hradiště

jsem ji nějak přehlídla :) nebo neměla čas ji uchopit ... dneska mi sedla, jen možná úplně na konec bych dala ten soucit, bo je to největší pecka :D ten soucit. Ale možná že jen dneska pro mě :) Vždycky ráda objevím, co nečekám -   možnápřečtenou báseň - je to jako najít pod pufovanou rejží zapomenutej bonbón

Skvělý. A hlavně závěr, že ta hora nás má vlastně na háku...

Janino, ne, kdepak, v žádným případě nejsi natvrdlá, každý ať v tom hledá (a nachází), co ho v té chvíli zrovna nejvíc oslovuje. 

Vida, jak jsem natvrdlá. Ta druhá (lidská) rovina by mi zrovna u téhle básně vůbec nepřišla na mysl...

Jak ožil kraj u Černobylu, když odešli lidé. Příroda si poradí. Bez nás je jí evidentně bujněji. Díky za text. 

díky všem.

a ano, text může být i o tom, jak si příroda bez nás / po nás poradí

ale stejně tak si můžete za horu nebo les dosadit něco / někoho jinýho.

(pardon, zase vysvětluju svoje texty)

Jak píše Jana. Tohle čtení uklidňuje, obsah má hloubku.

Úžasná. S úžasnou pointou. Velký tip. :) 

Přesně tak... Vlastně mě to uklidňuje, jak se po nás příroda dokáže vzpamatovat.