Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jedna spovednica, žiadne uši

Výběr: hermit
03. 04. 2002
2
0
1347
Autor
Mythus

Jazyk v zmätení,

neistý svojou cenou spovedám sa nepriateľovi,

spovednica bez uší,

ktoré by poslúchali...zvrhlík jeden!

„Veď to sa nepatrí!“

Možno mal som veriť,

veriť tvojím slovám

o rovnosti,

slobode

a smiešne krásnym ideálom

* * *

Utekajúc zbadal som v chaose svetlo:

starý pán,

o paličke,

hovorí o človeku.

„...existuje Boh, vlastne?“,

pýtam sa sám seba,

pán však neodpovedá

a múdro mlčí.

Veď ten, kto mlčí je filozofom.

A on bol filozofom tejto doby

plný rozporov

a práve nimi jednotný.

* * *

Natáral si mi toho tak veľa,

boleli ma kosti,

mrazilo ma do úmoru,

a keď vidím tie ústa,

hýbu sa,

ja nemo prikyvujem

známym veciam,

„Nono!“, povedala by mama.

Vtieraš sa do mysle rýchlejšie ako zima

a ja len umieram

so znepokojením,

že niečo nebolo v poriadku.

Kapucíni vtedy závideli,

vlastne možno len zo začiatku.

Kapucíni boli múdri,

boli skvostom a latinským nápisom

v slepých očiach

malého pomätenca:

balansoval tenko na zlate,

na blate,

bojoval o svoju už nevlastnú dušu

a ty

si ho zničil jediným slovom.


Pepo
10. 04. 2002
Dát tip
(ako by som mohol?)

Amanda
05. 04. 2002
Dát tip
dobre...libi

hermit
04. 04. 2002
Dát tip
skvělé, skvělé! t v

Fasik
01. 04. 2002
Dát tip
...ano, je tu vidět jistá návaznost k té předešlé básni!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru