Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Výheň dní / The Forge of Days

04. 04. 2022
8
34
531

The Forge of Days

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Byl jednou jeden smutný sonnet...

                                               

        Zetlelé květy nový život sytí,        

         krásu zas oko, které se dívá;       

           ve tmě i černé světlo svítí,        

      a smutek vždy příští radosti skrývá.   

                                                

   Jak Héfaistos udeř do mříží své klece,   

     silou, jež spánek sny na víčka kreslí,    

     chléb svou chuť získává ve výhni pece,  

        a mnozí jiní už stejný kříž nesli!      

                                                 

 


34 názorů

Lenochod
20. 05. 2022
Dát tip

Inexhausetable, také jsem alergická na spoustu slov a vět, které původně měly docela jiný význam, než je církev "pokazila". Myslím, že dobrovolně vyhledávat utrpení je naprosto nepřirozené, a tak to určitě původně myšleno nebylo. Spíš to bylo myšleno tak, že když už tě v životě nějaké utrpení potká (což je nejspíš nevyhnutelné), abys jej nesl statečně jako Ježíš... V tomhle já jsem zklamala a zachovala jsem se opačně než on... On to přijmul. Já vím, že bych měla, jenže to nedokážu. Mám dojem, že cena za život je příliš vysoká, že žádné utrpení nestojí za to... Zkouším se s tím srovnat, zkouším to přijmout, teď to zatím nedávám... Jedno ale jasné je. Když had potká žábu, buď se had nají a žába zaplatí utrpením a životem, nebo bude trpět had hlady (pokud žába prchne), a když nezabije ani jinou žábu, zaplatí životem on. Co je pro jednoho dobro, je pro druhého zlo. Každý zažije obojí, ale v různé míře. Celkově se to musí vyrovnat, tak funguje život na Zemi. Dokud vše byla jen teorie, dokonale vymyšlený ráj, jen možnosti a vzory, nebylo žádné utrpení, ale také žádný opravdový život, žádný vjem a žádný pocit a žádné poznání. Utrpení je cena za to, že došlo k rozhodnutí poznat jaké je převést teorii do praxe. Rozhodnutí, aby se vše stalo doopravdy. Utrpení musí být zažito určité množství, aby to fungovalo. Jsou však různé formy utrpení, na nich nezáleží, záleží jen na množství. Někdo proto může trpět na kříži, někdo nespravedlivým oslepením a někdo proto, že ví věci, které vědět nemá, a nemůže se s nimi nikomu svěřit... A někdo na sebe vezme dobrovolně víc utrpení, než musí a tím vyvolá nerovnováhu - vznikne na druhé straně místo, kde nebude potřeba téměř žádné utrpení. Tohle podle mne udělal Ježíš. Je to zkrátka cena za život a když někdo zaplatí více, jiný to bude mít levnější. Je to však zařízeno tak, že o tom nikdo přemýšlet nemusí, každá akce vyvolá náležitou reakci, kdo se chová přirozeně, dělá přesně to, co vesmír chce. Rovnováha funguje i bez našeho přičinění.


Lenochod
20. 05. 2022
Dát tip

Inexhausetable, opisovat toto jméno je utrpení, zvláště pro lenochoda (a zkopírovat to nešlo). Omlouvám se, byla jsem zkrátka líná. Většina čtenářů Písmáka je líná psát i Lenochode (a to je o dost kratší), je mi to jasné, tak neřeším, když to všelijak zkracují a komolí. Ale chápu, že na to někdo může být háklivý. Zjistila jsem, že ten chytrý tablet zkomolil můj komentář, a místo "oslepil" tam šoupnul "odlepil" aniž jsem si toho všimla. Ten příbuzný samozřejmě netušil, že se určitému množství utrpení nevyhne nikdo a ani že když on trpěl hodně, jeho synovec třeba bude trpět o to méně. Kdyby tohle lidé tušili, brali by utrpení úplně jinak. Jsou ale i lidé, kteří jsou vědoucí a nejen že to tuší, oni to vědí. Proto jsou ochotni nastavit i druhou tvář, když je někdo uhodí. Ne proto, že jsou blbí a nebo poslušní něčí rady či příkazu. Dělají to ze soucitu. A zdravotnictví to nevyřeší, kvůli rovnováze vždycky někdo bude trpět. Utrpení patří k životu právě proto, že bez něj by to nešlo vůbec. Je součástí celkové rovnováhy. 


Aru
20. 05. 2022
Dát tip

díky Lenochode ;)

ale lehce pesimistický pohled, že všechno skončí v plamenech jsem si udržel, ale už mě to netrápí, pokud je tohle celé jenom nějaká absurdní hra se svými vnitřními pravidly, budu čekat dokud neskončí, jednou se dočkám :D

jen bych doplnil, že to co čím jsme teď, že tím můžeme být jenom teď, protože jsme tady, že to smrtí končí a zůstane to vědomí co utvořilo to co vzniklo tady, nemyslím si, že je nutné potlačovat ego, nebo být dokonce dobrý, protože aby člověk zde mohl být musí být hercem a tím být součástí hry a v rámci hry je samozřejmě nutno stanovit pravidla, která potrestají každého kdo nebude hrát podle nich. všiml jsem si toho, jakmile jsem vybočil z těchto vyjetých cest, okamžitě se ozval program, který takříkajíc "posednul" někoho, aby mi dělal policajta. křesťani to znají, když jim věřící posedne ďábel, myslím že je to jen program co se vymknul kontrole, protože si ho stvořili, tak jak ho stvořili, případně ho lidi stále budují a živí svým strachem, nebo něco mezi tím.


Lenochod
20. 05. 2022
Dát tip

Stole, pokud to myslíš doslovně, tak máš pravdu, ale pokud je to myšleno obrazně jako symbol utrpení, pak mnoho lidí na Zemi bylo fyzicky a psychicky pokořeno tak jako on, i Bohem opuštěno a navíc o jejich utrpení třeba ani nikdo neví. Zdravotnictví i když je jeho cíl utrpení zmenšit, kolikrát ho také zhorší, někomu i způsobí ( např. našeho celoživotně zdravého příbuzného odlepil lékař při preventivní zdravotní prohlídce, když mu kontroloval krční páteř a škubnul mu krkem - on se pak trápil zbytek života, dokud se neutrápil). Jak píše Aru, není dobra beze zla a když je někdo šťastný, musí jiný trpět. Je na nás, jak si to utrpení rozebereme, soucitní lidé (jako Ježíš) si ho na sebe berou více právě proto, aby ho na druhé nezbývalo tolik...


Lenochod
20. 05. 2022
Dát tip Aru

Toto dílo jsem si musela dát do oblíbených, a až mi bude ouvej, vzpomenu si, že ho tam mám pro ten případ schováno! Tohle je nejlepší diskuse, jakou jsem za velmi dlouho četla, hlavně díky Aruovi. Netušila jsem, že to někdo vnímá tak jako já a moc mě to potěšilo. Aru, zažila jsem jak klinickou, tak šamanskou smrt a také smrt ega, jak to umí zprostředkovat jen Bufo Alvarius, a souhlasím s tebou.


Aru
17. 04. 2022
Dát tip

je snad vědomí stroj, nebo budova, nebo cokoli fyzického? tys viděl očima vědomí, nebo myšlení? a přesto můžeš s naprostou jistotou říct že si uvědomuješ a myslíš. ano fyzické objekty mají tu vlastnost, že se rozpadnou, přesto jsou zničeny i atomy z kterých se skládají? a jsou zničeny protony a elektrony z kterých se skládají atomy, když spadne budova? jsou snad ničeny stavební prvky ze kterých se skládá hmota a náš svět tedy někam pomalu vyprchává? pak by nemohl být vesmír nekonečný, ale neustále by se zmenšoval, až by nezbyla žádná hmota, protože při každém rozbití stroje, pádu baráku, nebo požáru, by zmizelo příslušné množství atomů, protonů a elektronů.

co není fyzické, jako vědomí, to nelze zničit, vztahovat tedy materialistické teze na nefyzické jsoucno je nesmysl, příčící se jak duchovním zákonům, tak fyzikálním a matematickým zákonům, protože to co nemá tvar na to nelze uplatňovat měřitka toho co tvar má, v tom materialismus chybuje a stává se tak dalším náboženským směrem, když si uzurpuje jako všechna dosavadní náboženství vztahovat své zákony ze světa forem na vědomí/duši ze světa bez forem

krom toho i kvantová fyzika tvrdí, že vše je energie, mizí snad někam energie? pokud nikam nemizí atomy, protony a elektrony?


Safián
16. 04. 2022
Dát tip

Aru, v tvém případě může být vědomí zničeno gramatikou.


Norsko
16. 04. 2022
Dát tip

Takové bojovné. Bojuj, válečníku


Aru - to je ovšem hrubá vulgarizace zákona zachování hmoty.

Jiný fyzikální zákon totiž říká, že entropie uzavřeného systému nikdy neklesá (a roste s každým procesem, který doprovázejí termodynamické jevy jako konání fyzikální práce).

Z tohoto zákona mimo jiné vyplývá, že každy stroj se nakonec rozbije, každý budova spadne, každá živá bytost nakonec umře, a každé sdělení bude jednou zapomenuto.

Jak tedy zničíš vědomí živé bytosti? Jednoduše, stejně jako spálíš obraz - jakmile shoří plátno a barvy na něm, zbývá jen nedokonalá fotoreprodukce, nebo ještě méně dokonalé vzpomínky.


Aru
16. 04. 2022
Dát tip

ještě něco, Zákon o zachování energie říká, že energii nelze vyrobit ani zničit, ale pouze přeměnit na jiný druh energie. tudíž jak by vědomí mohlo být zničeno odchodem z fyzického světa?

"Ach, právě jsi dorazil?

To je velmi neobvyklé. Jak je to dlouho!

Raduj se, můj nový příteli! Neboť toto je pravé útočiště Opuštěných.

Chladný a jemný malovaný svět Ariandelu.

Rychle, jdi a najdi si ho sám.

Sladkou, hnijící postel, na které si můžeš lehnout...

 

Ach, ach, ano, samozřejmě.

Ty nejsi výjimkou. Všichni jsme viděli strašné věci.

Ale teď jsi v bezpečí. Ať ti to ulehčí břemeno.

Ariandel pro tebe bude skvělým domovem.

Tak si ho najdi.

Sladkou, hnijící postel, na které bys mohl ležet..."

:D:D


Safián
15. 04. 2022
Dát tip

Nedošlo mi, že ta větička o sonnetu bylo vlastně motto.  Tobě zase nedošlo, že sonnet není žádná (známá) forma. Není mi známo, že by ji kdokoli používal. Takže je jen tvoje a jsi po právu sonnetář. Na dřevorubce a misimusa je to dobrý výkon.


Aru
15. 04. 2022
Dát tip

Prométhee, ať si o posmrtném životě myslíš cokoli, biologický mozek končí, jakmile ho jeho dosavadní majitel opustí, říká se tomu tady smrt a dosud tak učinili všichni, tudíž nebýt zde a přesto mít svůj mrtvý mozek je nesmysl, chápu že ti imponují upíři, jako hrabě Drákula, kteří ač po smrti mají svá těla, ale tak to negunguje ;D:D

jsem ale ochoten tvrzení vzít zpět, jamile uvidím v ulicích fungující Robobrainy, nebo ty upíry :D

zajímavé, jak je těžké i přes množství her vysvětlit fungování simulovaného světa, když taková hra má svůj vlastní svět, své obyvatele i svůj smysl a lze v takovém světě zažívat emoce, ale je nejspíše nepřekonatelné vidět tak i tento svět, ačkoli existují na to nástroje -hry (knihy, filmy)- které ukazují že i simulovaný (vymyšlený svět jen pro určité médium) svět může mít svůj uzavřený smysl dávající smysl jen v tom prostředí a nikde jinde ;)

jak těžké by bylo vysvětlovat Geraltovi, že neexistuje a že žádný mozek nemá? :D:D


Aru - a kde budeš bez fyzického mozku generovat myšlenky? BTW všechno vědění se obsáhnout principiálně nedá, viz Ecův důkaz, že je nemožné sestrojit mapu nějakého státu v poměru jedna ku jedné (je to v knížce "Jak cestovat s lososem a jiné eseje").


Aru
15. 04. 2022
Dát tip

Zeanddrichu, jisté je že až odejdeme ze Země, pak poznáme plnou pravdu, takhle obraz není uplný už jenom z toho faktu, že fyzický mozek by nebyl schopen kapacitně obsáhnout všechno vědění :)


BTW všem - to svoje za sonnet nepovažuji, mezi formami moc nerozlišuju a nestarám se o ně (prý píšu jako dřevorubec, což jsem se rozhodl interpretovat jako kompliment).

Sonnet napsala kolegyně "Debbi", je moc pěkný, tak si ho taky pls přečtěte, tohle je jenom reakce na něj, díky, Debbi píše moc pěkně, je taková organizovaná, a smutná, je mi to sympatické (i když nevím proč, skoro nikdy nevím proč, skoro nikdy nevím nic, ale začíná mi to vyhovovat. ;-)


Safián
14. 04. 2022
Dát tip

No vidíš, sonnetáři. Pěkné. Ale nic převratného, jak by člověk čekal. I drobnosti (zbytečné) by se našly. Ale vem je čert. Tip.


Aru, je zjevné , že jsme dostali rozdílné informace (nebo jen si pamatujeme něco jiného ?: ) )..

 

 


Aru
14. 04. 2022
Dát tip

Zeandrichu, to si právě myslím, že nějaké zdokonalování je nesmysl, to učí všechny náboženské směry, aby se tu lidi jen tak nepovalovali a neužívali si života v tom co kdo uzná za vhodný, ale takhle když nad člověkem stojí bič boží (ať je to bůh/bozi, osud, karma, nebo cokoli zakladatele náboženského směru napadne), tak je mu vytyčen v šabloně cíl.

Zeandrichu, když nejseš v tomto světě, nemáš tělo, tedy jsi jen vědomí, které sice ví všechno, leč nemůže zažít nic než uvědomění si své existence, tedy ono "já jsem" a to je celé, proto se sem chodí do simulace, co zažiješ je na tobě.

aby mohlo být vůbec dobro, musí být i zlo, jin a jang, to je pro tento svět jako prvek dualizmu, tedy pokud by byli všichni dobří, tak ti co se chtějí učit, ale ne proto, že by někde stál nějaký policajt ve hvězdách, jak by toho dosáhli? a tady když se podíváš, na dualizmu je svět postaven. být zlým si vědomí vybere svou roli ještě před vstupem do programu, aby ti co se chtějí vyvíjet, nebo zažít příslušné programy na sobě toho mohli vůbec dosáhnout, bez zla není dobro a bez dobra není zlo, stejně jako bez dne není noc, atd., atd., na dualizmus můžeš narazit kam se podíváš.

věřit můžeš v cokoli a je to naprosto v pořádku, pokud sis vybral program křesťana nic na tom není spatného, je to tvá cesta, ale čisté vědomí nemá s bohem, ani náboženstvím nic společného, všechny náboženské systémy mají smysl jen zde na Zemi, dokud žijeme, pak jejich smysl končí, jelikož smrtí opuštíš program dualizmu, tedy dobra a zla a jsi zpátky jen tím vědomím, bez zla a dobra ti nemá kdo poroučet, nebo není o co usilovat, pokud ty si sám nevybereš, že půjdeš sem, aby jsi něco zažil, bez těla v prostoru, kde nic není toho moc nezažiješ, respektive jen uvědomění si své existence.

pokud ale chceš věřit v nebe, peklo, nebo kruh karmy je to na tobě, nikdo ti v tom nebrání, důležité a to jsem nazřel je ona pestrost v mnohosti cest, proto mě už nějaký boj za cokoli netrápí, kdo se chce povraždit za jakékoli ideály, sám si vybral a sám sklidí své plody svých rozhodnutí, leč jsou to rozhodnutí každeho z nás činěné každý den, minutu po minutě, to je život, činit rozhodnutí a zažívat důsledky vlastních rozhodnutí, ale pořád je to hra, ale ti nejlepší herci netuší, že je to hra a proto můžou své role tak skvěle odehrát, hrát svou roli neznamená, že je to špatně ;)


Aru, věřím tomu, že pokud jde někdo sem dolů (mluvím tedy o běžném ..člověku, nechytej mne zase  za slovo :) ), nemůže si (rozhodně ne o své vůli ) naplánovat, že tu bude  zlý..

Sem dolů se bytosti chodí učit,..., a odchází sem s tím, že se jdou zdokonalit, že se sem jdou realizovat", tvořit, td. (což je, bez zažití", tam nahoře (přinejmenším do určitho stupně vývoje, asi nemožné..) ),...,  že se jdou zase o krůček příbližit svému Stvořiteli, který je přeci stvořil k obrazu svému.. :)

..jaký by měl celý svět kulis potom smysl, kdyby neměl bytosti  nutit se zdokonalovat? :) ((my křesťané v tom máme docela jasno.. :) ))


Aru
05. 04. 2022
Dát tip

tak jsem to promyslel, a i karma je nesmysl :D

není nic kromě tebe, co by chtělo do světa forem, tedy sem do simulace, kdo a proč by ti nařizoval se sem vracet ve světě kde nic není než vědomí, než pouhá existence, tedy ono "JE". všechno ostatní jsou jen konstrukty tohoto světa forem, tedy všechna náboženství, všechny duchovní nauky.

ve světě bez forem zákonitě nemůže být žádné zlo a dobro, tedy ani nebe, ani peklo, ale jen to vědomí, které se rozhodne dobro a zlo zažívat a musí sestoupit někam, tedy sem, kde lze to něco zažívat/dělat, protože bez těla, jenom jako vědomí neuděláš vůbec nic, jsme to tedy my sami co zažíváme defakto sami sebe a ztotožňujeme se, identifikujeme se s našimi vlastními představami, které jsme vyvtořili pro nás samé,... dobré ne? :D


vesuvanka
05. 04. 2022
Dát tip

Pěkně napsané, TIP


Aru
04. 04. 2022
Dát tip Lenochod

svět nezaknine :D

lidé jsou nezlomní idealisté a budou se sem rodit stále znovu ;))

krom toho, i kdyby svět nakrásně zaniknul, tak se namodeluje znova, ty jako programátor bys o tom měl něco vědět, že tohle je prostě simulace, když ve hře narazíš do zdi, obvykle tě nepustí skrz, tedy jestli je dobře udělaná (o víkendu jsem v jedný takový padal do voidu :D ), tak prostě funguje tenhle svět, je to simulace,  takže strach z čeho? ze spadnutí programu? nahodí se znovu, když půjdeš skrz materiál, dojdeš k základům jeho programování, protony, elektrony, atd, myslíš že si můžeš sednout na atom? a přesto můžeš, když si sedneš na židli :D

o víkendu jsem poslouchal Jana Raka, dost mě uklidnil, a v podstatě jsem si to myslel dávno, akorát mými slovy "je to podvod", zaměň za je to simulace :D jako lidi jestli si chtějí hrát na válku, nebo se identifikovat s tím co pozorují, náš problém to přece být nemusí.

mimochodem mě napadla naprosto šílená myšlenka, když píšu šílená, tak určitě taky někoho napadla, napsalo se o tom tisíce knih a jenom ke mě se to nedoneslo :D

totiž vše co je, je, to je neodiskutovatelné, a co jednou je, z toho prostě nelze učinit nic, lze to přeměnit, ale pořád to bude, tak teď to šílený, tady si v klídku někdo umře, ale jde k nějakýmu tomu svýmu podvědomí, nebo co, který ho, tady, jako v tomhle světě drželo při životě, umře, má splněno, ale už nikam dál nejde, prostě předá jakoby štafetový kolík dalšímu, jakože něco jako včelín? jakože, to sice tvoří jakýsi reinkarnační řetěz duší, ale sám tvoří s tím podvědomím s tou starší duší/podvědomím? nebo co, jakýsi hrozen duší, vzpomínka na minulý život je pak vzpomínka jako na předchozího kolegu, sem je pak vyslán jeden unikát jednou, ale v tomhle světě je snadné se  identifikovat, ostatně jako se vším, podíváš se do zrcadla a hned, "jo hó, to jsem já", ale to je nesmyl, je to prostě jen odraz, toho co vytváří simulace, prostě prográmky, takže se zavede na Zemi karma a máš prostě vysvětlení :D ALE to je to jen nápad, normálně beru klasickou reinkarnaci, teda ne že jsi člověk, housenka, slon, pak zase člověk a potom žížala, to je kravina, je to postup odněkud někam, maximálně můžeš stagnovat, ALE co když ti tzv. zlí na sebe vzali tu roli, aby jak si někde psal jsme neleželi všichni v těch sudeh, vem si, že na mentální úrovni se ty prográmky musí udržovat, a když by na to všichni srali, tak svět by se postupně vysublimoval, takže z tohohle pohledu už tak moc karma nedává smysl, když se někdo rozhodne před narozením, že bude zlý, chápeš, kde je tlak, vzniká logicky i protitlak, tudíž pak je to prostě rozhodnutí, byť přijmutí i všech důsledků co k tomu patří, ale to už se hrozně zamotávám do spekulací.

jo, takže kde jako někde bere tu jistotu, že to není prostě filmová role, když se budeš dívat na film, tak nepůjdeš kamenovat herce za to, že odehrál prostě co měl ve scénaři :))

víš co, už hmota jak se zmenšuje do molekul, atomů, atd, atd., tak prostě by bylo něuvěřitelný si myslet, že to není program a tudíž simulace, stůl prostě není jen stůl ;)

- něco si z toho vem, zase je to pátý přes devátý :D jako dycky u mě, překlepy si přechroustej, určitě najdeš :D


Aru - karty mám, a chystám se jejich prostřednictvím napsat celý cyklus, co karta, to báseň. Nevím ale, jestli to do konce světa stihnu. Dnes je mi do ouvej, strach z pádu oblohy je velmi silný...


Aru
04. 04. 2022
Dát tip

ty máš ty karty viď? já jsem moc líný ty své otevřít :D

- pravdu díš, čím větší soužení, tím potom větší veselí - (a některé historické události by působily jako veskrze černý humor, tak o nich pomlčme) - :D


Andreina
04. 04. 2022
Dát tip

Smutný sonet, ale s nadějí.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru