Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Umění

05. 09. 2023
3
68
441
Autor
Jinys

Svého času jsem shlédnul český film oceněný ledaským, ledaskde a ledasčím. Byť se ve svém názvu hlásí k barvě jediné, přes to, že je zpracován na barevném materiálu, jedná se o film dvojbarevný. Docela drahý, černo-bílý.
Filmů tohoto druhu jsem v mladší části svého života ale zhledl mnoho. Pravda, byly sice zrcadlově obrácené, ale byly stejné.
Zlí versus hodní.
Tedy přesněji, velice zlí, proti velice hodným.
Taková díla mě ale vždy srala, serou a srát budou! Svět přeci takový není!
Čára oddělující zlo a dobro,
jak napsal kurážný člověk, který již také byl částí veřejných pitomců a úspěšných i neúspěšných kariéristů postaven na vysoký, leskem oslňující piedestal, čnící až do nebe,
vede každým z nás.
Natočit film, zobrazující skutečný svět, je ale opravdu kumšt, a každý to nedokáže.

Přesto i takové filmy jsou!
To mi ale bývá při jejich sledování, byť různým, mnohdy docela hořkým způsobem, dobře.

 


68 názorů

Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Textík vyvolal diskusi. Sláva!
Alespoň o tom, o čem jsem nepsal.
:-)
Snad už stačí...


Safián
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar, Švejk není obrazem národní povahy. Kdyby tomu tak bylo, určitě by nebyl světovým spisovatelem. Komu by čecháčci vůbec stali zato? Když už, tak nejblíže je povídka Zrádce národa v Chotěboři. I když i ta má širší platnost.  Tam se hrdina při národní pouti, hnán nutkavou potřebou, uchýlí pod posváný strom. Tímto zrádným skutkem je poznamenán na celý život. Nepřipomíná ti to něco? Haškovým odpůrcům nejvíc vadí, že nevidí člověka jako nástroj uskutečňování zájmů jiných. Vždyť oni mají jen samé posvátné myšlenky, za které by měli ostatní položit i život.

S tvým pohledem na úlohu školy a pojetí historie souhlasím, i když  si myslím, že existuje dost lidí, kteří se i přes tuto indoktrinaci umí podívat na svět objektivněji. Třeba mohou v některé z Haškových postav spatřit současného politika. Jeden dokonce odpovídá i popisu Ladova pera.

 


Zajíc Březňák
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar,

národ Švejků nikdy a nikde neexistoval. Švejk je Haškův literární prostředek, není to reálná, uvěřitelná postava, která by někdy někde mohla žít mimo stránky Haškova románu. Je to postava pouze jaksi vnější, známe jeho chování a nevíme nic o jeho prožívání, o vnitřním životě. 

Historie není ideologie, je to věda o dějinách, má svá pravidla, prameny (zdroje), vědecké postupy. Dějiny jsou rekonstruovaným obrazem možné minulosti. Každá generace minulost znovu a znovu rekonstruuje na základě dostupných pramenů, platného vědeckého paradigmatu a "ducha doby". Proto se v každé generaci ten obraz mění. V některých dobách byla historie skutečně poplatná nějaké ideologii (u nás hlavně marxismu). Na ZŠ a SŠ se vyučuje dějepis, to je takový jednoduchý, schematický výcuc z nekonečného bludiště dějin. Pro děti může být užitečný, ale je to opravdu jen naprosté minimum v kostce nejkostkovatější. Na univerzitě se vyučuje historie, a mohu tě ujistit, že dnes to opravdu není o žádné "ideologii". Je to spíše o tom, co Dušan Třeštík, velký český historik a znalec Přemyslovců a taky Velké Moravy, nazýval simulacry. Každá doba si minulost představuje jinak, stejně jako každý historik má na svůj úsek dějin odlišný pohled. Britský historik Carr přirovnává minulost k vrcholku hory, jeví se vždy jinak podle toho z kterého směru se k ní přibližujeme či v jaké denní době.


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Safiáne,

dějiny v myslích běžného člověka existují jen a pouze jako ideologická konstrukce, která učí lid v dané době žádoucím postojům. Ani na vysoké škole se historie nevyuučuje "objektivně", ale dějepis na základce a na střední, to je vysloveně pouze ideologická nalejvárna. Navíc některé knihy (Jiráska bych nepodceňovala ještě ani dnes) a zejména některé filmy (zvláštěty Vávrovy) mají na národní postoje ještě větší vliv než škola.

...Možná jsme byli národem Švejků už před Haškem, ale asi jen trochu. Teprve Hašek naučil národ švejkovat ve velkém stylu a změnil při tom i realitu devatenáctého století. Dnes mají děti ve škole představu, že většinu národa tvořili za Rakouska veselí "odbojáři", zajímco většina národa ctila císaře a oltář. Můj pradědeček šel dokonce dobrovolně do první světové války bojovat za Rakousko, ačkoli do války opravdu jít nemusel, neboť právě pobývali s mou prababičkou a babičkou ve Švýcarsku. Šel dobrovolně válčit za habsburský stát, který já nenávidím. 


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Jinysi,

rozpolcenost mezi Západem a Východem je součástí české národní povahy. Dokonce je to tak složité, že část národa je svou duší zakotvena na Východě a část na Západě a někteří lidé jsou dokonce rozpolceni i vnitřně, jejich duše je ukotvena jak na Východě, tak na Západě a často už sami nevědí, kam patří.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Safián

Problém zadání, je vnější svět vlastní technické práce.
Ale ano.
Máš bohužel pravdu. U větších věcí přicházejí změny často po zahájení vlastních konstrukčních prací, nebo dokonce až při realizaci.
No, ona i prostá záměna výrobních výkresů dokáže navodit smutné a drahé chvíle...
:-(


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip Janina6

Safián
Parní mašina byla vrcholem mechaniky.
:-)
Ne, že by současná strojařina byla nějaká horší, ale je zcela jiná.


Safián
před 10 měsíci
Dát tip

Jinysi, já nemluvil o uměleckém světě. Já právě mluvil o problému, zadání atd. A divil bych se, kdyby to někde bylo jinak. Ale možné to je. Lokomotiva, to je dílo. Když jsem byl malý, jezdily, velmi zřídka, barevné lokomotivy na páru - zelená, modrá, i taková s odstínem rudé. Modré jsem měl nejraději. Vždycky jsem čekal, jestli nás náhodou nepotáhne.


Safián
před 10 měsíci
Dát tip Janina6

Alenakar, o instagramové poezii bychom měli diskutovat jinde, ale snad tu existuje jistá spojitost s  Jinysovým textem, protože vztah  mezi autorským vkladem a jeho vnímáním platí všeobecně. Tvůj zdejší příspěvek proto chápu jako pokus o přenos tématu, které jsi představila pod svým nickem  v příspěvcích  od 4.9. 2003. A bylo to představení opravdu zajímavé. Básnířka, která vždy vyznávala, že jejím cílem je úspěch u čtenářů (zde měřený tipy) a odsuzovala intelektuální poezii (a která se paradoxně snažila dosíci úspěchu tím nejintelektuálnějším přístupem - historizujícím pojetím, dokonalostí formy atd., protimluvem byla i její neodekadence opřená o Hlaváčka, který je všechno jiné než lidový autor, a postrádající nadhled jiného neodekadenta - Krchovského.) se tu ocitla tváři v tvář skutečně v jejím duchu úspěšnému básníkovi a jeho možná až příliš jednoduché, neobjevné poezii. Z komentů je zřejmé, že ji to trochu zaskočilo. A trochu i zaprotestovala. Taková poezie se ovšem neobjevila náhodou a naráz a už vůbec ne jako reakce na intelektuální poezii, jak naznačují zmíněné práce. Léta jsem chodil na čtení v různých bublinách a intelektuální poezii nikde neznali. Ani znát nechtěli. Už za socialismu existovali básníci, dokonce oceňovaní, kteří toho moc neuměli (odstup od dokonalosti a určitý způsob lajdáctví tu vždy vládly), ale co jim šlo dobře, bylo nalézání onoho něčeho, co spolehlivě působí zejména na čtenářky. Pak přišli hedonisté se svými lehkými, humornými žertíky a odmítáním jakékoliv kontroverze -někteří navíc velmi dobří básníci. Takže instagramová poezie je vlastně pokračováním. Její kořeny jsou jak generační, tak společenské. Komunikační prostředky poprvé umožnily vznik opravdu demokratického umění. Umění  bez korektivů. Tomu, jaký je potenciál aktérů i publika, odpovídá výsledek. Před léty jsem se ptal jedné novinářky, proč média podávají svět tak, že jim soudný člověk nemůže věřit. Odpověděla, že dnes (tehdy) je  zásadou připravovat pořady pro tu nejblbější část publika. I když si odmyslíme toto nejnižší patro, stále nám zůstávají jako tvůrci jiné vrstvy. Vliv elit, který v poezii přetrvával je pryč. Zůstane jen v bublinách. Už malíř Vlaminck říkal, že je pro nás nemožné třeba se jen přiblížit renesančnímu umění .

I tady na Písmáku se ledacos změnilo. Básníci, kteří léta udávali tón už tu nejsou. Přišli mladí, někteří velmi talentovaní. Styl se změnil. I řeč. Zkusit štěstí na Instagramu může každý.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Safián

V literárním, nebo v jakémkoliv jiném uměleckém světe, to možná platí. Vzájemné podrážení a z mého úhlu pohledu bizadrdní spory o "uměleckost" věcí. 
Přesněji, hodnocení tohoto parametru na základě zcela vágních kritérií, vetšinou lidmi, na které padl náhodný pohled doby.
Takže ano, marnost, marnost a nic než marnost. 

Ale v mém světě, ve světě strojního inženýra, to tak naštěstí není. Tam platí jasná posloupnost:
Ukol - technické zadání - řešení - realizace.
No, skrčky jsou tam také, kecal bych kdych tvrdil, že ne, ale na ty dojde většinou jen když nastane průser...
Jo, a šedivej a nudnej ten svět rozhodně není! 
Taková parní lokomotiva, žejména "Česká škola" je prostě Umění. Katedrála funkcionalismu! 
Ale i takový blbý výrobní přípravek musí nějak vypadat! 
:-)


Safián
před 10 měsíci
Dát tip

Jinysi, stokrát ano. V to jsme přece, alespoň já, doufali.  Ten, kdo někdy stál před úkolem, chápe, že je třeba najít cestu. Bohužel vedle těch, kdo chtějí něco udělat, jsou tu i ti, kteří jim to chtějí zhatit. Třeba jen proto, aby příliš nevyrostli. Takže to vidím jako utopii. 


K3
před 10 měsíci
Dát tip

Safiáne, v tom máš samozřejmě pravdu, že nebezpečí nakonec může přijít odjinud než se všeobecně očekává.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Safián

Ono je to možná jednodušší, než to mnohovrstevnatá mysl humanistů vidí.
Stací rozeznat příčinu a následek.
Netvrdím ale, že je to vždy jednoduché.
Bezpodmínečně je ale nutné, začít zde!


Safián
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar, otázku národní povahy jsi vznesla ty. Já, a nejsem sám, sice o něčem takovém, jako je národní povaha pochybuji. Ale uznávám, že některé vlastnosti mohou být někde silnější než jinde. (I když takoví Japonci se od Čechů dost liší) A mě zajímá proč. Nevím tedy, proč děláš úkrok k dějinám. Navíc ještě v pohádkové podobě pro žáky základních škol. Pokud tě k tomu podnítila moje poznámka o Přemyslovcích na přelomu tisíciletí, pak musím dodat, že jsem tím chtěl říci, že práskání není jen naše lidová zábava (Údaje o počtu práskačů mám přeneseně z vědeckých kruhů. Navíc za okolností, které vylučují tendenční zkreslení tohoto přenosu.), ale že od pradávna práskali a žalovali "nahoru" i naši politici. Tenkrát to rozlítilo římského krále Jindřicha II natolik, že je dokonce sesadil. Zajímavé je i to, proč nakonec změnil názor.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Vždy pozdě:
- horňáci x dolňáci
:-(  :-(
Zatracená rozpolcenost! 


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar

Jen pokus o žertík na věčné pseudospory / srovnání typu:

- Hornáci x Dolnáci
- Hradec Králové x Pardubice
- Brno x Praha
- Sparta x Slávie
- ženy x muži

Napsal jsem to neuváženě a nezodpovědně, v důsledku mojí moravské povahy, rozpolcené mezi Východem a Západem, které se ale nikdy nezbavím, jsouc zjevně rozpolcenější než moji, byť také rozpolcení, sousedé v širokém, dalekém a hlubokém okolí...
:-(


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Jinysi,

kdybys mě trošku znal, věděl bys jako většina lidí tady, že jsem z "Vyhnálova", což je konec světa kdesi v Beskydech blízko slovenských hranic. Nebydlím přímo v pralese Mionší, ale poblíž tohoto starodávného pohraničního hvozdu. Vyhnálov je přímým protikladem Prahy.

Velká Morava může být také zajisté zdrojem národní hrdosti. Moravská kultura založená na působení misionářů Cyrila a Metoděje je starší než ta česká a co se literatury týče nejstarší slovanská. Tenhle specifický staroslovanský základ ovšem vnáší do české kultury a do české povahy jakousi rozpolcenost mezi Východem a Západem, které se nikdy nezbavíme. Myslím, že žádný slovanský národ není rozpolcenější než my...

Co se Velké Moravy týče, lze být hrdý na poměrně vyspělou architekturu a hlavně na zlatnické výrobky. Dávní Moravané zjevně nebyli žádní chudáci a začali až příliš zvedat hlavu, takže jim ji museli Frankové (Západ) srazit. 


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Umbratica / Alenakar

A co Velká Morava? Ale ty budeš asi z Práglu...
:-)


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Čtu si tady včerejší diskusi a neodolám, abych se nezapojila do historicko-politických úvah o české národní povaze.

Safiáne,

rozhodně to nebylo tak, že by čeští panovníci vždy jen drželi pusu a krok a plnili příkazy Svaté říše římské. Už Přemyslovci chtěli být "první mezi prvními" a málem se jim to podařilo. Už od dob panování Přemysla Otakara I. šlo o to, zda střední Evropu ovládnou Češi nebo Raklušané a Češi už kus Rakouska obsadili. Žel Přemysl Otakar II. bitvu na Moravském poli prohrál. Kdyby ji vyhrál, vypadaly by naše dějiny nejspíš jinak a "národem kočích a služek" by byli Rakušané a Praha by byla plná rakouských příjmení. ( Rudolf Habskurský byl konec konců jenom pouhý hrabě, který se rodem nemohl Přemyslovi vůbec rovnat. )  Co nedokázali Přemyslovci (být první mezi prvními ve Svaté říši římské), to dokázal Karel IV. Měl ovšem syna opilce, který se na trůně psychicky úplně rozložil. Kletba dějin? Vypadá to tak.   Asi byl velký problém v tom, že šlechta byla v českém království až příliš silná, takže postupně, hlavně za Rudolfa II. vytvořila stavovský stát a pak ho nedokázala obhájit. Nejspíš by pro Čechy byl lepší Valdštejn na trůně, ale to se (zase) nepodařilo uskutečnit.

"Tři sta let jsme trpěli" pod rakouským jhem, ale dějiny našeho národa jsou mnohem delší. Boj o středoevropskou hegemonii jsme sice prohráli, ale jsou i historická období, na která můžeme být pyšní.  


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Safiáne,

co se týče instagramové poezie, přečetla jsem v poslední době dvě diplomové práce, které se jí týkají od autorek Anny Basikové a Taťány Svozilové. Nejpodrobněji chakterizuje instapoezii právě Svozilová. Z její analýzy vypplývá, že vznik instagramové poezie je přímou reakcí na nesrozumitelnou, snobskou a povýšeneckou "vzdělaneckou" poezii, která vzniká kolem universit nejen u nás, ale i na Západě všeobecně. Instagramoví autoři programově píší jednoduchým a srozumitelným jazykem bez metafor, vyjadřují se velmi střídmě a stručně. Daří se jim oslovovat milionové masy i proto, že jsou pro své příznivce inspirací a oporou v běžných životních situacích a nesypou pouze z růkávu "působivý" pocitářský brak. Statistiky prodejů básnických sbírek jasně dokládají obrovský vzestup zájmu o poezii asi od roku 2017 ve Velké Británii, v USA i v Kanadě.  ...Potřeba číst poezii je tedy obrovská. Netýká se to ovšem elitářských výplodů literárních vzdělanců kolem universit, ale autorů z Instagramu, tedy "z lidu", hlavně Rupi Kaur a Atticuse.  Pokud bys se mnou chěl o jejich významu pro současnou světovou poezii diskutovat, velmi bych to uvítala. Holým faktem je to, že instagramová produkce i v knihkupectvích zastínila produkci dejme tomu básníků "intelektuálů" natolik, že ti druzí přestali existovat.   


Safián
před 10 měsíci
Dát tip Zajíc Březňák

Zajíci, to je pravda, kterou vyznávám i já.  Ale zároveň i příklad, jak je ošidné něco psát. Tady přece nejde o to, jsme-li hrdí na svůj původ, ale o odpověď na téma národní povahy. Ta podle mě asi neexistuje, ale existují některé projevy, které mají svůj původ. Také netvrdím, že jsme poseroutkové. To bychom se v kotlině neudrželi. Líbí se mi myšlenka Vladimíra Kölnera, že tu stále jsme, protože jsme jako peřina. Do té vrazíš meč a nic se nestane. A Švejk není žádné svědectví o národní povaze. Mimo jiné ukazuje poměr mezi mocnými a bezmocnými. Chápu, že těm, kteří by bezmocné chtěli vidět jako prostředek k realizaci svých záměrů i svých obětí, se takový obraz nelíbí. Podle mě právě prožíváme jednu z epizod. Včetně některých postav, které jako by vypadly přímo z románu. Každý to samozřejmě vidíme jinak.


Zajíc Březňák
před 10 měsíci
Dát tip K3

Safiáne, myslím, že jen opakuješ obecně známá ahistorická schémata. Dokud budeme věřit, že jsme národ práskačů a estébáků, tak jím bohužel asi nejspíš opravdu budeme. Často se hledá česká "národní povaha" ve Švejkovi. Mluví se pak o národě "švejků". Pominu-li však tu skutečnost, že Josef Švejk měl do "průměrného" Čecha daleko, tak v tom je právě ten zákopaný pes, že sami sebe stále jen dokola přesvědčujeme, že jsme národ poseroutků. A snad skoro vždycky se k tomu připlete Bílá hora a likvidace/nucený odchod předbělohorských elit a argumentuje se tedy tak, že jsme ten národ, který povstal z potomků rolníků, kteří někdy v 19. století odešli z venkova do měst. To je pravda, ale taky to není žádná hanba. Osobně jsem hrdý na to, že jsem plebejec a jediná aristokracie, kterou uznávám, je aristokracie ducha.


Safián
před 10 měsíci
Dát tip

Zajíci, Případ Kundera o nás ledacos vypovídá. Co se týká malířů. Já jich před časem znal dost, některé i osobně, ale dnes už neznám nikoho.


Safián
před 10 měsíci
Dát tip K3

Jinysi, máš pravdu, že by díla měla být oceňována podle kvality. A někteří věří, že tomu tak je.  Ve skutečnosti se málokdy sejdou podmínky, aby se tak stalo. Zjevně vítězí ideologie. Snadno se o tom přesvědčíme podle oceňovaných děl v tom kterém období. Osobně si myslím, že vůle uspět obvykle vítězí nad vůlí udělat něco pořádně.

Národní povahy asi neexistují. Ale chování obyvatel jednotlivých zemí může být ovlivněno minulými zkušenosmi, které se otiskly do genů. My jsme většinou potomky poddaných kteří tu museli zústat po Bílé hoře. Pomlouváme, práskáme (v protektorátu bylo údajně 400 000 práskačů) - z nadšení i pro prachy, nahoře se hrbíme a dole šlapeme, všem chceme radit - ale neumíme poradit ani sami sobě, chybí nám empatie, svornost atd. Já se dokonce učil ve škole (za socialismu), že my Češi si neumíme vládnout, a proto nám museli vládnout cizáci. Je ovšem pravda, že i naši vládci už před 1000 lety otravovali císaře vnitřními spory, kterými se nechtěl zabývat (od toho je tam přece měl- na to málem dojeli Přemyslovci, i takoví mají dnes následovníky).

Politické debaty na Písmáku přímo, co já pamatuji, nebyly. A to je dobře. Občas sleduji debaty čtenářů na internetu. Ať je téma jakékoli, vždy to skončí hádkou mezi Fialovci a Babišovci. Přitom ti dotyční ani nevědí, proč komu fandí. Vždyť oba tábory táhnou v hlavních rysech vůči občanům stejným směrem. Je to jen odraz dílčího sporu o koryta, ke kterým se diskutující stejně nedostanou.


Zajíc Březňák
před 10 měsíci
Dát tip

Nemám sílu na to číst celou zdejší diskuzi a tak mi odpusťte, pokud do ní nezapadám, ale nečetl někdo z vás esej "Unesený Západ" Milana Kundery? Myslím, že je to velmi podnětné čtení. Kundera tam píše, jak někdy počátkem 80. let dělal mezi svými přáteli v Paříži jakýsi průzkum, když se snažil vyzvědět, kdo je jejich oblíbený současný malíř. Většina žádného oblíbeného současného malíře neměla a ani žádného neznala.


Safián
před 10 měsíci
Dát tip

K3-čti samozřejmě jen to, co ti dovolí tvé morální zásady (které ti možná někdo dovedně vložil do hlavy). Ale je známá věc, že armády a politici se připravují na minulé války. Ohrožení pak přijde docela odjinud. Už dnes je na něj zaděláno (a nemyslím tím současné války). Občas je v diskuzích slyšet: vždyť on ten Hitler dlouho a dlouho říkal, co udělá. Ale nikdo to nechtěl slyšet. Totéž se týká třeba Kladiva na čarodějnice (nemyslím román, ale právnickou příručku). Neměli by lidi vědět, co je může potkat? Oni ti morálně čistí dostanou přes držku úplně stejně jako ti ostatní.


Safián
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar, debatu o instantní poezii jsme tu vedli už dávno. I když název instapoezie vychází z jiného základu, podstata je táž. Mohli bychom diskuzí  dojít k poznatku, proč je tak úspěšná, ale to je natolik zřejmé, že je to zbytečné. Přesto jsem chtěl diskuzi zvednout, protože by, vzhledem k tvým názorům (jak píšeš: jsi s tímto tématem osobně velmi svázána) mohla ozřejmit, i když z lidí, kteří tu v minulosti diskutovali už téměř nikdo nezbyl, jak je to s nosností bublin, které hlavnímu proudu sekundují. Ale nedaří se mi vkládat texty (neustále se mi číslují a deformují řádky ).


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Díky za info Alenakar
No, také mě to mohlo napadnout:
"instagramovápoezie"
:-)


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Ještě poznámka k "instapoezii" :

Doporučovala bych esej od Karla Pioreckého "Česká instapoezie", která je na internetu volně dostupná.


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Jinysi,

hledám nějaké fórum, kde by se dalo diskutovat o poezii od první chvíle, kdy jsem se vrátila po prázdninách na internet. V minulých letech se dal za takové fórum označit i Písmák, dnes už je situace jiná.  Diskusní fóra, která jsem zatím našla, fungují jen v rámci Facebooku a přihlásit se kvůli nim na FB nebo na Instagram nehodlám. Když pominu různé blogy středoškolaček, tak nějaké volně přístupné diskusní fórum o poezii na internetu asi neexistuje.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar

Plýtvat lepidlem na dálnici je jistě blbý nápad. To se shodneme.
Ale pokud lidi nebudou chodit k volbám, takových zoufalců bude přibývat. 

Nevím co je "instapoezie", ale nebráním se tomu, se to dozvědět.
Pokud nutně potřebuješ zpětnou vazbu pro svoji tvorbu, není zde, nebo jinde, nějaké fórum, kde lze vést debatu? 


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Jinysi,

jak ráda bych prožívala život se zavřenýma očima! Dění ve světě mne ale zasahuje a ovlivňuje mě víc než bych chtěla, jen jsem už dost stará na to, abych věděla, že nějakým naivním aktivismem nezmůžu vůbec nic. Svět bude dál kráčet mílovými kroky ke dlobální ekologické katastrofě i kdybych se třeba přilepovala lepidlem k dálnici s podobně "angažovanými" cvoky.

Pořád jsme ale na literárním serveru a tak má jistou logiku můj opatrný optimismus vztahující se k diskusi o Instapoezii. Třeba se mnou o ní někdo bude chtít diskutovat za měsíc, za rok, za pět let. Má vlastní "tvorba" je zcela závislá na otázkách nezodpovězených v téhle diskusi a v podstatě jsem už sama nad sebou zlomila hůl.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar

Přeji prožívání hezkých dnů, se zavřenýma očima.
Nevím jestli všechny ale, že většinu zdejších aktivnějších tvůrců, zahleděných do sebe, hrajících (si) jen na niterné struny svého vlastního bytí, vážnější, podstatnější a lze připustit že i nepříjemnější témata nezajímají, jsem si všiml. 
:-)
P.S.
Písmenka mimo téma mého textu jsi ale začala skládat nezpochybnitelně ty!
Nicméně, ještě jednou se omlouvám, za odklon od poetična.


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Jinysi,

co si myslím já o politice, je naprosto irelevantní. Současná politika je mi odporná a obrací se mi z ní žaludek. Většinou se o ní ani s nikým nebavím, k volbám zásadně nechodím a budoucnost lidstva vidím v těch nejčernějších barvách. Vlastně jsem tady o politice chvilku diskutovala, protože o poezii nikdo diskutovat nechce a diskusní téma, které jsem tu nastolila - Instapoezie, tady nikoho nezajímá. - Takže už dost řečí o politice a válce! Je to jen ztráta času a mlácení prázdné slámy.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar

Nemyslím si, že pro dnešní programátory raket a dronů, na obou stranách libovolné války, je válka jenom další počítačová hra. Možná, dočasně...
Nesporně fajn je ale skutečnost, že jsi si vědoma, že i stát, kde vesele bují korupce, je neskonalý bordel a vládne nepříjemný autoritativní režim, může všem, co si o sobě myslí, že jsou výrazně lepší, dost zatopit.
Budu doufat, že to vědí i ti, co vědět to, mají v popisu práce. 


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip K3

Jinysi,

rozdíl mezi devatenáctým stoletím a dneškem je ale v tom, že ti, co stříleli Indiány moderními puškami to museli dělat osobně a dívat se při tom do tváře umírajícím a mrtvým. Pro dnešní programátory raket a dronů je válka jenom další počítačová hra.

Že má Rusko zbraně, kterými nás může snadno vymazat z povrchu planety, to všichni vědí, stejně tak ale může vymazat Západ z povrchu planety Rusko. Žijeme už dávno v další "studené válce", co se atomových zbraní týče, ale "konvenční" válka může být i "horká" a to velmi dlouho.  Ideologická válka, která probíhala v padesátých až osmdesátých letech, ale neměla takové praktické aspekty jako má dnešní ideologická válka. Nebyl Internet, nepřátelské mocnosti se nemohly ovlivňovat napřímo včetně ovlivňování voleb. Třeba na Slovensku klidně mohou vyhrát proruské síly a to bude možná jen začátek.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

K3'
Fakt se snažím, ale smysl tvých slov nenalézám.
:-(


K3
před 10 měsíci
Dát tip

Myslet si můžeš co chceš. Můžeš je nazývat i umělci, můžná by tě za to mnozí pochválili.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

K3

Jakou knihu?
Что делать?, nebo Mein Kampf. 
:-)   
Jasně! Číst netřeba! Na co filtrace vlastní hlavou?
Je potřeba jen přijmout bez výhrad, vybraný, sterilizovaný, dostatečně často a dlouho opakovaný názor. Nebo, si hodit mincí...
    


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

bůh extáze
Vzpoměl jsem si dodatečně. :-)
Nejen odborník = člověk přicházející z jiné země, ale i zapomínaný Karel Čapek psal skvěle o filmu.
Učinil tak v souboru fejetonů s názvem, tuším:
Jak se co dělá.


K3
před 10 měsíci
Dát tip

Tu knihu bych ze zásady nečetl.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar
Obecně:
Každý používáme pravděpodobně jiná slova pro stejné věci/stav věcí. 

1) Nejsi jedíná co si myslí, že ruský méďa nemá zbraně, kterými je sám schopen zničit plošně Evropu.
Jiná otázka je, v jakém jsou nyní stavu. Doufejme, že nejsou boje schopné...
Blboučké a drahé výstavy zničeného ruského tanku ( A jiné techniky. ), evidentně zasaženého až ve chvíli, kdy osádka neměla munici a asi ani naftu, mající za účel vyvolat falešný dojem o ubohosti ruské výzbroje a tím naočkovat do nemyslících hlav nebezpečnou iluzi o snadném vítězství, tento nebezpečný omyl jen posiluje.

2) "Technologie zabíjení" (ne)vyhrávaly války od nepaměti. 
Namátkou:
Budoucí USA: Luk x perkusní revolver/karbina. Přímá i nepřímá decimace původního obyvatelstva.
= Výhra technologií. 
Vietnam: Proti odhodlání domorodců vyzbrojených vesměs jen ruskými a našimi pěchotními zbraněmi a lehkými děly, využívající síť podzemních chodeb, americká vyspělá techniologie i přes bestiální skutky na civilistech, neuspěla. 
= Prohra technologií.


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Jinysi,

kdyby nebyl průmysl přímo aktérem války, Ukrajina by nevyžadovala neustálé dodávky zbraní a munice ze Západu. Zažíváme asi první válku, kterou může vyhrát průmysl spojenců bojující země, ne ten její vlastní.

Doba, kdy bitvy vyhrávali stateční husaři na koni s tasenou šavlí je dávno za námi. Dnes vyhrávají války technologie. Technologie zabíjení.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar
Žádný průmysl není aktér zápasu, ale prostředek! 
A o zbrojním průmyslu v naší zemi něco vím. 
Ale to není podstatné.
Zahraniční politiku dělá politik, ne ředitel zbrojovky! 
Tedy, alespoň by to tak mělo být, a každý občan by se měl pokusit, to hlídat!

Hele K3
Já ve svém textu někde pláču, že chci větší buřt?



K3
před 10 měsíci
Dát tip

Hele, Jinys. Když ta válka vypukla, ty jsi čekal že se životní úroveň bude dál zvyšovat? Já tedy ne.


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Jinysi,

válka neprobíhá jen na bitevním poli. Od druhé světové války proti sobě bojuje průmysl jednotlivých soupeřů. Německo mělo ve čtyřicátých letech ohromný technický náskok hlavně v letectví, bylo před zbývajícím světem tak o padesát let napřed. Nemělo ale už průmyslové kapacity, aby mohlo své pokročilé zbraně vyrábět v patřičných počtech a proto prohrálo válku.  Válka na Ukrajině je válka Západu s Ruskem a my jsme její součástí. V této válce proti sobě nestojí průmysl Ruska proti průmyslu Ukrajiny, ale průmysl Ruska a jeho spojenců (Irán, Severní Korea) proti Západu. Náš zbrojní průmysl je do téhle války zapojený na plné obrátky.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

K3
Nepochopil jsem, jak tvoje poznámka souvisí s mým textem.

Nicméně, nedá mi abych se nezeptal.
Četl jsi Hitlerův "Můj boj"? Pravda, rozvláčné jako spisy Leninovy, ale jeho popis praktického fungování parlamentu, inu, jako kdyby v tom našem dnes seděl...
Mám takový blbý pocit, že je to zásadní důvod proč je kniha zakázána...
:-(
P.S.
Ne opravdu, ani zmíněný pán, tím méně to co v knize napsal a hlavně později provedl celému světu, moje sympatie nemá.
 


K3
před 10 měsíci
Dát tip Gora

Ono když se daří tak jsou všichni na koni, ale jak je problé tak do něj všichni kopou. Nechte si to na volby. Samozřejmě že má v něčem pravdu, ale ještě víc lže a přesně to chceme slyšet. Je to primitiv a hulvát. Nechci tvrdit že je jako Hitler ale jakoby mu svými nejapnými proslovy z oka vypadl. Třeba zákony o řetězcích údajně vznikly za jeho vlády a teď mečí. Zatím nevíme co o něm zjistili Slováci. On od nich utekl, asi věděl proč.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar
To co píšeš je pravda, přímo pravdivá.
 
Ale zatím ve válečném stavu s nikým nejsme!
Až budeme, už si zde nebudeme v klidu psát, pokud budeme vůbec...
Naopak jsme prodrbali jedinečnou příležitos být prostředníkem pro mírová jednání v probíhající evropské válce. 
Naše země mi totiž vychází (vycházela) pro tuto roli, pro obě válčící strany, jako jedna z mála přijatelných.

Nepovedený film, lokajsky oslavován, trága není, i když se intentivně mračím. 
Naše zahraniční politika, zkonstruovaná na stejném principu, ano!


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Jinysi,

válka vždy promění benevolenci mocných ve zpřísněný dohled nad obyvatelstvem. Rozhodně nejsem obdivovatelkou starého Rakouska jako mnozí jiní dnes, ale míra svobody v téhle "archaické monarchii" před první světovopu válkou byla překvapující. Jakmile ale Rakousko vstoupilo do války, naplnily se věznice "nebezpečnými lidmi" a pokud by Masaryk včas neutekl, první republika by třeba ani nevznikla.  A my jsme dnes, více méně, ve válečném stavu. 


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar

No, vždyť píšu:
"Bohužel, již zase ne na všechny."
Napsat, tak že je to vidět, že nepodkročitelná podmínka přiblížit se pravdě o libovolné věci, včetně války, je znát názor obou/všech stran,  je už zase zadělávka na docela velký průser.



Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Jinysi,

opravdu si myslíš, že dneska ještě můžeme mít na většinu např. politických problémů rozdílné názory?  Právě včera totiž v parlamentu Babiš obvinil současnou vládu, že zavádí novou totalitu a že "povolené" jsou už  jen "ty správné" názory.  Neměl Babiš konkrétně v tomhle kus pravdy?


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

K3

Jistě, nemyslel jsem popisnou přesnost.
Ta musí bezpodmínečně být u technické dokumentace! 
V kumštu musí být ještě něco navíc. Nevím ale, jak to stručně popsat.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar

Dobré je, že zatím můžeme mít na většinu věcí různý názor.
Bohužel, již zase ne na všechny.



Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip

Jinysi,

já si naopak myslím, že mentalita národa nepochybně existuje. Češi jsou v tomto směru skvělým příkladem. Naše šlechta, respektiva naši panovníci prohráli historický boj o hegemonii ve střední Evropě s Rakušany a my jsme pak "tři sta let trpěli" pod habsburskou nadvládou. Vzpomínka na náš slavný středověk ale z paměti národa nikdy nevymizela. "Největší Čech " je pro nás římský císař Karel IV. a náš prezident sídlí na královském hradě. 


K3
před 10 měsíci
Dát tip

S třetí větou zásadně nesouhlasím. Kdyby se měly točit pouze filmy podle co nejpřesnější skutečnosti, tak by na ně nikdo nešel. Protože to co je pro jednoho neskutečné, je pro druhého naprosto všední. Takže i ten film podle skutečnosti musí mít v sobě něco mimořádného, čím upoutá, jinak by to byla nuda. S českými filmy nejsem taky dlouhodobě spokojený. Co se mi naposledy líbilo je tak asi Šarlatán a Nabarvený ptáče. A ještě přidám Zátopka a film s Anetou, Osm hlav šílenství o jedné ruské básnířce. Možná ale zrovna teď, když je trochu "bída", vzniklo a vzniká něco lepšího jako v šedesátých letech. Třeba Brutální vedro a Úsvit mají dobré recenze. Zatím jsem je neviděl. Otázka je, co ty považuješ za dobrý film, zatím ses nevyjádřil??? (...pitomostí je ale zcela zjevně "mentalita národa.)" Tím myslíš Ameriku? I tam vznikají dobré filmy... Dobro a zlo, to jsou dva póly bytí, budou tu vždy, ale záleží přece jak je kdo podá.


8hanka
před 10 měsíci
Dát tip K3

ani oceňované filmy nemusia byť vždy kvalitné, v porote sú tiež len ľudia, aj keď by to mali byť odborníci, ani tým sa nemusí páčiť všetko rovnako alebo naopak... do určitej miery sa názormi, postojmi ovplyvňujú...mne sa párkrát stalo, že ma ocenené dielo sklamalo...nemám vysoké nároky, len chcem pozerať niečo, čo ma obohatí, prinúti premýšľať nad práve videným, nie, že zo mňa robí dementa...


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

bůh extáze

Nevím, jak tvoje poznámka souvisí s mým textem.
Jsem ale přesvědčen, pokud ti o to šlo, že režisér filmu, Fellíniho knihu: "Dělat film" četl. Považuji ho totiž za umělce s rozsáhlým všeobecným přehledem. 
O to větší bylo moje zklamání...
:-(


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

K3
Ne, vnímám to jinak.

Ten film byl oceněn.
A oceňován má být film, nebo cokoliv jiného, co je kvalitní. Film je kvalitní především tehdy, zobrazuje-li co nejpřesněji realitu, jedná-li se o dílo, které se tváří, že realitu zobrazuje. 
Pokud je takový filmík jen neumělou, dětskou, plochou omalovánkou, vybarvenou podle aktuální společenské předlohy, je to prostě špatně!

Ano, na film, který se mi nelíbí, prostě nejdu. To je jednoduché.
Bohužel, chybu vidím ve společnosti. 
A ve společnosti, byť si ji minimalizuji obezřetným výběrem konkrétních jedinců, žít musím...
:-(


K3
před 10 měsíci
Dát tip Zajíc Březňák

Je to obchod jako každý jiný. Co lidi žádají to dostanou. Něco jako levné občerstvení, střední proud. My se na to ale nemusíme dívat. Jso např. vybraná kina pro náročného diváka a v televizi art nebo dvojka. Ještě že nám zůstala ČT.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Alenakar

V Americe jsou brány vážne ledasjaké pitomosti. Tim ale nechci tvrdit, že jinde je tomu výrazně jinak.
Pitomostí je ale zcela zjevně "mentalita" národa.
Lze jen uvažovat o aplikaci Gaussovy funkce na jakýkoliv jev, nebo zvolený parametr, v rámci dané množiny subjektů.

Můj textík ale necílí na žádný zahraniční, blboučký, mnohé vykrádájící a obecně nestravitelný animák, ale na český hraný film, který trochu zachraňuje jen skvělým hercem zahraná, hlavní role. 
:-(


 


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip Janina6

Komiksy jsou v Americe brány velice vážně. Jsou srovnávány s díly antických autorů a nesou patrně i hlubší etické poselství. V komiksech se vyskytují Hrdinové s velkým H(dnes už samozřejmě i hrdinky), kteří jsou české mentalitě přecejen asi dost vzdálení. Ale velké národy asi potřebují takovéto velké Hrdiny a mentalita starého Říma se dnes tak nějak přenesla do USA. Bohy a polobohy při tom nahradili mutanti a kyborgové, Olymp jakožto sídlo bohů vědecké laboratoře.


Janina6
před 10 měsíci
Dát tip Jinys, Alegna

Možná v těch komiksech, stejně jako v pohádkách, hledají to, co ve skutečném světě postrádají. (Třeba ujištění o tom, že někdo čestný může vyhrát...) To je ostatně jedna z funkcí umění obecně. 


Alenakar
před 10 měsíci
Dát tip Jinys, Zajíc Březňák

Černobílé jsou už pohádky, tedy literatura, se kterou se člověk setkává v tom nejútlejším věku. Jisté režimy mají tendenci považovat "své" občany za děti celoživotně a proto jimi propagované umění má k pohádkám velmi blízko.

Svět je dnes ale tak složitý, že mnozí lidé sami vyhledávají "díla", v nichž je od sebe dobro a zlo velmi přehledně odděleno. Příkladem toho mohou být zfilmované americké komiksy. Ještě před pár lety bych řekla, že něco tak stupidního se v Evropě nemůže ujmout, ale dnes už je těchto produktů masové kultury plná televize.

Típek za podnětný námět k přemýšlení.


Jinys
před 10 měsíci
Dát tip

Gora
Díky za opravu. 


Gora
před 10 měsíci
Dát tip

Ahoj, početla jsem... Bojem "dobra se zlem" v nějaké formě se zabývá v podstatě snad každý film a prozaická kniha, protože život takový bývá - někdy se povede skutečnost zobrazit, jindy ne a je na vkusu diváka/čtenáře, které mu sednou...

 i/y: Pravda, byli sice zrcadlově obrácené - byly.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru