Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

TD - Hovnocuc s motýlími křídly

25. 12. 2022
0
1
180

Žil byl kdysi ve Městě jeden vypravěč, říkejme mu třeba Honza Pumlíč, který si připadal náramně duchaplný, ačkoliv psal pořád dokola o stejných tématech - o skřítkách v lese, o holčičce, co zapálila školu, případně o škole u lesa, kterou zapálili skřítkové spolčení s malou holčičkou. Nicméně Honzovi monotématičnost vlastních příběhů nijak nevadila, naopak, byl se sebou náramně spokojený, neustále na své čtenáře pomrkával, šibalsky se usmíval a říkal - neprošvihněte můj další díl románu na pokračování, jinak se nedozvíte, jestli škola opravdu shořela až do základů, a kdo jí vlastně zapálil, ale čtenáři už to věděli dopředu, nicméně četli literaturu pana Pumlíče rádi, protože když víte, jak kniha dopadne dopředu, tak se aspoň nedočkáte žádného leknutí. 

Jednoho dne se do Města přistěhoval robot, který byl rovněž spisovatelem a vynálezcem, a pan Pumlíč právě napsal zbrusu novou povídku o skřítkovi Ťuflíkovi, co jezdil s hovnocucem ve městě Tfujlík (nebo to bylo naopak?), a robot, když ten příběh četl, tak nelenil a hovnocuc vylepšil - přimontoval na něj motýlí křídla, která napojil na patentní pohon napájený krmnou směsí pro závodní motýly, takže jeho hovnocuc s motýlími křídly byl o šedesát tři procenta efektivnější než ostatní hovnocucy, které se namáhavě ploužily s nákladem hoven po silnicích. Křídla byla navíc pomalována výjevy z dějin a bájí samotného města, takže se při vyprazdňování žumpy každý měl možnost zároveň poučit a vzdělat o historii. 

Pan Pumlíč prohlašoval, že hovnocuc s motýlími křídly je hloupý a neoriginální vynález, že motýlí křídla se dají přidělat na cokoliv, a že taková věc napadne i starou almaru na smetišti. Obyvatelé města věděli, že z Honzy Pumlíče mluví závist, a residuální lidský šovinismus - bylo to ještě v době, než Městská rada předala řízení záležitostí správy robotům a odešla do důchodu, a lidských šovinistů bylo tenkrát ve Městě více než molů v šatníku. 

Hovnocuc ale mezitím vyhrál ve francouzské Nice prestižní soutěž Inovace století, a posbíral rovněž několik zlatých medailí na veletrhu hovnocuců v Brně, a z celého světa chodily objednávky, protože všechna města na světě chtěla také hovnocucy s motýlími křídly. Robotí konstruktér daroval svůj prototyp městskému muzeu jako dárek k Vánocům pod stromeček, a z celého světa se na něj sjížděly dívat davy turistů, takže Město pohádkově zbohatlo a mohlo si dovolit rozdávat obyvatelům cukrovou vatu zadarmo, a nikdu nemusel víc pracovat na poli ani jinde, takže páně Pumlíčovo hudrování ve všeobecném bujarém veselí a jásotu jaksi zaniklo. 

Z toho plyne poučení, že pokrok zastaviti nelze, a že škarohlíd nakonec vždycky zůstane se svým hudrováním sám!


1 názor

Aru
26. 12. 2022
Dát tip

jak duchaplné se mstít za komentář, kde jsem psal, že píšeš téměř (ano, je tam toto kouzelné slovíčko - téměř) stále dokola o tom jak lidstvo si nezaslouží nic jiného než být zničeno, protože všichni lidé jsou zrůdy ničící planetu, není to snad pravda, na tvých asi "150?" přezdívkách, kde tyto témata poslední dobou rotují v kruhu? a čtenáři jsou poctěni si je připomínat znovu, znovu, znovu a znovu?

psát o Lindě, ale mladší na vánoce je tradice, která zavazuje :D mimochodem tys asi nepostřeh, že příběhy, které pokračují, jsou příběhy na pokračování a navazují na sebe a jsou uloženy v příslušných sbírkách,

líbí se mi jak píšeš: "psal pořád dokola o stejných tématech - o skřítkách v lese, o holčičce, co zapálila školu, případně o škole u lesa, kterou zapálili skřítkové spolčení s malou holčičkou" a hned do druhého odstavce dáš příběh o Tfujíkovi, který v Pohádce o Tfujíkovi není ani jedno z uvedených příkladů, to je opravdu skvělá logika, původní Ťuflík, ani Tfujík nejsou skřítci, mají jen schválně idiotsky dementní jména, ale tos asi nepostřehl v čem je vtip a osa příběhu: Tfujík, Ťuflík, Ťufík, Ťukíť, ;)

pak je tu třeba povídka "Kanystrterapie", která stojí na zkomolenině canisterapie, tedy léčením s psíkem, v povídce se ovšem jedná o léčení objímáním prázdného kanystru, opět žádní skřítci, víly, nebo Linda a tak bych mohl pokračovat dál a dál, např. soutěžní Malé motivy téhož, extrémně zdařilý originální text, byl tak originální, že skončil snad předposlední :D nebo třeba povídka V Andělínově, což je čistokrevná parodie na křesťanské nebe.

některé motivy se skutečně opakují, ale tys je zrovna nevyhmát


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru