Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nesvéprávná

20. 03. 2020
7
7
441
Autor
Karla9

 

Zahlédla jsem ji z okna, jak podupává před vchodem. Za roušku poděkovala, ale mračila se a gumičky si vztekle natáhla za uši. Cestou do obchodu potichu nadávala. 

„Máte dost dřeva? Chodíte do lesa? Brikety teď nikde neseženeme.“

U pokladny sekla s taškou a promluvila příliš hlasitě, jako vždycky.

„Na tohle se můžu vysrat.“

„Co se děje? Proč se zlobíte?“

„Vaděj mi ty roušky, nepoznám, jestli se mi lidi posmívaj, nebo jsou naštvaný.“  

Vyšly jsme před sámošku a já si nadzvedla roušku tak, aby pod ni viděla. Usmála jsem se a stáhla ji zpátky. Udělala to samé. Pak si hodila batoh s nákupem na záda a vyrazila svižným krokem k domovu. Do jedné místnosti bez koupelny a záchodu. Na nová kamínka budeme muset ušetřit. U prvního odpadkového koše zahodila roušku vzteku a zapálila si cigaretu. Na obličeji jí zůstal strach.

 


7 názorů

Čudla
24. 03. 2020
Dát tip

Dobře se to čte. /*


Karla9
21. 03. 2020
Dát tip

Ráda čtu (nejen) tvoje kritiky Kočkodane:-)


Kočkodan
21. 03. 2020
Dát tip

Za tvoje dílko se ti neposmívám, ani nejsem naštvaný. smajlík (který nezakryju)


Aneta
21. 03. 2020
Dát tip

Bavilo ma to až do konca, super. A ten paradox, tá cigareta, pritom chýbajúce základné potreby pre civilizovaný život...Tento zlozvyk nechápem a vnímam ho ako slabosť osobnosti. Možno aj preto sa obklopujem samými nefajčiarmi :) Zaujal ma názov a text nesklamal*


Gora
20. 03. 2020
Dát tip

Ano, souhlas s Majaksem, že je to fajn text.

Nedají se ty roztahané řádky nějak přiřadit blíž?

Tady bych prohodila slovo vztekle za si...

gumičky si natáhla za uši vztekle.


Karla9
20. 03. 2020
Dát tip

Dík*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru