnutí je lepší než žádné... což blbost prostě je..

navíc StvNovi podřízení jsou spokojení (psal to..tak jsou s ním, spokojení:DD a rozhodně by to tedy líp neudělali...si myslí, když jsou tak spokojení)


Janina6
07. 10. 2016
Dát tip

Rozhoduju se těžko. Velké, výrazné změny v životě jsou pro mě většinou nepříjemné, takže je dělám, jedině pokud mi situace opravdu zásadně nevyhovuje. Ale v tom případě to pak už moc neprotahuju.

U důležitých rozhodnutí se snažím mít co nejvíc informací a dobře se rozmyslet, pokud to jde. To mi pomáhá. Bohužel to stejně nakonec nic nezaručí – i promyšlené rozhodnutí se může ukázat jako špatné. No a v oblasti vztahů to platí dvojnásob. Tam můžeš dumat, jak chceš, a nakonec stejně rozhoduje něco, co se snad nedá ani pojmenovat… jenom cítíš, že to buď je, nebo není.

 

S tou energií – jasně, na každé duševní činnosti se projeví mimo jiné i to, jak se člověk cítí a kolik má sil, takže i na rozhodování. Neviděla bych tam ale přímou úměru. I člověk, co je totálně na dně a vyčerpanej, se může v určité situaci rozhodnout velmi rychle. Celkově mi tohle téma přijde tak široké, že těžko můžeme přijít v diskusi s něčím převratným.


careful
07. 10. 2016
Dát tip

To je blbost...já měla nejradši učitele i šéfovou, co řekli, já to nevím a nehráli si na já nevím co... ale jestli šéfuješ debilům, tak ti to možná žerou...já ne

Lakrov: co je OH a OM...on hlen, ona menzes?


StvN
07. 10. 2016
Dát tip

Ale jo, je to hezká vlastnost přiznat, že něco nevím, ale proboha ne ve vztahu šéfa a podřízeného. Šéf musí vědět. Jinak to není šéf. 


Lakrov
07. 10. 2016
Dát tip

Hele, vy dvá reaktoři,  nechtěli byste se věnovat něčemu prospěšnějšímu?  Třeba něčemu pro redakci, pro prózu, pro autory, pro Písmák...  Tohle, co tu předvádíte, je OHaOM. P.S. Některá rozhodnutí jsou obtížná, ale některá holt snadná :-))  


careful
07. 10. 2016
Dát tip

Já lidem často někoho připomínám...většinou noční můry a tak...jestli tě děsí stínohry, tak můžu být i stínohra.


oran
07. 10. 2016
Dát tip

car mi silne nekoho pripomina, nejsi nahodou stinohra? :D


Zordon
07. 10. 2016
Dát tip

Jednou nohou v hrobě

druhou zase v urně,

rozhodni se surně,

kam si strčíš obě  ;)


careful
07. 10. 2016
Dát tip

Na tom není nic špatného..jde o to, že se šéfové tváří jako, že něco ví, pak z nich vyleze blbost... umět říct, nevím, je naopak to, čeho si umím vážit... ale je fakt, že lidi na to nejsou zvyklí, někteří...

 

..jo, to je asi jako přiznat, že nevíš, co?... to bys taky nepřiznal, pak ti má někdo věřit...své sebehodnocení jsi devalvoval prvním odstavcem!

 

oran: ...no, jasný, že když se člověku nedaří, tak se mu obyčejně nic moc dělat ani nechce, ale to je od tématu o rozhodování, cos sem vrazil,  míle daleko


StvN
07. 10. 2016
Dát tip

careful, z pohledu zaměstnance není blbost, že šéf učiní nějaké rozhodnutí než aby neučinil žádné. Když za tebou přijde člověk s nějakou otázkou a ty jsi jeho vedoucí, tak je lepší mu dát nějaký směr, který se třeba později může změnit. Je to pořád lepší, než říct vlastnímu zaměstnanci, že nevíš nebo že se neumíš rozhodnout.

Práci jsem si našel sám a nikoho jsem se neptal, ani tatínka kupodivu :) nicméně o mém tátovi nic nevíš, takže to tvoje hádání je velmi vtipné. Moji zaměstnanci jsou spokojeni a vedení také. No problem.

Orane, vitalita je základ, to je jasné. Na druhou stranu vitalita ti k rozhodnutí nepomůže. Ostatně můžeme se bavit o případech lidí, kteří se rozhodují příliš často a pořád něco mění :)


oran
07. 10. 2016
Dát tip

pratele, oran ma dve akciove spolecnosti, coz tak nejak neprimo ukazuje, ze neni uplny idiot.

snazim se uprimne popsat sve pocity. energii kterou mam na mysli se jmenuje asi vitalita. a ta ma vliv na jasnejsi videni veci a nasledne na snadnejsi rozhodnuti v konkretni veci.

tzn pokud se clovek v necem delsi dobu placa, tak pokud se mu tu vitalitu podari zvysit, situaci mu to podstatne ulehci.

a tim jsem chtel tady prispet. to je cele.


careful
07. 10. 2016
Dát tip

Vycházím z toho, cos napsal..žes tím myslel něco jiného je další věc...napsal jsi lepší špatné, než žádné...což je blbost... jasně, že rozhodnutí ve svém oboru by zvládnout měl, jinak by tam mohli mít opici a bylo by to jedno...

...jinak nevidím, nic, čím bys ty někomu pomohl, ani žádnou snahu..jen to, jak si honíš triko tím, jak se umíš super rozhodovat a jsi báječný šéf...by mě zajímalo, co si myslí ti podřízení ( a nadřízení)...a mé přesvědčení, že tam dřepíš jen kvůli tatínkovi, jsi ničím nezměnil...


StvN
07. 10. 2016
Dát tip

Možnosti, pro které se rozhoduješ, Oran popsal. Je to například změna zaměstnání, nebo rozchod. Můj příklad byl zjednodušeně popsaný princip, ale to neznamená, že neplatí obecně a že mi nepomáhá (na to se Oran ptal). Samozřejmě, že váhat je normální, to tady nikdo ani neříkal, že není. Oran se ptal, co lidem pomáhá činit rozhodnutí a tys tu zatím jenom uvedla důvody, že to je těžké a že někdy i nerozhodnout se je rozhodnutí. Takhle se v životě nikam nedostaneš. Předpokládám, že Oran se někam dostat chce, tak proto se ptá. Jistě, značná část lidí setrvává ve vztazích, kde nejsou šťastni, v zaměstnáních, kde je to nebaví a upokojují se tím, že nikde jinde by to lepší nebylo a že neudělat rozhodnutí je také rozhodnutí. To nikdo nerozporuje. Klidně ať si to tak dělají. Ale to není to, na co se Oran ptal. Tak to nepouřívej jako argument. 

Co se týká šéfů, tak o tom víš asi prd, předpokládám, že nikomu nešéfuješ a ani ses v tom ohledu nevzdělávala, takže děkuji za názory, ale kdybych vedl oddělení po tvém, tak už dávno žádné oddělení neexistuje :) Samozřejmě, že šéf nedělá technická rozhodnutí o věcech, které nejsou jeho oborem, to taky nikdo netvrdil, ale šéf dělá přesně tenhle typ rozhodnutí, o kterých tu Oran mluví. Na to, aby se člověk rozhodl, že se přestěhuje, přece nemusí umět stavět domy. Jde ale o to, že zaměstnancům se lépe pracuje v prostředí s jasným směrem, než v oddělení, kde by měli šéfa, který by považoval žádné rozhodnutí taky za rozhodnutí. To by nikdo ani nevydal žádný časopis, kdyby šéfredaktor nerozhodoval.

V jaderné elektrárně je to stejné. tam taky nemůžeš nedělat rozhodnutí. Akorát ve většině případů ti pomáhají předpisy. Ale divila by ses, kolik zaměstnanců potřebuje slyšet jednoduché rozhodnutí: udělej to podle předpisu.


careful
07. 10. 2016
Dát tip

oran: Jinak by mě zajímalo jakou energii myslíš...čím je měřitelná a tak...prostě meleš ptákoviny asi na úrovni je lepší červená, nebo modrá...kdo má rád modrou má krásnější auru, to je prokázaný:D...

nevím, jde si na ty kecy přišel... někdo nemá problém se rozhodnout, prostě proto, že je zbrklej, nebo blbej a moc neuvažuje...energie o kterých mluvíš, nejsou prokázané a nikdo je nemůže měřit..asi jako boha ... 


careful
07. 10. 2016
Dát tip

oran...co tak čtu tvůj poslední energitický komentář... dojdi si za nějakým guru Járou, ten už ti vyladí nejasné energie, srovná čakru a ještě vytrhne háček, pak hned budeš vidět jasněji:D


careful
07. 10. 2016
Dát tip

..jen se modlím, aby něco podobnýho nešéfovalo jaderný elektrárně, protože to by byla oppravdu bomba (chápej , stvn, vtip...bomba, vtip!!!)

..jinak rozhodnout se o něčem nerozhodnout a nechat to nějak dopadnout, je taky rozhodnutí...


careful
07. 10. 2016
Dát tip

StvN: Dobrý šéf by byl ten, co když neví, tak se zeptá odborníka a nehraje si na někoho, kdo umí rozhodnout o všem...což je časté a proto to (nejen) u nás vypadá, jak vypadá... jenže to byla věc známá dobrým králům...šéfové jsou holt (dle tebe evidentní) pitomci, co dělají blbá rozhodnutí a ještě pak klidně tvrdí, že lepší blbé než žádné, hlavně že nějaké udělali... :D


careful
07. 10. 2016
Dát tip

Já nesnižuju všechno...jen to, co blbé je.... rozhodování je spíš o možnostech, pro které se rozhoduješ než o povaze... váhat je normální, když jsou možnosti přibližně stejné, nebo se výsledek nedá dobře odhadnout...to, cos napsal ty, je ptákovina...ale chápu, že když se rozhoduješ mezi 3 páry černých polobotek, je pohodlí jediné kritérium a tvůj výběr velmi snadný:D

..oprava:pohodlí:D


agáta5
07. 10. 2016
Dát tip

je mi fuk čemu věříš, diskuze je i schopnost přijmout jiný názor, ale to u tebe koukám nehrozí

 


StvN
06. 10. 2016
Dát tip

Někdy není důležité, pro co se člověk rozhodne, ale že se rozhodne. Třeba na pozici šéfa je důležité, aby rozhodnutí byla dělána. Horší šéf než ten, který dělá špatná rozhodnutí je ten, který nedělá žádná rozhodnutí.


oran
06. 10. 2016
Dát tip

tohle tema jsem zalozil proto, ze ve svem zivote az moc resim veci s vicero uhlu a vlastne jsem pak zastancem obou stran nahledu. coz je pak narocne neco zvolit.

dalsi verze rozhodovani nebo spise zvoleni si neceho je u me to, co by me bavilo delat za praci. jeden den to vidim tak a druhy den jinak.

ale chci rict, ze jsem ted prisel na jednu vec a proto tohle cele vzniklo

SCHOPNOST SE ROZHODNOUT, RESPEKTIVE VIDET JASNE DANOU VEC, SOUVISI S MNOZSTVIM ENERGIE, KTEROU CLOVEK MA.

kdyz nemate jasno, pravdepodobne vam ta energie chybi a je treba pracovat na jeji ziskani.


oran
06. 10. 2016
Dát tip

ales: mozna, ale nekdy proste situaci resit musis.

lnice: verim ti to.

four: trochu nesmysl ne?

black: anebo nez se to vyvrbi, tak ti jebne.

car: 0

aga: neverim ti to


oran
06. 10. 2016
Dát tip

nikdy bych neveril, ze tohle nekdy napisu, ale trochu s tebou styvne v tom prvnim komentu souhlasim. :)


StvN
06. 10. 2016
Dát tip

Ten dotaz vůbec není blbej. Blbej přijde tobě, stejně asi jako negramotným přijde blbá abeceda. Snižuješ všechno, co je ti cizí, čemu nerozumíš, aniž bys třeba věděla, k čemu to je dobré.


careful
06. 10. 2016
Dát tip

Jak jsi suchat, tak jsi otravnej... oran položil dost debilní dotaz...protože někdy jsou rozhodnutí snadná a jindy prostě ne...na tom není na co odpovídat. Když si mám vybrat mezi krásným intošem a ošklivým blbem, je to jasná volba...když si mám vybrat mezi fešáky, tak je to těžký...asi tak.


agáta5
06. 10. 2016
Dát tip

s přibývajícím věkem se rozhoduju jednodušeji, rychle a nekompromisně :) nic se nemá nechat dlouho hnít ani vztah ani nespokojenost v práci atd... když je něco na hovno, nikdy z toho nebude nic dobrýho... ale jak říkám, je to věkem, kdy vím, co je pro mě důležitý a co zbytečný... ve třiceti jsem byla velice nerozhodná a lpěla na kravinách... dnes nepotřebuju mít všechno a obklopuju se věcmi a lidmi, který pro mě mají význam ... ale jak říkám, je to nejspíš věkem


StvN
06. 10. 2016
Dát tip

Jak to souvisí s tím, co psal Oran?


careful
06. 10. 2016
Dát tip

Tak, že když to čtu...ten tvůj přechytralej koment, tak se nemůžu rozhodnout, jestli se smát, nebo brečet.


StvN
06. 10. 2016
Dát tip

Jak to souvisí s tímto tématem?


careful
06. 10. 2016
Dát tip

StvN: Ty jsi úplný odborník, radši doplň ty chybějící povídky roku, ať jsme šťastný fšichni.


StvN
06. 10. 2016
Dát tip

S časem to jde lépe, když má člověk z čeho se poučit. Každopádně já to beru jako kupování bot. Neberu si žádnou, která mi nepadne do oka a která absolutně dobře nesedí. Sebemenší pochybnost znamená, že to rozhodnutí nejspíš není dobré. Jak člověk začne zvažovat pro a proti, je to známka toho, že si to možná bude nakonec stejně vyčítat. A tak je to se vším. Například se zaměstnáním nebo stěhováním, vlastně i ve vztahu. Samozřejmě člověk nesmí být takový ten věčný pochybovač. Nesmí být taky moc náročný. A tak dále. Nicméně si myslím, že schopnost rozhodnout se je do značné míry odpovědná za naše štěstí.


Prostě to nechávám plynout a ono se to vyvrbí samo.................


Fouraix
06. 10. 2016
Dát tip
není třeba nic rozhodovat, stačí nechat věci jaxou

já jsem se nedávno rozhodl, že už se o ničem rozhodovat nebudu. Přineslo mi to nečekaný vnitřní klid...:o)


Lnice
06. 10. 2016
Dát tip

já se k tomu nemůžu vyjádřit, jsem nemocná nerozhodností a většinou u rozhodování trpím.-))) ale hezký námět na diskuzi, jsem zvědavá, co napíšou ostatní.-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru