Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zahořklá

13. 10. 2023

161

Autor

mala.princezna

Tak jako světlo na zem,

vlévá se do mě naděje,

ty říkáš, že jsem blázen,.

když věřím, že v každém dobro je.

Tak jako přes den svrchu a jasně,

vidím i já, jak to je,

zatímco skládám si básně,

každý se mi hned vysměje.

Tak jako večer červánky

blednou i moje představy,

chce se mi křičet do dálky,

ať se ta křivda zastaví.

Tak jako v noci světlo, i naděje chybí,

já nemůžu spát,

a přesně v takové chvíli,

začnou mě všichni srát.

A když ráno vlévá slunce světlo na zem,

bolí mě oči,

ta změna ve mně přišla rázem,

když se svět pootočil.

5 názorů

Philogyny

před 7 měsíci

Dát tip

Mi se tyhle tahavé rýmy s dosazenými slovy pro rýmy nikdy moc nelíbily a tady to opravdu až ční.

Kontrast je tam určitě, jen na mě tedy zapůsobil spíš jako "překvapení", jako provokace. Budu se tvářit něžně, vyjadřovat se elegantně a přespisovně a potom plesk vám to přímo pod nohy ;) Neříkám, že se to "nesmí", jen nevím, jestli to plní ten účel. Zahořklost by asi nečíhala za rohem, dala by se poznat od prvního řádku, myslím si.