Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Čekání 5

28. 03. 2022
10
7
195
Autor
Karla9

 

Před pár lety jsme spolu cestovaly do Říma. To jsi ještě viděla a mohly jsme spolu všechno sdílet. Tvoje citlivá duše se naladila na moji lyrickou notu. Psaly jsme spolu básně prstem do písku nebo je posílaly po větru. Pár jsme jich hodily do moře. Často ses smála a čichala k růžím. Chci být jako ty, až budu stará. Cestou domů ses v autobuse postavila do uličky. Tvůj krásný obličej orámovaný bílými vlasy se zkřivil bolestí. Teprve později jsi mi prozradila, že tě bolelo břicho. Usmála ses a mávla rukou. Každá bolest přejde. Nejpozději v hrobě. Jsi statečná. Rakety už třicet dnů ničí tvůj domov a já nevím, zda ti zůstal ještě kousek smíchu. Nějaký dobrovolník tě vyfotil a poslal mi fotku. Vím, jak vypadáš, když tě něco bolí. Ne, tentokrát to není břicho.  


7 názorů

Karla9
28. 03. 2022
Dát tip

Diky. Cítím skutečnou podporu od lidí, které neznám. Vážím si toho.


Alegna
28. 03. 2022
Dát tip

Cokoli pomůže je dobré, chci věřit v dobrý konec a ve šťastné shledání


svatekr
28. 03. 2022
Dát tip

Karlo, chápu tě. Já už vím, že pár svých přátel už neuvidím. Psaní pomáhá.


Karla9
28. 03. 2022
Dát tip

Díky vám. Není pro mne snadné tuhle kroniku psát, ale tak nějak mi to pomáhá...


annnie
28. 03. 2022
Dát tip

To čekání se mi stává těžším a těžším. Doufám v happyend, i když slovo happy je už předem podivně pokroucené...

Pěkně napsáno, tip a.


Abakus
28. 03. 2022
Dát tip

to teda nie je jednoduché. 


ach .......


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru