Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nad propastí

Výběr: Muamarek

02. 06. 2023

253

Autor

Alenakar

Je večer - černé mraky jdou,

jdou nad vodou, jdou pod vodou -

a teskná, šerá krajina

se pod nimi chvít začíná.

Je večer - mraky k městům jdou,

jež dřímou v mlhách nad vodou -

a k jejich věžím nehnutým

jdou krokem tichým, sehnutým.

Jdou mraky k věžím, marně jdou

s tesklivou lhavou modlitbou -

jdou za vodu, jdou za lada,

kde Bojácných je nadvláda.

Karel Hlaváček ( jedna z posledních básní )

Nad propastí

Psát temné verše snad se jednou naučím

od Karla Hlaváčka... Už léta snídám s ním

i večer usínám v studené náruči

mrtvého básníka... O dávných dobách sním:

Fiakry, koně, noc, pomalá kopyta,

tam v lampách modrý plyn, v ulicích příšeří...

Poslední sklenka již nebyla dopita.

Poslední slůvka jsou sněhové pápěří.

Propast a zábradlí... Nad tmu se nakláním.

Když květ, tak uvadlý ve váze bez vody!

Zní hoboj, viola... Když zvon, vždy klekání,

jež tmu k nám přivolá! Nikdy čas na ódy.

14 názorů

Alenakar

před 10 měsíci

Dát tip

Rhodesie,

díky. Vždy moc oceňuji, když moje dílko někdo vnímá i sluchem.

moc děkuji za výběr, ale myslím, že tuhle básničku asi trochu přeceňuješ. Jen jsem si tak trochu hrála s alexandrínem a sama už nevím, kde končí alexandrín a začíná daktyl. Museli by se na to podívat Safián a Silene.

Alenakar

před 10 měsíci

Dát tip

sveřepko,

některým dekadentním básníkům nelze jejich emoce věřit. Na zoufalce si jen hráli, protože to tehdy ( na konci 19. století ) bylo v módě. Hlaváček ale začínal jako sokolský básník, když se však nakazil tuberkulózou a čekal na smrt, dobová módní dekadence se pro něj stala tím nejautentičtějším způsobem vyjadřování. Jemu je možné uvěřit každé slovo. Já "tvořím" vždy tak nějak na pomezí divadla a skutečnosti.

Rhodesie

před 10 měsíci

Dát tip

Nádherné dílko, které vnímám zrakem i sluchem...

Muamarek

před 11 měsíci

Dát tip

Nádherná baladická báseň věnovaná Karlovi Hlaváčkovi.

Ty slovy opravdu nanášíš barvu - tentokrát hodně temnou, laděnou do století páry... Tvé básně ale nejsou pouze obrazy, je to oživlá pulzující doba, je to něco, co se člověka dotkne až kdesi hluboko uvnitř.

Klaním se...