Kapka v pipetě

Santi, ráda tě zase po čase vidím a vážím si, že tě vidím právě u sebe. Díky za konstruktivní kritiku, shledávám začátek podle tvých slov za mnohem lepší, hm, nad sklenkou dumám, to zdvojení byl záměr. Určitě si tvé postřehy beru pro příště ...

Po čase na Písmáku, první báseň, na kterou jsem narazila.

Tip snad dorazil a zaslouženě. Ale dovolím si komentář. Představuji si, jak by báseň zněla recitovaná na autorském čtení. A pro efekt a dramatičnost bych i v úvodu písemného provedení uvítala dvojtečku a ten první verš bych rozčlenila na více řádků. V závěru škobrtám o opakované slůvko "Skrz prázdnou sklenku".

pikantní na linecké  :), díky za návštěvu Gogine

dost dobrý, takový rybízový koncentrát v zimě...

díky geminy

Tip

Takže Frýda, sluší vám to tam oběma, obě jezevčice zdravím :)

To jsme v Jevíčku, na fotce je se mnou Frýda. To byl rok 2015 a byl jí rok. Byla druhá, první místo obsadila ta krásná jezevčice s klukem, co stojí vedle mne. Barunka byla s manželem. Neuchovnili mi ji, má všechny vady světa, je podle mě přešlechtěná. Máma královna krásy, táta italský šlechtic a Baru je Baru. Ještě, že tak.  Strašně rychle to utíká.  :)

Ne nenudíš se :), ale kdybys náhodou, tak tu knížku o ní můžeš sepsat, nebudu sama, kdo si ji rád přečte. Na fotce u nicku jsi ty a Baru viď?

Jezevčík si na rozdíl od ostatních psů vybere svého pána sám. Je jiný. Musí se spolehnout  sám na sebe, když je v noře, jde mu o život. Proto je tvrdohlavý . A proto je obdivuju a vážím si jich. Mluvím o drsnosrstých, lovecky vedených jezevčících.  No, když jsem byla naposledy přes noc les, tak rozcupovala pelech a všude se vznášel vatelín...aspoň se nenudím. Mohla bych napsat román.  :)

Mám tvoje komenty ráda, jsou upřímné a přímočaré.

Chápu tě, mám zkušenost, že s kým je více starostí a trápení, ten nám víc přiroste k srdci. Baru neměla lehký život a ty jí vynahrazuješ to špatné svojí láskou. Navíc je jezevčík a ten je chytrý až vychytralý, takže si je všeho velive vědomá, to musí být síla zvládat ji, máš můj obdiv a Frýda taky, že to ustojí.

Já jen, snad tím komentem nezkazila básničku. Někdy se rozepíšu i mimo text. Barunku jsem si brala, když měla rok. Milda mi jel v den svých narozenin až k hranicím nad Prahu, bylo to 18.2. , Baru má letos deset let, tenkrát jí byl rok. Je narozaná v září, jako já. Když ji dovezl, myslela, že jí chybí osas, ale ten měla ze strachu stažený mezi nohama. Kulhala a byla doslova vychrtlá. Nevěřila nikomu. Pán mi pssal, že ji měla jeho maminka, která skončila v nemocnici se zlomeným krčkem a umřela. Pak prý musela být v kleci. Měl ještě velké psy, chovatelskou stanici. Podle mne byla pokousaná a týraná. Nenávidí lidi, hlavně chlapy a velké psy. Bojí se dodnes doteku. Když ji přitisknu k sobě, zachvátí ji panika. Má rodokmen dlouhý jako celej svět se samými zahraničními  tituly a všechny vady světa. Nikdy nebude mít štěňata. Ani mi ji neuchovnili. Pán byl nešťastný. Projděte se znovu.  Ale viděla jsem to taky. Když jde Frýda, tak se jenom převalujou půlky a to je něco. Baru žádné nemá. Mám ji ráda. Přes všechny ty roztrhané povlaky, peřiny, pelechy, vykousané díry všude a ve všem, bože, je křížená s bobrem? Louže a hromádky na nečekaných místech i v práci. Kouše mé návštěvy, zezadu, zásadně pod kolenio. Někteří chlapi to berou. Někteří ne. Omlouvám se.  Pokousaná Frýda, co váží jednou tolik, Barunka je králičí forma jezevčíka. Někdy mám pocit, že už nemůžu. Ignoruje pleny a všechen pořádek. Když žárlí, tak i zvrací. Dělá Frýdě naschvály. Ta žárlivost je neskutečná. Skáču doslova přes kaluže. Někdy křičím, že ji dám pryč. Mami , to ji raději utrať. Asi tak. 

pro Alegna

Tak nějak to bude. Někdy kříčím a pak i moje texty. Já dneska ráno taky málem vybuchla. Barunka. Kdybych mohla, tak z ní udělám oběžnou dráhu okolo měsíce. Ale vím, že mne miluje jako nikoho jiného a všechny ty naschvály dělá z žárlivosti. Vlastně si bez těch dvou neumím představit život. :)Tak dobrou, tahala před chvilkou z trouby žemlbábu, byli na hrobech. Přes to nejede vlak 

Phil, to dělaj ty emoce, byla jsem při psaní jak papiňák, a na emoce jsi velmi citlivá, to je vidět na tvých textech. Jo, někteří malíři umějí do obrazů vložit emoce a ať si říká kdo chce co chce, je to z nich, stejně jako z textů cítit. Je to přesně to, co většina lidí hledá, potřebuje...

Je mi hanba, že jsem přehlédla tuhle malou. Myslím, jeden z nejhezčích textů, cos napsala a pro mne výběr. Moc se mi líbí, vtáhla, musela přemýšlet. To mi dělají i některé obrazy. 

Díky fialko, popravdě se mi ani jedno úplně nepovedlo, ale už jsem se trochu uklidnila :). Jsem ráda, že ses tu objevila a díky

Tři přání snad už patří do splněných a jsi v pohodě. :-)

Zeanddrichu, je mi líto vašeho pejska, ten náš měl zase rakovinu, je moc smutné, když bezbranní tvorové trpí ..... proto nemůžu přenest přes srdce, že tahle fenka tak smutně umřela jen proto, že ji páníček nechával samotnou doma a ona se snažila za ním utíkat

... . 

Je to smutné.

(Už jsem zde psal nedávno u Jarmily (u Jamardi), že na konci července srazilo auto našeho pejska na jihu Moravy... . Narozdíl od tohoto měl zlomenou pánev, ..., a žil ještě několik dnů.. ..).

Díky za zastavení, Rado a za tvůj nadhled

.) bože, mě občas taky

Díky Radovane za komentář, rozumím

pro mě imprese, kterou jako nezúčastněný vidím trochu v mlze

Evženie, některé vůbec ne a některé potřebují času víc

Některé vzpomínky čas nikdy nezahladí.  

Rhode, vystihls to přesně, jsi citlivý vnímavý čtenář, sen každého autora, díky

Moc dobrý.

Nabitý emocemi - řekl bych různými druhy negativních emocí (od marnosti až po naštvanost).

Poetko, díky za slova a hlavně za objetí, potěšilo

Nabité emocemi! Posílám objetí..  i na tu dálku! Tip!

Jak uklidňující je vědomí o tvém nastaveném ramenu, Kočkodánku, kdyby na něj došlo, budu se snažit jej moc neosolit a nepofrkat.

Dievča, máš pravdu, Ne je někdy spásné slůvko a za přání posílám díky

Janino děkuju, spánek by byl fajn. Máš dost podobné myšlení, cítím, tak věřím, že rozumíš

Jamardi, přesně, není to jednoduché, někdo touží po partnerském životě a nikde nikdo a naopak a zdá se , že ani věk na tom nic nezmění

Není to jednoduché.

Asi rozumím... a obdivuju, jak jsi to trefně popsala. 

Co obrátit pořadí? Pořádná porce spánku... možná už se ti po ní nebude chtít ani brečet, ani se opít...

báseň s napätím aj rozpätím ... slovko "NIE" je občas najvhodnejšie ... želám dostatok pokoja***

Lído, vůbec se nedivím, že máš nápadníka. To někdy bývá i milé. Ovšem pokud je pro tebe nepříjemně neodbytný, tak jde samozřejmě o jinou kávu, již nepříliš chutnou...

Pro eventuální možnost vyplakání se uvádím do pohotovosti kočkodaní rameno.

Bene, ani jedno z mých přání mi nejde lehce, opití klidně i oželím, pláč, ale pořádný pláč bych potřebovala, je to očista a uvolnění a pak by se upravil i spánek. Díky, žes tu pobyl

Díky Goro. Pro všechny je to dobrý člověk, ač pro mě nepříjemně neodbytný nápadník a ten zlámaný vaz nejsem schopná vstřebat.

To podtržené písmo mám pokaždé, když to zkopíruju, někde dělám chybu. Přepsala jsem přímo a tak podtržení odstranila.

Dada, vztahy jsou složité a když žádný vztah nechceš, je to ještě složitější :)

Hani, přeju, aby ta přání nebyla pro tebe zítra potřebná, snad jen slzy, co čistí duši

Theo něco na tom je, neposoudím tyto řádky, ale džem docela dobrý :)

čtu to furt dokola a asi juž chápu..

no jo, soužití :)

Drsné, bolavé, kyselé a slané! Prostě dobré ingredience pro poezii :)

Zajtra budem mat rovnake tri priania... opit sa nedokazem. Spat bude problem, zostavaju slzy. .aj nad zlomenym vazom.  

Trošku v tom plavu, popravdě :)

Hm, zajímavé... jen zlámaný vaz mne trochu vyděsil. Pěkně postavený text.

Malý dotaz, proč je písmo podtržené?