Velryba všedního dne

Každý den vstupuji

do tlamy velryby,

jež pluje oceánem

všedního dne.

Nečekám na zelenou, 

vcházím do prostoru, 

který se zalyká

střelným pachem uklízeček 

a leskne umakartovými

čepicemi

brigádních generálů.

Počkejte. 

Co vaše teplota?

Promiňte. 

V pořádku. 

Můžete jít. 

Usedám do kajuty.

Kapitán Achab, 

který se může smát

jen spoutanému já

v nenasytném oku

chladného palantíru.  

Právě teď sunu 

kurzor bůh ví kam

a zdát se chci životu.

A pomalu mi dochází,

že Moby Dick

jsem sám

a marně se honím

za stíny 

svých nedostižných

ploutví.