Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Teambuilding korporátního časopisu

05. 03. 2024
10
19
393
Autor
Aaen_jk

Tato povídka je fiktivní. Osoby a události v ní jsou smyšlené.


Teambuilding korporátního časopisu

Probouzí se ve mně něco nelidského. Je to možná od té doby, co mně kamarádka při experimentálním sadomasochistickém rituálu rozmlátila záda důtkama. Sedím na zastávce a jedeme na teambuilding. Některý lidi mám rád čím dál víc, některý čím dál míň. Ranní mha pomalu stoupá vzhůru, ta zastávka trochu připomíná hřbitov. V dáli vidím černý flek. Postava. Smrťák. Ne, to je jenom grafik. Asi sto metrů po lesní cestě.

„Na čundr s igelitkama, to už o něčem svědčí,“ pronesl vedle mě stojící policista. Grafik se přiblížil na dostřelovou vzdálenost. Dlouhé mastné bílé vlasy, v jedné ruce igelitka od Billy a v druhé nějaká nečitelná druhá. Už vidím šéfa křesťana, koordinátorku ezopíču a materialistu producera. Sestava našeho malého open-spacu bude za chvíli kompletní. Můžeme čekat optimistický den plný přednášek, posilování týmového egregora a prostě tak.

„Ahoj píčo,“ zdraví mě grafik.

„Čau debile,“ odpovídám mu lepší intonací.

„Dobrý den, pane Vosáku,“ zdraví grafik šéfa.

Všichni se zdraví, já se snažím stát opodál, asi abych se tak nějak nešpinil. Nemám rád tu fatickou komunikaci plnou pozdravů, frází, komplimentů, pozitivní motivace, sdílení zážitků, tajných tajemství a kuchyňské filosofie. Chtěl jsem bejt radši v práci, ale prej se musí posílit ten týmovej duch. Logo a kázání, jen místo kříže máme ve znaku hvězdičku. Posvátný sabat jednou za půl roku, dokonce i s obchoďákama z jižních Čech! Už je nás tady dvacet, vtěsnáváme se do žlutého mikrobusu objednaného ve firemních barvách. Všichni maj batohy středního obsahu nebo nalakovaný cestovní supertašky, grafik jede s igelitkama, z jedné mu kouká nohavice od tepláků, z druhé profesionální stativ.

Autobus naboural, shořel a všichni umřeli. Duchovní esence autobusu se oddělila od karosérie a vyplula do mraků. Šéfa si vzali do pekla, protože na něj věřil a neměl ve chvíli smrti odpuštěný všechny hříchy (řekl po cestě grafikovi „debile“ a pak se nepomodlil). Šéfa jsem tedy začal po krátké duchovní (pěstmi, ale na úrovni ducha) potyčce dělat já. Propustil jsem grafika, protože v nebi se nekreslí, a ostatním jsem pak řek, že se musíme snažit, protože nejsme v nebi, ale v očistci, a tak bysme mohli do pekla za šéfem, a že nebudeme mluvit sprostě. Místo vydávání korporátních časopisů budeme nabízet duchovní zážitky – čili sex na duchovní úrovni, tantrický sex. Přidalo se k nám pár holek odvedle, andělů, démonů a za možnost materializace ve hmotném světě jsme začali nabízet všemožné fantazie lidem, kteří jsou zadaní, single i mingle. A stále se cítím nelidsky jako předtím, od té doby. I tantra může být temná a plná legrace. Ze dne na den krása, strašit lidi mě jako pankáče bavilo už zaživa, teď to ale dostává víc rozměrů. Můžete někoho vyděsit a pak vyděsit o hodinu předtím, takže podruhý (vlastně napůl poprvý) si to napůl pamatuje a napůl nepamatuje.


19 názorů

Zeanddrich E.
před 2 měsíci
Dát tip

 

(Hm; to asi by byl divnej institut, kdyby se modlitbou odpouštěli hříchy...)


Zajíc Březňák
před 3 měsíci
Dát tip

"Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! Ludvík."


Aaen_jk
před 3 měsíci
Dát tip

Aru: Dík :)


Aru
před 3 měsíci
Dát tip

no tak to je přímo skvělý


Jamardi
před 3 měsíci
Dát tip

Zajímavé to je. Jenže na konci se hlavní hrdina nějak zvláštně proměnil. Že ho to nebavilo, když manipulaci neřídil, to jsem pochopila, že ho to bavilo potom, když dostal příležitost taky, celou dobu se jasně a věcně vyjadřuje a je docela upřímný, i když se někdy vyjadřuje oklikou, ale na konci vede zmatené řeči o čase. Ale možná je to tím, že nerozumím tantře.


Aaen_jk
před 3 měsíci
Dát tip

K3: Moc ti děkuju. To bylo před lety, když jsem začal psát povídky z pracovního prostředí :D 


K3
před 3 měsíci
Dát tip

Duchem i obsahem mi to připomnělo pradávnou písničku Boba Dylana Talking Bear Mountain Picnic Massacre Blues - Vyprávěný blues o masakru při pikniku na Medvědí hoře. Najdi si její dobrý český překlad a dáš mi za pravdu.


K3
před 3 měsíci
Dát tip

Je to obratně napsané. Jako bych z toho cítil lehkost bytí a tím pádem i lehkost psaní. Nadhled, úsměv, ale i škleb a satiru. Četl jsem dvakrát po sobě. 


Aaen_jk
před 3 měsíci
Dát tip Gora

Gora: Souhlasím s nominací této povídky do soutěže a vážím si toho :) Děkuju.


Gora
před 3 měsíci
Dát tip

Aene, mohli bychom dílko nominovat do soutěže Próza měsíce?


Aaen_jk
před 4 měsíci
Dát tip

Hlína: To je od tebe milé, děkuju :) 

Pokud tě to baví a ráda bys viděla víc mých textů, hodně toho mám na Totemu, pod jménem Aaen :) Link je kdyžtak v mém profilu tady a případně i odkazy na mou fotografickou tvorbu, eseje, fb stránku apod. :)


Hlína
před 4 měsíci
Dát tip K3

Všechno mi známým způsobem brnká na struny, bude to asi laděním. Slyším i ty hlubší tóny a směju se. Vyladěná na tvé vyladěné povídky 


Aaen_jk
před 4 měsíci
Dát tip

lastgasp: Moc díky :)


Aaen_jk
před 4 měsíci
Dát tip

Janina6: :) To jsem moc rád, děkuju :)

 


lastgasp
před 4 měsíci
Dát tip

Jó, to je dobrý. Jen jsem to musel přečíst několikrát.


Janina6
před 4 měsíci
Dát tip

Tohle mě bavilo.


Aaen_jk
před 4 měsíci
Dát tip

Gora: Děkuju ti za přečtení a reflexi :) Jo, chybka, opravím :)


Gora
před 4 měsíci
Dát tip

Zábavné... a trudné zároveň.

tady nejspíš mně:  co mě kamarádka při experimentálním sadomasochistickém rituálu rozmlátila záda důtkama


Danny
před 4 měsíci
Dát tip

:))))


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru