lyžica z džunglového dreva

F.M.R.C. ... toľko neunesiem ... ale spomínalo sa romanticky***

Päť sliviek...jó ty se balí snadno.

Ale k básni: Velmi pěkné kouzlo, kouzlo vzpomínek. To se čte tak pěkně, až oči přecházejí. Tak ber tenhle tip aspoň za deset.

Krásně vystrúhané vzpomínky

Taky mám ráda spíše anglickou zahradu. Ve svém arboretku ji ale křížím se zahradou japonskou a jihoamerickými náhorními planinami.

Poetickou lžící byl tak zvaný "bagr". Byla to vojenská hliníková lžíce se špičkou zahnutou do háčku, kterou za bývalého režimu nosili oprsklí mazáci na kanadě.    ...Tip. 

Evži ... mala by som pripísať aj tie zranenia ... v tomto prípade nožíkom rybičkou***

jééé ... fantáziu TÚ ja veľmi ľúbim***

Ty jsi ale hodně šikovná :-)

cassy ... tvoje slová sú veľmi milé ... ďakujem***

Aru ďakujem ... prieskumy v džungli sú flákavo úžasné***

aňuška ... iba sa tu tak poflakujem ... idem vystružlikať ešte zopár lyžičiek ... na kolíbky nikdy nie je dosť***

presne tak Jamardi ... záhrada môže byť všade***

takové řádky se dají číst i opakovaně...a ještě lepé - prožívat je...

milý Kočko ... v džungli nie je vôbec sivo ... skôr farebne a živo ... sem-tam sa treba rezko zaháňať ...  na včelu nie, len na komára ... krtko stavia dvadsiaty siedmy bungalov ... veverička si prenajíma lieskové halúzky ... hrkú, čvirik, kuku a hú letí do uší ... a občas v raji zaprší***

ďakujem Alegna ... idem na to***

super dievča, opuštěný místa a džungle jsou prostě nejlepší místa... i na průzkum ;)

Ach, to je krása... Maruška v kraji divů. Jak ráda jsem se tam podívala, a co všechno jsem tam uviděla! Jo, mimochodem, našla jsem tu lžíci. Kvikvíci z ní maj kolíbku...

Důležité věci se dřív nosily za opaskem a nějakou zahradu si asi každý chová v srdci...Ráda jsem četla.

Je tu dievča snící

o své staré lžíci,

o kotlíku, trojnožce,

o mravenci v ponožce,

o medvědu, jenž byl krotký,

o říčce, kde prala spodky

budoucímu manželovi,

ve vzpomínkách plaše loví

půlmetrové candáty,

nemajíc však povolenky

hláskem prosí proto tenkým

muže zjevu pantáty:

„Sorry pane porybný,

dělám věci pochybný.“

Váhám jen mžik pouhý,

řeknu svoje touhy –

do zahrady pralesní

rád bych totiž zalez s ní... ;-)

Krásné vyprávění, ta z džunglového ať dobře slouží .....