Snít na kost

Krásná báseň, hned napoprvé mne upoutala, ale přečetl jsem si ještě jednou, pozorněji a nemám, co bych, i kdybych chtěl, vytknout. Píšeš, že se o metafory nepokoušíš, ale kočičí souběžný příběh se jako ucelená metafora nabízí, alespoň já ji tak čtu. Zatímco kočka tak nějak nevědouc, ale pravdivě předznamenává náš osud, my si ho připouštíme jen pod tlakem životaběhu.

Vynikající!!

líbí moc*

Luzz: já se o metafory vůbec nepokouším, takže myslím, že tam žádné nejsou. Strupy jsou strupy, kosti jsou kosti... tedy minimálně v tom smylu, jak strupy a kosti vnímám já, což samozřejmě někdo může chápat jako metaforu... Teď jsem se do toho trochu zapletla.

to je tak přesný - "nějakou budoucnost máš." i když tě ta budoucnost vlastně tak nezajímá... a východisko v tomto okamžiku chybí.

(kost v názvu je super, strupy se mi moc nelíbí... ale můj problém, všechno si vizualizuju, nedokážu na první čtení rozpoznat metaforu)

Bezva. Tak já jen zopakuju, že je to dle mého moc dobrá poezie.

Spíš omylem jsem ji dneska smázla, pro velký neúspěch (a Janinu) přidávám ještě jednou. 

Omlouvám se, zkusím tyhle taškařice pro příště eliminovat.