Květy Země

Co znamená dát tip kritice? Co se stane?

Goginovi ... jak= je to vylepšovací slovo, sem s ním :-).... mně baví takhle to ladit a diskutovat o smyslu... děkuji

mě to přijde hodně dobrý, taková syrová náladovka s kyticí - možná jediná malá připomínka - možná úplně poslední věta by snesla malou úpravu - napadlo mě jedno slovo, které by se mohlo připsat - ale jinak fajn pojetí - takže tip

Doladěná verze:

Na stole mám kytici

Květy rudé, smutnící 

Květy duní tichou zemí

Pěstovány k potěšení

Zrají někdy tyhle květy

V Zemi, která pestří světy

Vyříznuty stonky z proudu

Nepoznají vlastní hroudu

Proč mě vlastně napadlo

Hledat tohle divadlo?

Ahoj Radku,

děkuju za opatrnou kritiku ... Jsem začínající a pouze s potřebou a intuicí, které se před časem najednou vylouply. Chtěla bych si o poezii psát a diskutovat, chci se naučit něco navíc ....

Ano, čtvrtá sloka drhne. Báseň vypadá jako jemná ... čtvrtou sloku vidím takto:          Vyříznuty květy z proudu                                                                                                            Nepoznají vlastní hroudu

Vysvětlit o čem básnička je - tím myslíš připojit k básni text nebo přidat sloky, které objasní smysl?

Květy jsou vždycky pěstované k potěšení, ale to neznamená, že jejich podmínky k pěstování jsou vzdycky jen zahrádková radost. Dnes se většina kytic pěstuje za konkrétním účelem. A toto se netýká jen kytek, kytic, pugétů ... No a to je v té básničce .... květy duní (ozývá se potřeba, Země, kde se sami usadí semínkem a kde se jim daří vzrůst a starat se o sebe ... chtějí vzhlížet ke slunci, dozrát do květu a až potom vadnout a opadat ... k tomu potřebují nějaké přirozené podmínky pohodu vzduch vítr slunce a taky jiné rostliny a klid .... to znamená Zemi (území), která pestří světy ... uvažuju v básničce, že komerční květina (nebo něco jiného) takovou Zemi nezná... květina je jeden pěšák v poli neviditelný a k prodeji ... bez potřeb (které v květině podvědomě dují...)... Je to srozumitelné?

Prosím tě, nejsem si jistá, jestli ti to pošlu ... protože nevím, jak to nasměrovat k tobě do pošty ... Tedy pokud bys mi dal vědět, že to přišlo nebo, jak ti to můžu odeslat do Avízo ... tak budu ráda ...

Ivko, vítej na písmáku a přeji hodně inspirace.

Tvé první dílo o kytkách a pocitech je jemné, něžné.

Asi by se dala vylepšit čtvrtá sloka, kde rým: velkohoufu - hroudu - není moc čistý. O rýmech si obecně myslím, že když už je použít, tak právě jen ty čisté. Tedy taková slova, která se co nejvíce (v pohledu od konce) shodují. Tady to sice vypadá, že ta shoda je ve všech samohláskách krom první (na té stejně nezáleží) - o u u. Ale nesoulad tam dělají souhlásky f - d, takže poslední slabiky, na kterých záleží nejvíc, zní dost odlišně - fu - du

Možná by bylo dobré, co do obsahu, víc objasnit o čem básnička je, co čtenáři chce autorka říct, nebo jaký chce vyvolat pocit. Květiny působí smutně, pak duní, ale byly pěstovány k potěšení, pak je položena otázka jestli květy zrají (na tu odpovídám, že ne, že opadají, že zrají pouze plody) a pak následuje verš - v Zemi která pestří světy - kterému nerozumím.

Závěr je filozofický v podobě otázky, ale předchozí děj k odpovědi moc nevede.

Doufám, že tě to mé tlachání neodradí.

Nenech se! Celé dílo je, milé, slušně zrýmované, celé je to rytmicky dokonalé!!! A to už je umění a talent. Takové trocheje se jen tak nevidí.