kudy letěla žluna_příběh mravence

jo.

ta tovje poťouchlost. 

ale nejen ta.

Skvělý. Takový hutný...   

Alegno, to je vlastně docela přesný ... :) jen já to víc sešmodrchala - a mám tam hájenku! :)) Děkujuu

Gorko, díky - to fakt, nechceš vidět ... všecko :)) ale bavila mě. Jsem moc ráda, že i tebe

Philog, není geniálnějších veršů než máš ty (skoro - teda pro mě a minimálně to, co jsem dneska četla...:), ale ráda jsem si u ní zkratovala hlavu. pořád trochu slyším, jak se směje ...

Tyhle vysmátý bobky mám taky ráda, Kočko, jsou pěkně divoký po ovesnejch vločkách :D Tohle jentak nesmáznu (asi), bych si to u tebe musela ještě dlouho čistit

Dalesi, ona léčí sebe :) aby ji nebolelo bříško ... mravenec promine. Ale zasmát se může, bo ví, že všechno je tak, jak má být - teda, když si na konci potravního řetězce, můžeš se maximálně smát. Nikdo nemá rád smutný mravence :) někdy se cejtim dost podobně

Díík

To je příběh ne jednoho, ale několika set sežraných mravenců, Picus viridis není žádný lékař stromů. Z trusu se snad smějí kusy kusadel.

To mi připomnělo dětství, kdy jsme měli králíkárnu i s nájemníky. A bobky byly vskutku veselá chasa, jeden větší smíšek než druhý.

Law, jestli i tohle smažeš, tak si fakt vezmu štokrdle a přijedu tě vlastnoprackovitě uškrtit. (tím samozřejmě naznačuji, že se mi tvoje dílko moc líbí) ;-)

Čtyřverší - a kolik se ti do něj vejde:-)

Baví mě tvoje rýmy . Naskočil mi Ezop a mravenec :)