Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jar

13. 04. 2020
7
8
522
Autor
Iren

Slnko naberá odvahu,

už ho len nevidím  ale aj cítim,

a každý kýpeť,

ktorý zásahom človeka

celkom neskapal,

medzi transparentmi konárikov

rozvoniava heslá.

 

Letargia je preč,

sprevádza tých,

čo neprežili zimu.

 

Namiesto nej sa narodila túžba,

ktosi ju chytil za členky

a pleskol po zadku,

od hladu plače.

 

Nočné spoje  hodinu meškajú,

nevedia chytiť ukradnutý čas.

 

Lúče cez horizont drvia čaro noci.

 

Je to len chvíľa,

kým otvorím oči,

v tvojom objatí

zrazu pochopím,

že veľkosť dňa

závisí odo mňa.


8 názorů

Iren
14. 04. 2020
Dát tip

Revírníku, vítej. To mě těší.


Iren
14. 04. 2020
Dát tip

Atkij, děkuji za kuk. Hezký večer.


revírník
14. 04. 2020
Dát tip

I mě jsi oslovila, i když jsem jenom chlap.


atkij
14. 04. 2020
Dát tip

Provokativně milé a něžné . Ráda jsem četla. 


Iren
14. 04. 2020
Dát tip

Děkuji za návštěvu, Entropia. Na jaře bývám hodně abstraktní a hlavně citlivá... každý mláďátko mě úplně rozněžní :).


Entropia
14. 04. 2020
Dát tip

Líbí se mi, jak se tu prolíná ta abstraktnost s citem a citlivostí.


Iren
13. 04. 2020
Dát tip

To som napísala dávno .... možno vieš. Túto jar zatiaľ komentovať nebudem, lebo neznášam vlastné plačkanie. 


gabi tá istá
13. 04. 2020
Dát tip Entropia, atkij

Namiesto nej sa narodila túžba,

ktosi ju chytil za členky

a pleskol po zadku,

od hladu plače.

*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru