Oděna listopadově

Když už, tak v přítomném čase: žerou. Ale já bych už nad tím nepřemýšlel a začal něco nového. Moly můžeš použít ještě několikrát. Podle mě je to symbol rozkladu, tam by byl účiný. 

Oki, vidím, že moli tady neprojdou :-D ;-)

Moly bych použila v jiné básni...

A když budu ještě  otravná jako mol a změnila bych to takto? (mně se totiž ti molové líbí, je to méně okoukaný závěr a krom toho, že z toho vyplývá, že se osoba nedočkala, tak taky to může působit i tak, že už je i trochu bláznivá...) :-)

Oděna listopadově

čekám tu na Tebe

vždy ve stejnou dobu

a mezitím můj kabátek sežrali moli

Dobře, děkuji, že sis dal práci s vysvětlením, chápu ;-)

 Bohužel nejsou moli vrcholným veršem básně. Tím je verš už nevím kolik let, který nám odhalí všechno podstatné a zároveň každému z nás ponechá prostor pro individuální dozvuk. Poslední verš je tu jaksi navíc. Zvláštní pocit z básně je jím zatlačen do pozadí. Báseň je najednou přetažená, protože poslední verš nám do pocitu z ní "důvtipně", ze zcela jiného soudku,  zopakuje to, co už víme. Báseň je, možná podvědomě, komponovaná na principu stupňované pointy, do kterého poslední verš nezapadá.  I když bytostní lyrikové mají proti jakékoliv pointě námitky,  myslím, že k té tvé se decentní způsob stupňování hodí. Problém sežraného kožichu není v něm samém, ale v jeho svázání s básní.

Jinak zvláštní, jak jsou názory na básně rozličné - na jiném serveru se líbili naopak právě hlavně ti moli :-D Viz: TaTak tohle je dost dobrý... Paráda!

A moli jsou skvělý vyvrcholení...k tohle je dost dobrý... Paráda!

A moli jsou skvělý vyvrcholení...

17.02.2023 17:03:50 | Koala

Ano, to jsem zas pro změnu pochopila, že ses spletla :-)

Pardon, to bylo od J. Dvorského, ne od tebe:-)

"Můj pane" jsem nepochopila. Že by narážka na oddanost? Respektive blbost... :-D

No, nevím, můj Pane tam zatím nevidím a za druhé nevím, čím by báseň vylepšil:-)... ale je to tvé dílo, a od toho tady jsme, abychom si sdělovali pocity z něj.

Dobře, díky :-)

Právě bez posledního by mohl doznít parádní pocit z:

čekám tu na Tebe

vždy ve stejnou dobu

už nevím kolik let

Jinak samozřejmě kritiku beru na vědomí. Jsem ráda za VŠECHNY názory tady.

Nevím, co bych proškrtala - už tak mi to připadá dost stručné a strohé (doufám, že tím nebylo myšleno proškrtat úplně vše...) ;-) Mrzí mě, že se vám poslední řádek nelíbí - mně ano. Nechtěla jsem tam psát něco omšelého jako třeba "marně" a chtěla jsem, aby to korespondovalo s celou básní - kabátek, oděna. Každopádně děkuji za přečtení a názory.

Chtělo by to proškrtat. A vyhodit poslední verš. Ten to zabil.

Nostalgická výčitka se dobře čte, snad až na poslední řádku... /ta mi nesedla/... nej pro mne druhá a čtvrtá strofka.