30 min__beze všeho

nevšední a zábavné frázování, sdělení přitahuje k průzkumu

Je to skvělý, svérázný. Další důvod, proč se zatím neodhlašovat...    :)

tak se pořád v tom hledáčku střídáme, Philog, asi :)  - ale po někom zbyde jen tmavá šmouha, kterou palcem nedoleštíš, říkáš si, byl tam ... nebo nebyl? :) Jsem ráda, žes furt tu

dominicku, už moc nepíšu, snažím se vypínat hlavu, a lovení veršů v polívce mysli mi moc nepomáhá :) Možná, že všechno má svůj čas a můj už byl :) a jsem zas jinde :D ale umím i přes osm! Jen to fakt nezní. Jako úvodní znělka reklamy, kterou zopakujou narychlo na konci poutavýho filmu, říkáš si, to už fakt nemuseli ... že jo? Přesto se to děje. Jsem ráda, že se míháš

Že rýmuješ přes čtyři verše, mě už asi nepřekvapí. Ale jsem moc rád, že píšeš (a že tě můžu číst)

Mi se stává, že když někdo odejde, tak přijde další člověk nebo se někdo vrátí. Je to zvláštní a někdy přemýšlím, proč to tak je. 

@philog, a to je ten rozdíl mezi náma, já se odhlašovat nechci - a přesto se to děje :D v hlavě se lokty strkaj dvě a do toho si odsypává svoje jedničky a nuly vypočítavá UI - nic není náhoda, náhodou :) když ti padne nula

Přiznám se, brala to ze svého pohledu a hned mu i znemožnila odepisovat...napsalas i to ticho. :)

Philog, TĚ byl jedna z variant ... máme to v hlavě nastavené dost podobně :)

SE mi pak ale přišlo trošku širší a víc šimralo po páteři. Ale zkusím chvíli TĚ, dám tě šanci :) uvidíme. Díky, že myslíš se mnou ... 

lawenderr víc, než se zdá... ;)

Líbí se mi, moc, dala jsem k pocitu svou koncovku aktuální koncovku. Takové je tě odhlásit...   :)

Mariane, díky - že mi rozumíš :)

blik - a ze všech stran jsi sama je super výraz

Tvé vnímání ...odhlásit... v kontextu s rutinou sedí. Já mám vždy tendenci, když čtu autora, od kterého něco už očekávám, spatřovat, že objímají celý svět, což je pochvala.

a2a2 moc díky, a jj, už když jsem to po sobě četla, tak mi to Odhlásit, na první dobrou hodilo, běžnou denní rutinu, šup sem, šup tam - jsme myšky, co lítají z dírky do dírky :))

No, ukončit ve mě evokuje pocit dobře (nebo nějak) vykonané práce a už nemuset, nechtít. Prostě když ukončuji, vím, přesně. Když se odhlašuji, nikdy nevím :D Budu přemýšlet, co s tím. Tu nepřesnost cítím. ... ale ten předchozí text mě vždycky trošku dokopává do správného vyznění mého Odhlásit. (teď nesmlouvám, přemýšlím:)

Pořád vidím to otáčející se kolečko na FB a text Odhlašování ... když vlastně vůbec neodhlašuju :D

Moc děkuju, že jsi vyjádřil tu pochybu, určitě nekončím - zkusím na tom konci ještě zapracovat

A jj, z Písmáku už jsem se taky párkrát smázla a bezpočtukrát odhlásila, vím o čem mluvíš. Nikdy neukončila :))

Pro mne text mezi vymezeným prostorem a prázdným prostorem. Osobně jsem ho četl s asociací na Písmák, kde ve mne zápasí hodnoty času, významu, seberealizace a ješitnosti. Zamýšlím se nad slovem ...odhlásit... Mám zato, že pokud by bylo nahrazeno ve smyslu ...ukončit..., že by text získal větší dimenzi. 

Safiáne, taky mě to napadlo, když jsem to dopsala :) že ten pocit závislosti, odloučení a volnosti je vlastně univerzální. Bylo to stejné, ať jsem se utrhla odkukoli - svoboda a strach z prázdného prostoru ... a přiznání si, jsem závisláááá. Bylo by fajn nebýt

Děkuju, že ses vrátil se slovem. Schválně jsem do textu nedala info, co by navádělo k včerjšímu FB výpadku, schválně, jestli text přežije :) Dík tobě vím

Báseň se mi líbí pro svůj styl. Díky němu ji mohu brát i obecně.

Benetko, jo, úplně chápu - taky se neodhlašuju denně, určitě ty bo ztratilo to kouzlo malý smrti :) ale odhlásit se ode všeho by byl fakt dloooouhej kouř. Pohoda, jazz nevím - no, třeba bych se mohla učit hrát na saxík :D

Kočko, samý bonsaje ale! :D cukrblik nevracim, ještě by se mi to zas vyplo ... :/ :D

Dalesi, fakt se mi včera vypnul FB, normálně mě ode všeho odhlásil a tvrdil, že moje hesla nezná. 20 minut zděšení, šílenýho klikání ... a 10 min absolutní svobody! Pak mě zas všude přihlásil. S tím světlem máš pravdu ... ještě to nebyl úplný blackout. To teprv bude světlo :D 

Mávám a pozdravuju (dokud to jde)

-blik - a nic se nevypne, jenom jsi sama v takovém tom světle, jako když se má rozednít, ale bez přičinění slunce. Jenom tak napadlo,  jakoby očima.

Hlásím, že já – Kočkodan s mozkem jak minizáhonek – se nyní pokusím o cukrblik: :-)